Larry Ellison stvořil 21. století. Získá teď excentrický miliardář TikTok? | E15.cz

Larry Ellison stvořil 21. století. Svatbu mu fotil Jobs. Získá teď excentrický miliardář TikTok?

Stanislav Šulc

Jeho hlavní charakteristikou je posedlost. Je posedlý úspěchem, vlastním vzezřením, zdravím, luxusem. Larry Ellison vytvořil databázi, díky níž by dnes nefungovalo takřka nic takovým způsobem, jakým to funguje. Mezi vlivnými má řadu známých, k jeho největším přátelům patřil Steve Jobs. Kdo je muž, který možná Trumpovi prohraje volby?

Ačkoli Larry Ellison a Donald Trump nejsou nepřátelé a naopak jeden druhého respektují, dostali se do slepé uličky. Ellisonův Oracle chce koupit podíl v čínském provozovateli sociální sítě TikTok Byte Dance, ale za podmínek, které nesplňují požadavky části Republikánů na nezávislost a soukromí dat amerických uživatelů. Současný americký prezident se tak v cílové rovince předvolební kampaně ke své obhajobě nezabývá sociálními otázkami ani geopolitickou situací, ale sociální sítí, kde se lidé natáčejí, jak tancují. 

A paradoxně špatné rozhodnutí v této situaci mu opravdu může prohrát volby. Rozhodl se, že ani případný vstup Oraclu do ByteDance nesplňuje jeho podmínky a 100 milionů amerických účtů se tak nejspíš velmi brzy odmlčí, z nabídek amerických obchodů s aplikacemi by měla TikTok zmizet po neděli, kdy ji Trump plánuje odpojit od amerického internetu.

Akce egoistického Larryho Ellsona, který možná ani tak netouží po akciích ByteDance, jako spíše porazit svého dlouhověkého rivala Microsoft, tak Trumpovi pořádně zavařila (můžeme spekulovat, že Microsoft by si vyboxoval lepší podmínky dealu, které by Trumpovy požadavky naplnily). Přitom třetinový vlastník Oracle Corporation patří k poměrně omezenému množství technologických guru, kteří Trumpovo znovuzvolení podporují. 

Letos v únoru Trump uspořádal akci pro své podporovatele na pozemcích Ellisonova Rancho Mirage. "Abychom si rozuměli. Řekl jsem, že prezident Trump může využít můj majetek. Já ale na té akci nebyl," uvedl Larry Ellison pro květnové vydání magazínu Forbes. "Nikdy jsem mu nedal žádné peníze, ale vždy budu podporovat kampaň za znovuzvolení stávajícího prezidenta. Nemyslím si, že by Trump byl nějaký satanáš. Podporuji ho a chci, aby se mu v úřadu dařilo," dodal. 

A Trump na své podporovatele nezapomíná. I v současné složité situaci má pro vlivného miliardáře vlídná slova. "Velice si jej vážím, jsem jeho fanoušek," vzkazoval hned několikrát Trump při častých dotazech novinářů, zda posvětí deal mezi ByteDance a Oraclem.

Jak to celé skončí a zda tato zdánlivě banální příhoda ovlivní americké volby víc než třeba akce hnutí Black Lives Matter, se dozvíme již brzy. Nyní se podívejme na život a dílo Larryho Ellisona (ročník 1944), jednoho z nejbláznivějších miliardářů, na jehož díle ale do velké míry stojí moderní život 21. století.

K největším přátelům Larryho Ellisona patřil Steve Jobs. Ostatně kolik lidí na světě může říct, že zakladatel Applu a jeden z nejvýznamnějších inovátorů 20. a 21. století byl oficiálním fotografem na jeho svatbě? Larry Ellison to říct může. A oba muže vedle přátelství, netradičního pohledu na řešení problémů, miliard dolarů spojovalo také něco jiného. Psychologicky možná velmi podstatného. Oba muži totiž byli na počátku svých životů zavrženi. 

Steve Jobs byl dán k adopci, matka Larryho Ellisona, teprve 19letá dívka, se svého syna vzdala, když mu v devíti měsících hrozila smrt kvůli zápalu plic. Larryho se tak ujali vzdálení příbuzní jeho biologické matky žijící v Chicagu. Právě zde dostal také příjmení Ellison, které jeho adoptivní otec přijal po příchodu do USA a jež mělo připomínat newyorský ostrov Ellis, který byl vstupní branou do USA pro všechny imigranty.

Amatérští psychologové z Ellisonova okolí právě toto prvotní odmítnutí označují za klíčový okamžik jeho života, který do velké míry určil jeho charakter. Odtud pramení jeho extravagantní koníčky, velikášství, extrémní výkonnost a orientace na výkon, která z něj činí jednoho z nejnáročnějších šéfů historie Sillicon Valley. Ale to trochu předbíháme.

