Jeho velký přítel Václav Havel se osmdesátin nedožil. Jan Tříska jubileum oslaví v pátek 4. listopadu. Herec s nezaměnitelným hlasem i vizáží jako jeden z mála českých umělců minulého století uspěl doma i ve světě a jeho kariéru nepřerušil nucený exil ani pokročilý věk.
Karel Höger výrazně ovlivnil českou kulturu hned dvakrát. Jednak vlastním hereckým umem, jednak tím, že jednomu studentovi Nerudova gymnázia v Praze poradil vydat se na hereckou dráhu.
Tím mladíkem byl Jan Tříska a Höger mu doporučil kariéru poté, co jej slyšel recitovat. Zvučný, nezaměnitelný hlas byl na počátku kariéry osobnosti, která patří k nejvýraznějším talentům českého filmu, televize a divadla 20. století.
Dokonalý Romeo
Pozdější herecká hvězda se narodila v Praze 4. listopadu 1936, tedy necelý měsíc po narození Václava Havla. S tím Třísku pojilo od poloviny padesátých let pevné přátelství, jež ovlivnilo obě osobnosti. Tříska studoval DAMU od roku 1955 do roku 1959, ale ještě za studií se mu povedlo zahájit dráhu profesionálního herce – vedle malých filmových rolí se stal především nejmladším členem činohry Národního divadla, kde vydržel až do roku 1966. Začal se objevovat v televizi.
Přesto byla první dekáda jeho umělecké dráhy spjata především s divadlem. Ztvárnil významné role v inscenacích Molièra, Karla Čapka, Josefa Topola a také Williama Shakespeara. Zvlášť velké uznání si vysloužil za postavu Romea v Romeovi a Julii z roku 1963. Tehdy Třísku režíroval Otomar Krejča a právě s ním, Josefem Topolem a s dalšími umělci se Tříska rozhodl v roce 1966 založit vlastní Divadlo za branou.
Pozvolné úspěchy
Ve stejné době se začala rozjíždět také Třískova dráha filmového herce. Po vedlejších rolích dostal konečně velkou příležitost od Martina Friče ve snímku Lidé z maringotek. Zrodila se hvězda a z Třísky se stal vyhledávaný umělec. Zároveň se herecký idol také v roce 1968 oženil s herečkou Karlou Chadimovou. Za svědka mu tehdy šel právě Václav Havel a Tříska mu to o téměř třicet let později oplatil. Po úspěchu Lidí z maringotek ztvárnil několik výrazných rolí, především hlavní úlohu ve snímku Radúz a Mahulena.
Neobjevoval se jen v dramatech, ale například i v rodinných filmech, jako byla Lucie a zázraky. Zahrál si v několika zahraničních nebo koprodukčních snímcích. Byl velmi činným v dabingu, kde propůjčil hlas například Jean-Paul Belmondovi, který na ideální český hlas dlouho čekal.
Děti si mohou jeho hlas pamatovat z animované série o námořníku Sindibádovi. Paralelně s filmovým úspěchem se rozjížděla neméně výrazná televizní dráha. Nezapomenutelné jsou jeho role v Záhadě hlavolamu nebo seriálu F. L. Věk.
Směr USA
Podobně jako do osudu řady jiných umělců také do Třískovy kariéry výrazně promluvila proměnlivá politická situace. Kvůli přátelství s Václavem Havlem jej lákala StB. Nastupující normalizace si za jeden z cílů vyhlédla Divadlo za branou, které bylo zavřeno v roce 1972 a Tříska musel měnit divadelní angažmá.
I tak se ale objevoval ve stále více filmech a televizních produkcích. To změnil podpis Charty 77. Na začátku roku 1977 se Tříska dozvěděl o zatčení Václava Havla. Okamžitě se rozhodl, že se ženou a dětmi opustí republiku. Přes Kypr se nejprve dostal do Kanady. Odtud přijel do New Yorku na konkurz jedné divadelní hry. Když roli získal, přestěhovala se Třískova rodina do USA, kde žije dodnes.
Paradoxně jednou z posledních rolí, které Tříska sehrál v tuzemském prostředí, byla vedlejší role v propagandistickém seriálu 30 případů majora Zemana. Zahrál si jednoho z bratří Mašínů v epizodě Strach. „Byl jsem vděčný za každou práci, která se mi naskytla. Nikdy jsem však ten seriál neviděl a ani vidět nechci!“ vzpomínal Tříska po letech. Kde domov Třískův V USA se Tříska ani jeho žena neztratili. On pokračoval v herecké kariéře na divadelních prknech i ve filmu, obsazoval jej například Miloš Forman (Ragtime, Lid versus Larry Flynt), ale objevil se i v několika filmech amerických tvůrců (2010: Druhá vesmírná odysea, Nevěrně tvá).
Karla Třísková uspěla v hoteliérství. Ačkoli se po sametové revoluci Tříska vrátil profesně do Česka a vytvořil tu několik památných rolí (Igor Hnízdo ve Svěrákově Obecné škole, divadelní Král Lear), podle svých slov je doma v Americe. Z pozice migranta se také nedávno vyjádřil k takzvané imigrační krizi v Česku.
„Jsem také uprchlík. Moje žena je také uprchlík a moje dvě dcery jsou také uprchlíci. Žijeme v zemi, kde je každý druhý uprchlík, a když není uprchlík, tak jeho tatínek je uprchlík, a když ne jeho tatínek, tak jeho dědeček, neboť žijí v zemi uprchlíků,“ uvedl pro Týden Tříska, jenž zároveň podpořil jednání německé kancléřky Angely Merkelové.
