O Vatikánu se píšou dekadentnější věci, než ukazuje náš seriál, říkají herečky z Nového papeže | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

O Vatikánu se píšou dekadentnější věci, než ukazuje náš seriál, říkají herečky z Nového papeže

Iva Přivřelová

Když seriál o církvi točí Paolo Sorrentino, ani Vatikán se neobejde bez atraktivních žen. Dvě nejdůležitější hrají v seriálu Nový papež, který nyní vysílá HBO a jenž navazuje na sérii Mladý papež, Belgičanka Cecile de France známá z komedie Erasmus a spol. a Francouzska Ludivine Sagnierová proslavená snímky Bazén a Osm žen.

Vybrané díly seriálu se poprvé ukázaly na festivalu v Benátkách. Na místní pláži jste natáčeli také asi nejvýraznější znělku série, v níž se Jude Law v plavkách prochází mezi ženami v bikinách.

Cecile de France: Jenže tu jsme točili v dubnu, kdy byla dost zima, takže jsme si to moc neužili. Modré nebe do ní dodali v postprodukci. Ta scéna původně ani nebyla v plánu. Paolo rád improvizuje, dostává nápady i během natáčení. A tahle scéna k nim patřila.

Horalem v Číně. Podívejte se na místa, kde se natáčel Avatar

Jaký je Sorrentino jako režisér? V čem spočívá jeho kouzlo?

CdF: Když si vás Paolo vybere pro nějakou postavu, máte pocit, že vás miluje. My herci pak musíme být připraveni na všechno. Nejde totiž předvídat, co udělá, musíme zvládnout každou změnu, každou pozici, i dost divnou, protože Paolo má také smysl pro choreografii. Práce s ním je hodně zajímavá.

Ludivine Sagnierová: Během natáčení první řady Papeže jsem všechny změny nálady a inspirací úplně nečekala. U téhle řady jsem už věděla, že nejlepší příprava je očekávat pravý opak toho, než jak bych si myslela, že nějaká scéna bude vypadat. Paolo není tradiční režisér.

Lišilo se nějak natáčení první a druhé řady seriálu?

CdF: Ani ne. Paolo měl stejný styl, chtěl stejný pohyb a záběrování, stále má zálibu v ironii a kráse obrazu.

LS: Ale co se týče našich postav, ty se změnily hodně. Moje Esther začala jako příklad čistoty a jistoty, v druhé sezóně ji chtěl Paolo ovšem trochu pošpinit. O to těžší pro mě bylo ji vytvářet. Pamatuju si, že po jedné zvlášť těžké scéně jsem ještě s brekem Paolovi řekla, že příště spolu musíme už natočit komedii. Druhý den jsme pracovali na méně dramatické scéně a jeho napadlo, že bych v ní měla tančit. Vložil do ní nečekaně komické prvky. I on měl někdy po krk dramatu.

Recenze: Modelář je zmatená zpráva o Česku

Jaké bylo podruhé točit s Judem Lawem?

LS: Nuda. Ne vážně, on je velmi milý, trpělivý, pozorný, milejší než francouzští herci. Je skromnější, i když má asi o dost vyšší plat. Nedostatky Francouzů vám ale dojdou, až když zažijete spolupráci se zahraničními herci.

CdF: Já měla víc scén se španělskými herci a ty jsem si užila, vytvořili jsme takový gang. Pro všechny z nás bylo natáčení v angličtině těžké, museli jsme se hodně připravovat. Ale v přestávkách to byla zábava.

Máte rády své postavy v Papeži?

LS: No, já jsem na konci natáčení byla ráda, že se Esther můžu zbavit. Její příběh je plný ponížení, zrady, utrpení… Už jsem chtěla být zase chvíli šťastná.

Myslely jste na své postavy i mezi sezónami, ještě než jste dostaly scénář nové řady?

