Letos v únoru oslavil Miroslav Zikmund ve svém oblíbeném Zlíně úctyhodné 101. narozeniny. Jeho věrný parťák Jiří Hanzelka takové štěstí neměl. Své 100. narozeniny by oslavil teprve zítra, v poslední den adventu na Štědrý večer.
Jiří Hanzelka se narodil u Štramberka nedaleko Kopřivnice, ale cestoval vlastně odmala, s rodiči se stěhoval nejdříve do Bratislavy a nakonec do Prahy. V roce 1938 začal studovat vysokou školu obchodní, avšak nikoli nadlouho. Po uzavření českých vysokých škol na začátku války byl nasazen na zemědělské práce, přesto se právě ve škole stihl seznámit s pozdějším takřka celoživotním druhem Miroslavem Zikmundem.
Po válce tak spolu nejen dostudovali, ale především začali realizovat plán, který v době válečného běsnění vypadal jako rozmar bláznovství. Jejich cílem totiž nebylo nic menšího než cesta kolem světa. Přesto se na ni pilně připravovali.
Plánovali trasu, překreslovali mapy, učili se cizí jazyky. Peníze sice neměli, ale vymysleli projekt, jak získat vůz, a ještě během cesty vydělat: propagací automobilů Tatra a pořizováním písemných, rozhlasových i filmových reportáží. Dva mladíci kupodivu přesvědčili ministerské úředníky, a když jim továrna Tatra zapůjčila vůz Tatra 87, mohli vyrazit. To bylo v dubnu 1947.
Jejich první cesta sice nebyla kolem celého světa, ale během tří let stihli projet celou Afriku a Jižní Ameriku, zasílat z putování nespočet reportáží do časopisů a rozhlasu i filmového materiálu a po návratu vydat i několik knih, které se v již socialistickém Československu staly bestsellery.
Na začátku šedesátých let uskutečnili druhou cestu po Asii a Oceánii s nemenším úspěchem. Pro oba přátele byl osudový rok 1968. Stali se známými propagátory pražského jara a nesouhlasili se sovětskou okupací. Nastal konec s veřejným vystupováním, vydáváním knih i slušnou prací. Hanzelkovi přitížil i podpis Charty 77 a mohl pouze prořezávat stromy u podniku Sady, lesy, zahradnictví. Listopadová revoluce, po níž by bylo možné podniknout nové výpravy, pro něj přišla příliš pozdě.
