Robert Křesťan: Chtěl jsem svou muziku slyšet na nové desce jinak | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Robert Křesťan: Chtěl jsem svou muziku slyšet na nové desce jinak

Dušan Kütner

Dušan Kütner

Legenda countryové a folkrockové scény Druhá tráva natáčí po devíti letech novou desku, dokonce rovnou dvě. Jejich možná nečekaným producentem je Eddie Stevens, známý prací pro elektronickou kapelu Moloko a zpěvačku Róisín Murphy, trip hopové Zero7 nebo Janu Kirschner. „Od začátku mě lákalo to neznámo, vize, že muziku, kterou hraji celý život, budu mít možnost slyšet jinak,“ říká kapelník a hlavní autor skupiny Robert Křešťan.

Jak jste k Eddiemu Stevensovi přišli?

Hledali jsme producenta. Měli jsme na seznamu několik jmen, i světových – což jsme brali trochu s humorem – s tím, že se zkusíme poptat i známých, které máme po světě, jak na tom ti lidé jsou a kolik vůbec stojí. A postupně jsme se dostali k Eddiemu Stevensovi, protože náš bubeník Martin Novák hraje v kapele Jany Kirschner. A říkal: Eddieho znám, můžu se ho zeptat.

Co jste o něm věděl?

Já osobně nic, kromě toho, že pracuje s Janou Kirschner, která se mi po hudební stránce líbí nápaditostí, čistotou. Od začátku mě lákalo to neznámo, vize, že muziku, kterou hraji celý život, s níž jsme se dostali na nějakou úroveň, tak ještě předtím, než skončím, budu mít možnost ještě slyšet a hrát jinak.

Glosa Petra Peška: Na kulturní frontě neklid

Nakolik vás směroval jinam, než jste byli za ta léta zvyklí?

O to nešlo, že by nás směroval jinam. Celé natáčení probíhalo jinak, než jsme byli zvyklí. Byli jsme zvyklí postavit ve studiu set a natáčet album rychle a levně. V Nashvillu to bylo tamními techniky dovedeno do dokonalosti – postavit set, nahrát za dva dny a jít domů. Tam se natáčí tak, aby to stálo co nejméně, a všichni jsou na to připraveni, všichni jsou profesionálové.

S Eddiem to začalo být jiné. Ke každé písni přistupuje naprosto individuálně, na každou píseň vytváří nový zvukový set, nově rozestaví mikrofony, změní sestavu bicích. Na každou skladbu má připraveny nápady, které by nás nenapadly, protože se z našeho stereotypu neumíme jen tak dostat dál.

Původně mělo vzniknout dvoualbum, ale nakonec vyjdou postupně dvě CD samostatně. Co vás k tomu přivedlo? Měla na to vliv pandemie koronaviru?

Ano. Na konci března jsme měli mít posledních pět dnů natáčení, měli jsme na původně zvažované dvoualbum natočit posledních pět písní. To už se neuskutečnilo. Eddie nyní doma míchá album a posíláme si nahrávky, poznámky, připomínky.

Léto bez Colours of Ostrava nebo Beats for Love. Festivalový byznys jede na neutrál

Co tedy bude na první desce a co na druhé?

Původně to mělo být, že na jednom disku z dvoualba měly být coververze interpretů a autorů, kteří mě ovlivnili v mládí, bez kterých by moje hudba a možná i moje myšlení a přístup k muzice vypadaly jinak. Druhé CD mělo být složeno z našich původních věcí. Nakonec jsme se rozhodli, že cédéčka vydáme namíchaná, což znamená, že na prvním budou tři původní písně a ostatní coververze a na druhém bude zbytek coververzí a naše nové písně.

Jednu desku jste v roce 2007 seskládal z písní Boba Dylana, jednu píseň jste napsal inspirován básněmi Emily Dickinsonové. Jak je těžké si z toho množství poezie a hudby vybrat?

Netvrdím, že se vyznám v poezii. Mám úzce zaměřený vkus a stejně jako se těžce seznamuji s novými lidmi, tak se i těžce seznamuji s novou muzikou, s novými básníky. Nemám problém v tom se rozhodnout, co od koho si vzít, protože okruh lidí, kteří mě ovlivnili a hovoří ke mně, je pořád poměrně úzký.

Madonna dostala od Rusů pokutu milion dolarů za podporu menšin. Nikdy ji nezaplatila

Poslední studiová deska Druhé trávy je stará devět let. To je docela dlouhá doba? Nechtěli jste dříve?

Tak rozhodně kolegové by chtěli a já bych také chtěl. Ale neměl jsem potřebu, neměl jsem písničky, nápady, bylo by zbytečné se v tom mezidobí trápit. Nikdy jsem nepsal nějak mnoho, vždy jsem se ke každé písničce propracovával velmi těžce a s přibývajícím věkem to déle trvá.

Druhou trávu jste v roce 1991 založil s banjistou Lubošem Malinou po vašem společném odchodu z uznávaných Poutníků. Nikdy jste odchodu nelitoval?

Ne, líto mi to není. Myslím, že to bylo správné rozhodnutí. A včasné – z mé strany.

Recenze dokumentu: Civilní hitmaker Meky Žbirka

V Mekce country, americkém Nashvillu, jste natáčel jak s Druhou trávou, tak album s Pavlem Bobkem, čímž jste si asi splnil nějaké sny. Jsou ještě nějaké, které jste si nesplnil?

Nejsou. Ta realita po roku 1989... musíte si uvědomit, že jako dítě, mladý člověk, jsem prožil konec 60. let a poté hnusná 70. léta. Ale jako hnusná jsem je nechápal, protože jsem dospíval a dospívání je hnusná, ale také krásná věc.

Sny, které mi dovoloval tehdejší ideologický tunel, byly velice skromné. Takže když se vše uvolnilo, jakmile se věci vrátily po čtyřiceti letech k normálu, najednou bylo vše možné. A také se vše možné stalo. A veškeré sny, které jsem mohl mít jako mladý kluk, jsem několikanásobně překonal.

Robert Křesťan (61)

Hudebník, skladatel a zakladatel bluegrassové-folkrockové skupiny Druhá tráva, s níž začal hrát v roce 1991 poté, co s banjistou Lubošem Malinou opustil kapelu Poutníci.

V roce 1999 a 2011 získala Druhá tráva cenu Anděl Akademie populární hudby v kategorii folk&country. Natočil také album s Pavlem Bobkem či Wabi Daňkem, se skupinou často koncertuje nejen v Česku, ale i ve Spojených státech.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!