Zatím jsme v South Shore v Chicagu, kde v solidních podmínkách vyrůstá mladý muž, který změní svět. Má problémy s přijímáním autority, kvůli čemuž se mu nedaří uspět na vysoké škole. A zkoušel to hned dvakrát na University of Illinois a posléze na University of Chicago. První pokus vypadal slibně - byl vyhlášen vědeckým studentem roku, ale poté mu umírala matka (adoptivní, ačkoli o ní po setkání se svou biologickou matkou prohlásil, že právě ona byla jeho skutečnou matkou) a on ze školy odešel.

Druhý pokus studovat matematiku a fyziku v Chicagu již skončil bez jediné uzavřené zkoušky. Právě zde však objevil svou životní cestu: programování. A i proto se v pouhých 22 letech odstěhoval do Kalifornie, kde vrcholila éra hippies, psychedelika byla součástí správného životního stylu a také se rodil zcela nový sektor - počítače.

Jedna historka, kterou zmiňuje mnoho Ellisonových přátel, je pro něj určující. Než si založil vlastní firmu, střídal jedno zaměstnání za druhým. Nejčastěji pracoval v různých technicky orientovaných společnostech. Aby práci získal, často musel předstírat, že má titul (nebo alespoň že studuje). Larry s tím nikdy neměl problém. Ukazoval jakýsi papír dokazující, že je akademik. A jeho výkony v zaměstnání vždy byly takové, že na tu prvotní lež nikdo nemusel upozorňovat.

Klíčovým se stalo jeho působení ve společnosti Ampex. Ta sice vyráběla mimořádná audio zařízení, ale také měla softwarovou divizi pracující pro nejrůznější společnosti či vládní agentury. Na jedné takové zakázce se podílel Larry. Jednalo se o sestavení databáze pro CIA s krycím názvem “světe, div se, Oracle”. Jak databáze dopadla a pro co byla určena, není pro dějiny podstatné, zásadní bylo, že právě zde se zrodilo 21. století tak, jak je známe.

Ellison se zamiloval do myšlenky zcela nového typu databáze, které se dnes říká relační. S tímto termínem v roce 1970 přišel Edgar Frank Codd, jehož studie změnila Ellisonův život. Až do Codda existovaly databáze lineární či hierarchické. 

Jednoduchý příklad: letecká společnost má ve své klasické databázi veškerá letadla a linky, jednotlivá místa a na nich usazené pasažéry. Když hledá konkrétního pasažéra musí postupovat následující logikou: letadla - linka - sedadlo. Taková klasická databáze nabízí jednak poměrně omezenou sadu informací, jednak poměrně složité (a tedy pomalé) možnosti vyhledávání.

Naproti tomu relační databáze fungují jinak. Jsou založeny na tabulkách, mezi jejichž jednotlivými položkami existují určité vztahy (relace). Funkční relační databáze kupříkladu okamžitě dokáže letecké společnosti ukázat, kolik žen si objednává do letadla veganské jídlo.

Larry Ellison vsadil na to, že relační databáze změní svět. Vsadil doslova 1200 dolarů, když v roce 1977 spolu se svými dvěma kolegy with Bobem Minerem a Edem Oatesem založil společnost Software Development Laboratories o dva roky později  přejmenovanou na Relational Software Inc. Ellison se dozvěděl, že na komerční relační databázi pracuje také IBM (které navíc vytvořilo programovací jazyk na podobné databáze) a nabídl tehdejšímu technologickému hegemonu spolupráci. 

IBM odmítlo. A prohrálo. První komerčně nabízenou relační databází nabídl trhu Oracle na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. A pro pořádek: v současnosti je databáze Oraclu nejpoužívanějším softwarem svého druhu na světě a Larry Ellison, třetinový majitel Oracle Corporation, patří s více než 80 miliardami k nejbohatším lidem planety.

O databázi Oracle se laikům špatně mluví, píše i čte. Jak správně kdosi poznamenal, je to software, který umí používat jen velmi omezené množství lidí, ale se kterým jsme téměř všichni v dennodenním kontaktu. Pro přiblížení je proto lepší se podívat, kde všude se bez takové databáze neobejdeme.

Díky Oracle (nebo některé obdobné softwarové infrastruktuře) funguje dnešní bankovnictví (s rychlostmi, kterým se bankéřům v sedmdesátých letech ani nesnilo), dnešní globální logistika by bez podobného nástroje nebyla vůbec myslitelná a totéž platí pro téměř veškeré systémy, které si jen umíte představit. Ačkoli jsou za zlatý věk těchto databází označována osmdesátá léta minulého století, až možnosti internetu je vystřelily do neuvěřitelných rozměrů. A dnes pomáhají Oraclu ke statutu nejvýdělečnější softwarové společnosti světa.

Je však dobré připomenout, že ještě na začátku devadesátých let to tak zdaleka nevypadalo. Během pouhých několika dnů celá společnost málem zbankrotovala (Ellisonovo jmění, které je na cenách akcií Oraclu zcela závislé, by se vypařilo). Osudným se jí stala série lží prodejců, kteří kvůli vysokým bonusům uváděli ve výkazech místo uzavřených a zaplacených objednávek i pouhé přísliby svých obchodních partnerů. Oracle pak namísto velmi dobrých zisků musel přiznat, že firma padla do provozní ztráty. 

