Novým trendem ve stavebnictví jsou stavby šetrné k přírodě

Salon dřevostaveb, stavba, architektura

Salon dřevostaveb, stavba, architektura Zdroj: archiv Salon dřevostaveb

Salon dřevostaveb, stavba, architektura
Salon dřevostaveb, stavba, architektura
Salon dřevostaveb, stavba, architektura
4
Fotogalerie

České stavebnictví čeká malá revoluce. Firmy se budou stále více zaměřovat na stavby šetrné k životnímu prostředí s nízkou energetickou náročností. V západní Evropě je tento trend už běžný. Do České republiky teprve přichází. Právě důraz na výstavbu ekologických staveb byl jedním z hlavních témat letošních Stavebních veletrhů Brno.

Podle Jaroslava Pašmika z České rady pro šetrné budovy už i české firmy zajímá, jak lze díky moderním technologiím při stavbě budov uspořit. „Je tu určitý tlak na znalosti. Říkáme tomu modernizace ve stavebnictví,“ uvedl Pašmik. Jak dále řekl, v zahraničí toto téma zajímá několikanásobně více stavebníků včetně urbanistů a plánovačů. „U nás se to tak zatím moc nevnímá, což se snažíme změnit,“ sdělil Pašmik. Podle něj je nutná také podpora od politiků, například při zadávání veřejných zakázek, které by kromě ostatních běžných kritérií měly splňovat i kritéria vyjadřující komplexní šetrnost k přírodním zdrojům a energii. S tím souvisí i certifikace budov a materiálů včetně těch, které se používají v interiérech.

Nový styl reprezentují nejen pasivní domy

Příkladem nového stylu staveb jsou takzvané pasivní domy. Jejich tepelná ztráta je tak nízká, že uživatel nepotřebuje běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů dům vytopí dům po většinu roku. Jeden z těchto domů v Brně představila společnost Knauf Insulation.

Dřevostavbu architekta a investora v jedné osobě Michaela Kocycha vybavila speciálním systémem minerální izolace. Při výrobě použila recyklované sklo a přírodní pojivo, které neobsahuje formaldehyd, fenoly ani akryláty. „Původně měla být stavba izolovaná slámou, respektive slaměnými balíky z malých tradičních lisů. Vzhledem k pozdějším komplikacím jsem hledal jinou alternativu, která by původní izolaci nahradila,“ uvedl Kocych. Nízkoenergetické projekty zajímají už i firmy. V Brně má takto vyrůst nejvyšší budova v Česku. Mrakodrap vysoký 109,5 metru bude stát poblíž centra města. Investor AZ Tower avizoval, že chce především vytvořit projekt s unikátním nízkoenergetickým provozem, použitými technologiemi a materiály.

Uspěly výrobky energeticko-úsporného stavění

Je tedy celkem logické, že na brněnských stavebních veletrzích letos uspěly výrobky energetickoúsporného stavění. Zlaté medaile za nejlepší exponáty si odnesli například zástupci španělského výrobce SOLER & PALAU S. A. nebo polské ZakBad Elektroniczny TATAREK. Většinu cen získali zahraniční výrobci. Z českých výrobců uspěla společnost ATREA s. r. o. Porotce zaujala její energetická centrála pro rodinný dům. Zajišťuje teplovzdušné vytápění objektu, řízené větrání s rekuperací tepla z odpadního vzduchu, chlazení a další služby.

Polská ZakBad Elektroniczny TATAREK bodovala svým řídicím systémem ke krbovým vložkám s vodním pláštěm, španělská SOLER & PALAU S. A. rekuperační jednotkou pro řízené větrání bytů a rodinných domů a výrobce ROTEX Heating Systems GmbH solárním systémem pro ohřev a podporu vytápění. Zlatou medaili získal i pasivní dům firmy Josef Dvořák - IZOPOL, pásový stroj Caterpillar, kolový nakladač Volvo a schody pro rovné střechy společnosti Wippro Türen- und Treppenwerk Wipplinger.

Dramaticky klesají veřejné zakázky

Základní linkou, která se táhla prakticky celým průběhem letošních brněnských Stavebních veletrhů, byl apel na kritickou situaci stavebních firem, která souvisí zejména s omezením státních výdajů do výstavby dopravní infrastruktury, dramaticky však klesá obecně objem stavebních veřejných zakázek. Ten by se měl letos podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví snížit meziročně o téměř 40 procent. Loni byly vypsány veřejné tendry za 122 miliard korun. Sníží se i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle prezidenta svazu Václava Matyáše proto krize ve stavebnictví neskončí.