LS: Já se s Paolem o Esther dost bavila, vyměňovali jsme si emaily o tom, jak bychom ji ve druhé řadě pojali.

CdF: Já byla naopak hodně překvapená, když jsem si přečetla scénář a zjistila, jak je tentokrát má postava Sophie vyvinutá, už není jen jednou z mnoha. Nyní objevíme její soukromý i sexuální život, její temnou stránku. To se mi líbilo.

Kdy jste se dozvěděly, že oproti původnímu plánu vznikne i druhá série?

LS: Po premiéře té první, rychle se rozhodlo, že seriál bude pokračovat. Jen to trochu trvalo, protože Paolo už byl angažovaný ve filmu Oni a Silvio.

CdF: Nevíme, jestli bude i třetí řada, ale Paolo by do ní jistě šel.

Sorrentino je známější jako filmový režisér, i díky výhře Oscara za snímek Velká nádhera. Měli jste při práci na Novém papežovi pocit, že jste spíš na televizním, nebo filmovém place?

CdF: Bylo to, jako kdybychom natáčeli jeden hodně dlouhý film, ve kterém můžeme víc prozkoumat a vyvinout svou postavu. Necítili jsme tlak, který často provází televizní natáčení.

Mladý a Nový papež není tradiční dílo o Vatikánu. Zaznamenaly jste ve svém okolí nějaké kontroverzní reakce na první řadu?

LS: Ve Francii ani ne. Ale když jsem se pak ocitla v Burkině Faso, což je katolická země, na jedné party se mě jeden starý muž zeptal, jestli si nemyslím, že je Mladý papež tak trochu svatokrádež. Proběhla pak mezi námi hezká diskuse, zajímal mě jeho pohled. Byl to praktikující katolík, ale bez znalosti vatikánského světa. Nikdo mi tam nechtěl věřit, že v Římě stojí přes čtyři sta kostelů. V Burkině lidi víc zajímají katolické texty než folklór.

Vy jste se žádné kontroverze nebála?

CdF: Zcela jsem věřila Paolovi. Vím, že ho víc zajímá tajemství člověka, církve, moci. Jde mu o drama, nechce rozdávat sociologické lekce nebo provokovat. Jeho práce je víc ambivalentní, hlubší. Dbá na psychologii svých postav, co zažily, co utrpěly, jaké měly dětství. Oba papežové v sobě skrývají velkou bolest.

LS: Navíc v mnoha knihách o Vatikánu se píšou horší a dekadentnější věci, než ukazuje náš seriál.

Stát prodává Havlovu vilu na Barrandově. Zlevnil ji o miliony

Vy samy v něco věříte?

CdF: Já žádné náboženské vzdělání nemám a chci si udržet otevřenou mysl ke všemu, včetně šamanismu nebo zázrakům. Pro mě to je víc otázka filozofické reflexe než náboženství.

LS: Já bych víc věřila v supervědomí rostlin a minerálů, jako v Tarkovského Solaris, než v antropomorfickou sílu.

Ludivine, v českých kinech vás na jaře uvidíme i ve filmu Pravda, francouzském debutu předloňského vítěze Cannes Hirokazu Koreedy. Jaká byla spolupráce s ním?

LS: Nádherná. Jsem jeho velká fanynka, což jsem mu taky hned řekla, když jsem ho potkala po premiéře filmu Jaký otec, takový syn v Cannes. Vůbec mi samozřejmě nerozuměl, protože nemluví francouzsky, musela jsem to zopakovat tlumočníkovi. Byl prý rád, že mu gratulovala holka z Bazénu. Od té doby jsme v kontaktu, a když teď konečně točil ve Francii, dal mi aspoň malou roli. V Pravdě jsem znovu potkala Catherine Deneuveovou, s níž taky moc ráda pracuju. Ona ví všechno, všechny její poznámky o scénáři, světle, čemkoliv jsou přesné. A vždycky myslí na celý film. Budu ji respektovat a obdivovat celý život.

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!