Opustit Budějovice, projet Dobrou Vodou a ocitnout se zase v krajském městě? To jsou Kaliště a Třebotovice. Vesnice pod Černou věží.
Po polích jezdí traktory, lidé sečou trávu kosou, jednou týdně přijede prodejna. Na první pohled vesnice jako každá jiná. Jenže hlavou obce není starosta, ale primátor, a když jdou místní jednat s úřady, míří na budějovické hlavní náměstí. Kaliště a Třebotovice – dvě osady Budějovic, které leží zcela mimo krajské město.
Odborníci takovému místu říkají exkláva. Území totiž obklopují jiné obce a člověk, který tam má namířeno, musí projet samostatnou Dobrou Vodou.
Tady vládne královna
Zahradě Marka Otípky v Kališti vládne královna. Bzučí v ní osmnáct včelstev, dalších čtrnáct je teď u Otípkova kamaráda. „Byl jsem na operaci, tak jsem je k němu na čas přesunul,“ vysvětluje muž, který včelami žije. Ví o nich všechno. Vypozoroval, že jeden výlet včely z úlu trvá sedm až osmdesát minut, za den včelka zvládne i šestnáct výletů. Zjistil, že královna klade denně až dva a půl tisíce vajíček, nebo že v jednom úlu žije kolem padesáti tisíc dělnic.
Devětatřicetiletý Otípka, který vyrůstal v paneláku, med prodává. Plástečkový za pětapadesát korun, medovinu za dvě stě padesát litr, novinkou je čokoládový med. Sladce voní celé Kaliště vždy v červnu, kdy Otípka pořádá Medové dny dětí. Letos jim bude patřit 25. a 26. červen. Přijíždějí stovky lidí.
„Je tu ale jeden problém, řidiči v obci nerespektují padesátku, a když po vsi běhají děti, mám vždycky strach. Žádali jsme, aby udělali aspoň psychologické prahy, ale nakonec bariéry vznikly v postranní ulici, kterou jezdí traktory. Vyhozené peníze,“ upozorňuje.
Kontroverzních témat má Kaliště celou řadu. „Kanály, elektřina, chodníky,“ vyjmenovává Ludmila Radová, Otípkova sousedka. Odpočívá po náročném dopoledni. Hrabala posekanou trávu. Praží na ni slunce.
Exekuce na pozemcích
Ve vesnici je ticho, občas zaštěká pes nebo zaskřípou vrata. „Od té doby, co jsme spadli pod město, na nás jen Budějovice berou peníze a nic pro nás neudělají. Byli tu lidé, kteří se snažili vyjednávat s radnicí, ale pak to vzdali, měli pocit, že si z nich na městě jen dělají blázny,“ myslí si Radová.
Lidé z Kaliště jsou naštvaní hned z několika důvodů. „Splašky musíme pravidelně vyvážet. Asi čtyřikrát do roka si voláme firmu, ale stojí to dost peněz,“ říká Radová.
Úředníci to vysvětlují tím, že na důležitých pozemcích, přes které by mělo kanalizační potrubí vést, je exekuce, a tak je vydání stavebního povolení neprůchodné. „V sousedních Třebotovicích jsou už majetkové vztahy dořešené, v Kališti je to ale složitější,“ tvrdí primátor Juraj Thoma.
V pátek a v sobotu chodí místní na pivo k hasičům. Povídají si o tom, že sice Budějovice nechaly udělat nové chodníky, ale nikdo neřeší, kudy bude odtékat voda. Když zaprší, podél silnice nemohou projít. Nelíbí se jim ani elektrické vedení, jehož část stále jde přes sloupy.
Marie Papáčková žije na velkém statku, který hlídá urostlý vlčák. Žena chová králíky, holuby, ve stáji se chladí dvě kobyly, Bety a Bela. „Na práci už nejsou, po poli jdou pomalu, máme je už jen pro parádu,“ přibližuje šestašedesátiletá Papáčková, která nejdříve uhýbá objektivu fotografa, nakonec se ke koním ale postaví. Pochází ze Zvíkova u Lišova, do Kaliště se provdala. Na vesnici je zvyklá. „Lidé občas něco kritizují, to je všude stejné. Podle mě se tu žije dobře. Fajn, že sem jezdí autobus, máme dobré spojení s Budějovicemi,“ upozorňuje žena.
Kaliště se stalo součástí krajského města v roce 1985. Stejně jako Třebotovice. Ty do roku 1949 patřily k soudnímu okresu Lišov, od roku 1963 byly osadou Kaliště. Místní řeší podobné problémy. V obci neexistuje obchod, základní potraviny tam přiváží každý týden pojízdná prodejna.
Ani v Třebotovicích není stálá hospoda, a tak místní chodí na pivo do Kaliště, kde narážejí sudy hasiči. Velkým tématem je i tam kanalizace. „Všechny splašky jdou sem do rybníka,“ ukazuje muž s východním přízvukem. Bydlí jen kousek od zelené vodní plochy, po které právě závodí dvě kachny.
Sňatek z rozumu
Třebotovice nemají vybudovanou vodovodní ani kanalizační síť. V roce 2007 vznikl projekt na stavbu vodojemu. Jenže zatím ho nikdo nezprovoznil. „Malý zájem odběratelů,“ vysvětluje primátor Thoma.
V místní dílně pracuje Přemysl Říha. Opravuje náklaďáky. Nechtěl by, aby se osady odtrhly od krajského města, přesto by uvítal dvojí metr.
„Je nespravedlivé, že s námi město počítá jako s Budějčáky, ačkoli jsme daleko od města. Třeba za psy platíme úplně stejně jako lidi na náměstí. Není to fér, psi běhají po našich polích, nikdo po nich nemusí uklízet,“ zmiňuje.
Kaliště a Třebotovice nabízejí život na vesnici s dosahem velkého města. Na některých zahradách lidé vůbec nesečou, trávu jim zkracují ovce. Budějčáky se ale necítí.
„Je to sňatek z rozumu,“ netají se starší žena, když nasedá do autobusu, který platí České Budějovice.
Sedmkrát o Kališti a Třebotovicích:
1. Osady sice spadají pod Budějovice, ale obklopuje je území jiných obcí.
2. Vzdálenost od krajského města je sedm až osm kilometrů.
3. Původní název Třebotovic byl Třebotova Hora. Připomínal zřejmě vlastníka Třebotu.
4. Název Kaliště je odvozený od bahnité půdy s kališti zvěře.
5. Dominantu Kaliště tvoří novorománská kaplička.
6. V Třebotovicích památkáři upozorňují na kapličku, školu a některé usedlosti na západní straně vsi.
7. Součástí Budějovic jsou Kaliště a Třebotovice od roku 1985.
