Recenze: Křehký, rozevlátý svět Dana Bárty & Illustratosphere
Když před dvaceti lety do té doby rockový zpěvák a muzikálový Jidáš Dan Bárta a jeho spoluhráči z J.A.R. Filip Jelínek a Miroslav Chyška udělali překvapivý a razantní úkrok směrem k jazzu pod hlavičkou skupiny Illustratosphere, mnohé překvapili i ohromili. Původně jednorázový projekt si získal uznání laické i odborné veřejnosti. A ukázal se jako velice životaschopný. Výsledkem je nové, v pořadí páté studiové album Kráska a zvířený prach.
Album vychází po dlouhých sedmi letech od předchozí desky Maratonika. Je to nejdelší pauza, kterou si kdy členové uskupení mezi deskami udělali. Ale ani v minulosti to nebylo o moc méně.
V tomto případě je to však pochopitelné vzhledem k tradiční podobě jejich písní. Jsou propracované do detailu, se složitými aranžemi a nejednoduchými poetickými texty Dana Bárty, které nutí k zamyšlení. Prostě žádná hudba k mytí nádobí nebo žehlení a u táboráku si ji taky na kytaru nezadrnkáte. Je to muzika, na kterou si musí člověk udělat čas a být u ní v tom správném rozpoložení.
Jedenáct nových písní a dvě starší, z toho dvě v angličtině, a jedna dokonce ve slovenštině, oplývají obdobnou atmosférou a kreativitou jako předchozí počiny.
Písně i texty jsou rozevláté bez pevné struktury sloka–refrén–sloka, bez přímočarého děje či příběhu. A to ani u skladby s poněkud vlasteneckým názvem České probuzení, v níž se jakékoliv slovo odvozené od názvu republiky vůbec nenachází, a člověk tak může dumat, co tím chtěl autor říci.
Ne všechny texty jsou ale čistě poetické. Občas je zpestří hříčka typu „levitovat je hit, lopat i elit“ ve skladbě Oblaka dobra II, což je nová, komornější verze stejné písně z předchozí Maratoniky. Ve stejné skladbě také znenadání zazní cynické „je to maso p.čo vole“, což ve srovnání s ostatními decentními, zadumanými texty působí jako pověstný cimrmanovský šrapnel.
Těžko ze třinácti písní některou vyzvednout, naštěstí žádnou není třeba zatratit. Stejně jako na předchozích albech nemá žádná z nich hitovou, tři a půl minutovou „rádiovou“ podobu, natož potenciál pro komerční stanice. Ale to vůbec nevadí, s tím do toho muzikanti šli, protože své muzice právem věří. Většina písní působí velmi komorně, snad jen skladby Haifa Hairdresser a Happy Ginger se vymykají rockovými riffy na elektrickou kytaru a razantními bicími.
I po dvou desetiletích projektu Illustratosphere tak lze konstatovat, že její členové neztratili inspiraci a obdivuhodný smysl pro atmosféru. Je možné, že na další studiové album Bárty a spol. si posluchači počkají opět pět či více let. Sedmileté čekání se však v tomto případě rozhodně vyplatilo.
|
Dan Bárta & Illustratosphere: Kráska a zvířený prach |
| Vydal: Warner Music CZ |
| Délka: 52 minut |
| Hodnocení: 90 procent |