„Až do roku 2013 nejsme velkými optimisty,“ řekl Matyáš. Podle analytika společnosti Deloitte Michala Petrmana české stavebnictví prochází velkou cenovou válkou. „Firmy využívají svých rezerv. Doposud byly schopny tlumit propad poptávky. Přelom roku 2011 a 2012 bude pro řadu z nich zlomový,“ uvedl Petrman. Podle něj se ještě významně zredukují kapacity ve stavebnictví. Pokles poptávky zatím nedosáhl dna. Náznak oživení lze očekávat až v roce 2013. Podle svazu objem vypsaných veřejných zakázek v pozemním stavitelství letos činí 83,1 procenta loňského roku, kdy byly vypsány tendry za 46,5 miliardy korun, v inženýrském stavitelství klesly tendry na 46,2 procenta roku 2010, kdy byly vypsány tendry za 75,6 miliardy korun. Matyáš situaci v této oblasti označil za tristní. Výrazně nižší jsou zakázky vládního sektoru, které tvoří 38,4 procenta, municipální sektor poklesl meziročně na 70,1 procenta. Státní fond dopravní infrastruktury snížil svůj rozpočet o čtvrtinu. Nedostatečná je prý také podpora bytové výstavby.

„Například program Panel je letos dotován pouze jednou miliardou korun, ale potřebuje trojnásobek nebo čtyřnásobek,“ sdělil Matyáš. Podle něj je nepřehledná situace u programu Zelená úsporám ministerstva životního prostředí, který byl zastaven. Svaz opakovaně kritizuje superstrategii ministerstva dopravy. Podle něj vybudování 480 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací do roku 2025 není ani polovina rozsahu potřebného k dobudování páteřní sítě komunikací.

V ČR nepokračuje příprava nových dopravních staveb

Svaz podnikatelů ve stavebnictví také kritizoval absenci přípravy nových dopravních staveb a špatnou komunikaci se státem. „Až bude stát chtít ve stavbách pokračovat, zjistíme, že nemáme kde stavět,“ řekl prezident svazu Václav Matyáš. Podle náměstka ministra dopravy Petra Sedláčka chybějí na dopravní stavby peníze, jedním z řešení současného stavu by proto mohly být PPP projekty, tedy financování se zapojením soukromého kapitálu. Česká republika je prý snad jediným státem na celém světě, který nevyužívá soukromých peněz na financování dopravní infrastruktury. Podle výkonného ředitele Asociace PPP Vladimíra Sloupa jsou v ČR úředníci oceňováni za krátkodobá řešení, zatímco PPP projekty jsou dlouhodobé. Vadí údajně i „přílišná transparentnost“ těchto projektů.

„Institucionálně a legislativně zásadní problémy nejsou, reálná podpora ale chybí,“ uvedl Sloup. Podle něj by měli politici rozhodovat ekonomicky, nikoli politicky. V zemích Evropské unie bylo v letech 1990 až 2009 realizováno celkem 1340 projektů PPP v celkové hodnotě 250 miliard eur. Výhodou PPP projektů je dodržování rozpočtů a časového harmonogramu staveb. Podle Sedláčka v ČR tvoří dodatečné náklady u klasických veřejných zakázek zhruba pětinu jejich celkové ceny. Sedláček si také myslí, že nedostatek peněz na dopravní stavby by mohla řešit i půjčka.

„Jednoznačně vidíme, že nepřipravování dopravních staveb by mělo ještě vyšší náklady, než jsou náklady na dluh,“ sdělil Sedláček. Podle Matyáše bude případné nedobudování dopravní sítě znamenat ztrátu republiky v zajištění konkurenceschopnosti. „Stát by si měl uvědomit svou výlučnou pozici největšího a nejsilnějšího investora,“ řekl Matyáš. Kritizoval také špatnou komunikaci státu s podnikateli ve stavebnictví. Podle něj čím více problémů přichází, tím horší je komunikace.

Chybí standardy pro stanovení jednotné ceny

Za obdobný honorářový řád komora dostala před lety pokutu půl milionu korun od antimonopolního úřadu. Svůj postup ale následně obhájila u soudu a úřad musel pokutu vrátit. Křeček se neobává toho, že by nový sazebník vzbudil nevoli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Absence závazných honorářových řádů a sazebníků se týká také realizací dodávek a montáží stavebních prací. Jediným objektivním vodítkem pro zhodnocení provedených staveb podle komory zůstává přehled vydávaný ministerstvem pro místní rozvoj a materiály vydávané Svazem podnikatelů ve stavebnictví. Rámcové údaje o hodnotě stavebních prací poskytuje také Český statistický úřad. „Ty však nemohou být považovány za srovnávací, neboť v nich není jasně uveden obsah položek,“ sdělil Křeček.

Podle ČKAIT mají sazebníky úkonů a honorářů v českých zemích dlouholetou tradici, jejíž kořeny sahají až do předválečného období. Podle komory je aktuálně zejména u státních zakázek nutné stanovit transparentní vztah mezi cenovou hladinou a předmětem zakázky.