Jedna z nejdéle trvajících kauz na stole Evropského soudního dvora se pomalu blíží ke konci. Spor mezi výrobcem procesorů Intel a Evropskou komisí může v případě prohry vyjít americkou společnost na 1,06 miliardy eur (27,6 miliardy korun). V opačném případě se může stát významným precedentem. O výsledku odvolání by měl rozhodnout soud v Lucemburku zítra.
Spor, který Evropská komise řeší již osm let, se týká období mezi lety 2002 a 2005. Tehdy Intel nabízel výrazné slevy na své čipy výrobcům počítačů, finančně měl pobízet také prodejce elektroniky Media Markt. Řetězec v dané době prodával až 95 procent počítačů s procesory Intel.
Intel měl svým chováním podle Bruselu narušit přirozenou konkurenci a zneužil své postavení na trhu, čímž poškodil hlavního konkurenta, společnost AMD. Intel se však od začátku brání tvrzením, že se jednalo pouze o druh množstevní slevy, které jsou na trhu běžné.
„Rozhodnutí soudu v kauze by mělo vyjasnit, jakým způsobem pohlíží unijní soutěžní právo na takzvané věrnostní slevy, tedy slevy podmíněné tím, že zákazník se bude výlučně nebo z významné části zásobovat od dominantního podniku,“ vysvětlil pro E15 odborník na evropské právo Robert Neruda z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Podle Nerudy Intel šanci na úspěch má - poukazuje na rozhodnutí generálního advokáta Wahla, který doporučil úvodní rozsudek zrušit.
Kauza Intelu je jedna z mála podobných, která s nejvyšší pravděpodobností dospěje k soudnímu rozřešení případu – firmy v obavě vysokých nákladů často přistoupily k mimosoudnímu vyrovnání. Také proto Komise ve srovnatelně velké kauze týkající se hospodářské soutěže neprohrála více než 20 let.
Zahraniční právníci očekávají, že by rozhodnutí ve prospěch Intelu mohlo pomoci i jiným technologickým firmám. Evropská unie v současnosti vyšetřuje podobný případ, který se týká amerického Applu. Ten měl dostávat zaplaceno od výrobce čipů Qualcomm, a to výměnou za výhradní používání jeho procesorů. Právě kauza Qualcommu dospěje do další fáze příští měsíc, kdy se bude výrobce čipů zodpovídat na uzavřeném jednání.
„Pokud se soud přikloní k argumentaci společnosti Intel, může to podnikům vyšetřovaným za údajné zneužití dominance ještě více otevřít prostor k předkládání důkazů o neexistenci protisoutěžních účinků jejich jednání,“ vysvětluje Neruda. „Úspěch v soudní bitvě s Komisí by mohl společnosti Intel zároveň pomoci v očekávaných soukromoprávních žalobách na náhradu škody,“ dodává právník.
Na výsledek může reagovat také ostatní technologické společnosti, například internetový gigant Google. Ten se dostal do sporu kvůli svému operačnímu systému Android.
„Pokud se jedná pouze o boj Evropské unie proti velké firmě, tak je to ze strany Bruselu nesprávné jednání,“ uvedl Vladimír Smejkal odborník na technologické právo. Dodal však, že v případě úmyslného uzavření smlouvy poškozující konkurenci je soudní řízení opodstatněné.
