Nizozemským biologům se poprvé v historii podařilo vyrobit v laboratorních podmínkách hadí jed a jeho toxiny. Otevřela se tak alternativní cesta vývoje a výroby protijedů, které dosud zahrnovaly chov živých hadů a pravidelný odběr jedu.
Výzkumníci z Univerzity v Utrechtu vypracovali metodu pro úspěšné pěstování takzvaných organoidů – buněčných shluků, které svou strukturou a funkcí připomínají nebo přímo imitují reálné orgány živého jedince. V tomto případě vypěstovali organoidy v podobě miniaturních jedových žláz osmi druhů nebezpečných hadů včetně kobříka kapského (na snímku).
„Způsob výroby protijedu se nezměnil od devatenáctého století,“ připomněl v časopisu Cell šéf výzkumu a molekulární biolog Hans Clevers. Jeho tým pracoval klasickými metodami používanými pro růst lidských organoidů, poupravil ale například růstovou teplotu, aby více odpovídala tělesné teplotě plazů.
Potřebné tkáně byly odebrány z hadích embryí a zaneseny do hydrogelové výživy s růstovými hormony a dalšími látkami. Buňky pak během několika měsíců utvořily jednoduché jedové žlázy, které stabilně produkovaly jed. Vědci poté potvrdili, že takto produkované jedy – peptidy – byly biologicky aktivní a velmi blízké těm ze živých hadů.
Využívání hadích jedů v lékařství se datuje do dob starověkého Řecka. V moderní medicíně jsou na bázi hadích jedů postaveny léky proti rakovině či krvácivosti. Stabilní a rychlý přísun hadího jedu by podle Cleverse mohl velmi urychlit vývoj nových léků a zároveň zefektivnit škálování výroby léků stávajících včetně klasických protijedů.
„Je to významný průlom v oboru,“ uvedl pro web časopisu Science toxikolog z University of Costa Rica José María Gutiérrez, který nebyl součástí nizozemského výzkumu.
