Vozítko Curiosity se po šesti a půl roku pobytu na Marsu dočkalo premiéry – dodalo vědecká data, k jejichž získání původně ani nebylo vybaveno. Inženýři na Zemi totiž přišli na způsob, jak využít jeho akcelerometry a získat tak informace o povrchové gravitaci Marsu.
„Curiosity v zásadě získalo zcela nový vědecký instrument,“ uvedl geofyzik Kevin Lewis z Univerzity Johnse Hopkinse. Změny konfigurace vědcům umožnily získat nové zdroje dat informující o lokálním gravitačním poli, a díky tomu i o podpovrchové struktuře kráteru Gale, jehož povrch vozítko brázdí.
Vědci získali přístup k prvním měřením povrchové gravitace jiné planety. Dosud jediné dostupné „mimozemské“ měření proběhlo v roce 1972, kdy astronauti mise Apollo 17 dovezli gravimetr na povrch Měsíce.
Mezi vědeckým vybavením Curiosity nicméně gravimetr nebyl. Inženýři si ale uvědomili, že ho svým způsobem mohou nahradit. Gravimetr totiž zjednodušeně řečeno využívá pro zjištění gravitačního zrychlení akcelerometr. A Curiosity je několika velmi citlivými akcelerometry vybaveno, byť původně pro účely své navigace.
Příjemným zjištěním pak bylo, že historická data z těchto zařízení, která Curiosity nasbíralo při svých zastávkách, zůstala uchována.
Výzkumný tým byl díky nim schopen propočítat povrchové gravitační zrychlení. Po započtení dalších vlivů jako rotace planety, náklon, výška či teplota pak bylo možné dopočítat hustotu materiálu tvořícího povrch kráteru Gale.
Nečekané využití vozítka tak rozšířilo možnosti mise Curiosity, která od roku 2012 pátrá po geologické historii Marsu a zmíněného kráteru Gale.