"Udělali jsme neskutečnou byznysovou botu," přiznal později Ellison. Reakce byla razantní: propad akcií, pošramocená pověst, propuštění desetiny zaměstnanců. Tehdejší vedení Oraclu si vynutilo odchody i mnoha vysokých manažerů a padáka měl dostat i Ellison (můžeme opět připomenout proslulé vyhození Jobse). Ale ten si vlastní firmu sebrat nenechal a CEO Oraclu zůstal až do roku 2014, kdy tento post opustil (pro zajímavost: ale šéfem technologického rozvoje na pozici CTO je dosud).

Oracle pracoval s daty v době, kdy ještě o jejich ceně takřka nikdo nevěděl. A to společnosti pomohlo udržet se na vrcholu již téměř čtyři dekády. Důležitými jsou pro ni inovace a samozřejmě také akvizice. Nejprve pojďme k těm akvizicím. Mezi ty nejslavnější se řadí nákup Sun Microsystems, který byl oznámen 27. ledna 2010.

Sun Microsystems prosluli programovacím jazykem Java, jehož zrod v roce 1990 patří k nejdůležitějším okamžikům digitální revoluce. Na vysvětlenou. Java programátorům umožňuje programovat ve stejném prostředí pro všechny možné platformy a prostředí. Kvůli tomuto nákupu však Oracle odstartoval také velmi dlouhý a drahý soudní spor s Googlem, který podle Oraclu okopírovalo část řešení pro svůj kód.

Zajímavější však jsou inovace, které Oracle postupně do své stále stejně se jmenující databáze začleňuje. Oracle se stal jedním z lídrů principu software as a service (SaS), od verze 12c spuštěné v roce 2016 databáze funguje na principu cloudu. Díky tomu Oracle nabízí vedle softwaru také digitální prostor a veškerý servis, který společnost pro své podnikání potřebuje.

U všeho popsaného vždy dohlížel Larry Ellison. Rozhodně nikdy nebyl šéfem v pozadí, který tahá za nitky, aniž by jej kdokoli znal. Naopak. Larry Ellison se stal celebritou. A vedle byznysových úspěchů za to vděčí také svému extravagantnímu životnímu stylu. Byl čtyřikrát ženatý a jak sám dodává, se všemi svými bývalkami udržuje skvělé vztahy (novému manželovi jedné z nich kupříkladu pomohl s léčbou rakoviny). 

Miluje luxus všeho druhu. Je majitelem řady vozů patřících do absolutní špičky (veterány i novinky), koupil si svého času nejdražší jachtu světa, vybudoval jedno z nejluxusnějších sídel USA (jako milovník japonského designu jej vytvořil v duchu Říše vycházejícího Slunce). Vlastní 98 procent šestého největšího ostrova Havaje Lanai, který de facto přetvořil v obří luxusní resort a také určitý experimentální prostor pro výzkum zdraví.

Je vášnivým tenistou, který jej udržuje v neskutečné kondici, díky níž i v 76 letech působí jako maximálně padesátník. Ale nezůstává jen u hraní tenisu, Ellison finančně sponzoruje (nebo přímo vlastní) několik sportovních akcí, ať už se jedná o tenisové turnaje, či o prestižní jachtařské závody. "Když jste se dožili šedesátky, chcete si tu šedesátku užívat, chcete se cítit dobře, já se díky sportu cítím skvěle," říká Ellison, který o dnešních čtyřicátnících říká, že jim je jejich zdraví zcela lhostejné, což je ale pochopitelné, protože mají ještě hodně let před sebou.

Právě zdraví pak je jeho velkým životním tématem. Věnuje vysoké částky na výzkum všeho druhu, často na rakovinu (jeho matka zemřela právě na tuto zákeřnou chorobu). A také v souvislosti s pandemií koronaviru Ellison nabídl své prostředky, kapacity a know how americké vládě. "Ptali se mě, za kolik. Řekl jsem, že zdarma. Děláme to pro lidi," popsal začátek vzniku databáze pomáhající v boji s virem COVID-19 Ellison. Přitom je to právě on, kdo tvrdí (především v souvislosti s rozvojovými projekty v Africe), že cestou k lepšímu světu není filantropie, ale byznys.

Larry Ellison je velkou osobností dneška. Dneška, který pomohl vytvořit a dál jej formuje. Je tím posedlý stejně jako rychlými auty či zdravím. Dosáhl všeho, čeho chtěl. Ostatně když se ve 22 letech dozvěděl, že někdo vlastní velkou část ostrova Lanai, ta myšlenka mu zcela učarovala. A dneska opravdu vlastní 98 procent toho ostrova a ani jej to tolik nestálo. Tak schválně, jak dopadne jeho touha vlastnit část TikToku, sociální sítě s tancujícími dětmi či předvádějícími se amatérskými sexbombami. A hlavně, proč to dělá? Jak s ní, pokud její americké aktivity získá, naloží dál?

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!