Okolo Blaníku po stopách bájných rytířů

Rozhledna na Blaníku

Rozhledna na Blaníku Zdroj: Profimedia

Podblanicko
Naučná stezka k Blaníku
Podblanicko
4
Fotogalerie

Slabou hodinku cesty na jihovýchod od Prahy se rozkládá nejmenší chráněná krajinná oblast Blaník. Tady lze obdivovat krajinu tradičního venkova se zaoblenými kopečky, malebnými vesničkami a mnoha utajenými krásami bez davů turistů.

Samotný Velký Blaník patří sice mezi naše nejznámější hory a výstup na jeho vrchol láká většinu návštěvníků Podblanicka, kdo ale zamíří jen kousek od vrcholové rozhledny, najde spoustu dalších zajímavostí, o kterých se většina průvodců nezmiňuje. Málokdo například ví, že tu bývaly svého času nejvydatnější zlatodoly v Čechách, že z Blaníku pochází jeden ze základních kamenů národního divadla nebo že v Pravoníně pobýval skladatel Richard Wagner a v nedalekých Vracovicích žil „český Tesla“.

Ideálním způsobem, jak poznat krajinu Podblanicka, je vydat se sem s kolem. Náš okružní výlet objíždí Blaník kolem dokola a vede přibliž- ně po hranici CHKO, takže je možné si zalesněný impozantní masiv Velkého Blaníku pořádně prohlédnout ze všech stran. Samozřejmě že nelze vynechat samotný vrchol Blaníku s nádhernou dřevěnou rozhlednou, nejsnadnější cesta na vrchol vede od obce Lesáky.

K rodišti podblanického Cimrmana

Výlet lze zahájit kdekoliv na trase, nabízí se například tradiční východiště na Blaník v Louňovicích pod Blaníkem nebo obec Kondrac, kde mají půjčovnu kol. Zajímavým místem startu je Ostrov – tato obec u břehů Blanice patří k nejhezčím na Podblanicku, břehy Blanice stále spásají hejna hus a nad řekou najdete farmu Blaník s hotelem, restaurací a spoustou zvířat a atrakcí pro děti. Tady lze před celodenním výletem „odložit“ děti a kdo chce prozkoumat kraj Podblanicka důkladněji, může tu i přespat.

První kilometry cesty z Ostrova vedou do Kondrace s legendární restaurací U Matoušků. Zajímavostí je románský kostel sv. Bartoloměje se dvěma věžemi, který je jednou z nejstarších církevních památek v Česku.

Uzounká asfaltka s minimálním provozem stoupá z Kondrace do Vracovic, kde žil František Holeček, kterému se přezdívá „český Tesla“. Tento vynálezce-samouk se na půdě svého skromného domku zabýval zejména vývojem televize a přenosem obrazu na dálku a byl možná skutečným předobrazem Cimrmana.

Cesta u samoty Částrovice nabídne první panoramatické výhledy na trojvrší Malý Blaník – Velký Blaník – Křížovská hůra. Další stoupání pak vede do Pravonína, kde ve zdejším zámku pobýval v létě a na podzim roku 1832 významný německý skladatel Richard Wagner.

Červené střechy domů Načeradce se cestou přes pole rychle přibližují a za chvíli již stojíme na jeho hezkém náměstí. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou, k nejcennějším památkám patří kostel sv. Petra a Pavla, budova radnice se zvonicí či zdejší zámek.

Kolmo i pěšky na vrchol Blaníku

Z Načeradce do Lesáků lze pokračovat po silnici, s horskými koly lze u křížku odbočit na malebnou polní cestu, která vede do Býkovic. Na jaře rozkvétají na loukách u Býko- vic vstavače, milovníci květeny mohou hledat kvetoucí orchideje v rezervaci Podlesí.

Od obce Lesáky vede k vrcholu Blaníku nejsnazší přístupová cesta pro cyklisty. Protože ve vrcholové rezervaci je jízda na kole zakázána, je třeba kola nechat na rozcestí pod Slepičí skálou a posled- ních asi 500 metrů zdolat pěšky. Mimochodem ze Slepičí skály pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Na vrcholu Velkého Blaníku stojí dřevěná rozhledna, postavená ve stylu husitské hlásky. Z jejích oken se otevírá nádherný kruhový výhled na krajinu Podblanicka, za výjimečné viditelnosti je odtud možné dohlédnout až k Šumavě. Kiosek v rozhledně má v létě otevřeno denně, takže tu lze doplnit energii, tekutiny nebo orazítkovat vandrovníky.

Zpět přes Zlatodůl Roudný a vrch Hříva

Vracíme se stejnou cestou do Býkovic a přes Hrajovice pokračujeme do Roudného. Roudný býval významnou zlatonosnou lokalitou a na počátku 20. století byl dokonce nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě. Dnes tu najdeme už jen pozůstatky staveb, ale podle dobových fotografií si lze představit, jak obrovský zásah do přírody zdejší těžba zlata louhováním v kyanidu a rtuti představovala. Zdejší naučná stezka má celkem 15 zastavení a vede přes opuštěné odkalovací nádrže nebo kolem pozůstatků těžebních věží.

Cesta do Libouně nabídne další výhledy na Blaníky. Libouň je jednou z nejstarších obcí na Podblanicku s kostelem a rotundou sv. Václava, která byla postavena za Přemyslovců kolem roku 980.

Kdo má horská kola, může před koncem výletu vyšlápnout na málo navštěvovaný lesnatý vrch Hříva, lesní cesta vystoupá pod 519 metrů vysoký vrcholek Hřívy, odkud klesne na silničku mezi Světlou a Mrkvovou Lhotou. Pohledy na Blaník od Mrkvové Lhoty patří k nejhezčím, takže je dobré se při šlapání občas zastavit.

TIPY NA CESTU

Délka trasy: 41 kilometrů, lze podle chuti zkrátit.

Náročnost: Výlet vede po vedlejších silnicích a lesních nebo polních cestách. Samotný vrchol Blaníku leží v rezervaci se zákazem cyklistiky (zhruba 500 metrů nutno jít pěšky). Vhodné pro horské kolo.

Doporučené občerstvení na trase: Kondrac (U Matoušků), rozhledna Blaník (kiosek).

Možnost ubytování: Farma Blaník.