K dokonalému zhojení povrchových zranění u savců stačí do rány zavést netradiční typ buněk.
Výzkumníci z University of Pennsylvania vyvinuli léčebný postup, který na kůži nezanechává jizvy. „Dokážeme ovlivnit léčbu rány tak, že po původním poškození nezůstanou jakékoli stopy. Nastane regenerace kůže, nikoli její zjizvení,“ vysvětlil vedoucí výzkumu George Cotsarelis.
Tajemství procesu spočívá v obnovení tukových buněk a vlasových folikul, tedy kořínků v ráně. Zatímco zdravou kůži tvoří optimální poměr pojivových a tukových buněk a kořínků, jizvy z kůže vyčnívají proto, že jsou tvořeny výhradně buňkami pojivové tkáně. Právě ty teď dermatologové dokážou přimět, aby se přetvořily na buňky tukové.
Lékaři využili důležitý vztah mezi tukovými buňkami a vlasovými kořínky. Z předchozích výzkumů věděli, že tyto typy buněk se vzájemně ovlivňují. Nyní odhalili, že zásadní je pořadí, ve kterém se v ráně objeví, přesněji že kořínky musejí být první. „Vyvrátili jsme dosavadní domněnku, že se myofibroblasty nedokážou přeměnit v jiné typy buněk,“ upřesnil Cotsarelis.
Pokud se folikuly zavedou do čerstvě se hojící rány, začnou svými signály měnit buňky pojivové tkáně v buňky tukové, jimiž se obklopí. Další pojivové buňky je pak prorostou a obrostou, čímž vznikne nová, nezjizvená kůže. „Otevírá se nám cesta k regeneraci,“ míní člen týmu Maksim Plikus z University of California.
Obdobný proces hojení kůže byl pozorován jen u ryb a obojživelníků. Cotsarelis upozornil, že vědci zatím jen potvrdili možnosti vyvolání tohoto procesu u savců, přesněji na myších a vzorcích lidské kůže. Úplný regenerační postup u člověka zůstává komplikovaný a vyžaduje další výzkum.
