Na prahu dlouhověkosti. Přeprogramování buněk vymýtí choroby a umožní lidem žít 120 let

Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně se rozšířil o dva nové pavilony. Vědci tak získali moderní pracoviště pro výzkum biologicky významných molekul, evoluce rostlin, ale i lidské mysli a zdraví člověka. Stavba budov přišla na 440 milionů korun a jejich technické vybavení na 990 milionů korun. Na snímku ze slavnostního otevření 12. září je laborantka v Centrální laboratoři RTG difrakce a Bio-SAXS.

Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně se rozšířil o dva nové pavilony. Vědci tak získali moderní pracoviště pro výzkum biologicky významných molekul, evoluce rostlin, ale i lidské mysli a zdraví člověka. Stavba budov přišla na 440 milionů korun a jejich technické vybavení na 990 milionů korun. Na snímku ze slavnostního otevření 12. září je laborantka v Centrální laboratoři RTG difrakce a Bio-SAXS. Zdroj: CTK

Vyvrátí jaderní fyzikové fámu o da Vinciho fresce?
da Vinciho Vitruviánský muž
Kmenová buňka usazená v mikrostruktuře nového materiálu pro pěstování kostní dřeně
Struktura materiálu pro pěstování kostní dřeně z laboratoří Karlsruhe Institute for Technology (KIT)
Jiří Damborský, vedoucí Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity v Brně
7
Fotogalerie

Vědci letos učinili několik průlomových kroků, které lidstvo posunuly směrem k dlouhověkosti, a to vše díky „hraní si“ se základními stavebními kameny organismu — buňkami a jejich DNA.

Záhadně znějící zkratka CRISPR/ Cas9 (z anglického Clustered regularly interspaced short palindromic epeal) skrývá metodu genové editace, která je extrémně jednoduchá, efektivní a kterou si vědci poprvé vypůjčili v roce 2012 od bakterií.

Pokud jste o CRISPR dosud neslyšeli, připravte se. Do léčby pacientů totiž vnese stejnou revoluci jako penicilin. Od roku 2012 lékaři s CRISPR realizovali už stovky pokusů nejprve na zvířatech, následně i na neživotaschopných lidských embryích. Pomyslný startovní výstřel závodu v biomedicíně mezi Spojenými státy a Čínou však zazněl zhruba v polovině letošního listopadu, kdy čínští lékaři přiznali, že CRISPR poprvé použili k úpravě lidských buněk.

Nešlo by o nic šokujícího, pokud by je následně nevpravili do těla pacientovi trpícímu agresivní formou rakoviny plic. Na jednoznačný závěr je sice ještě brzo, vedoucí experimentu Lu You nicméně tvrdí, že pacient je v pořádku a připraven na druhou injekci.

Pokud dojde ke změnám ve velikosti nádoru, půjde o revoluci. Obdobný pokus je naplánován v USA na začátek příštího roku. Kromě svolení etické komise pak získal i financování z kapes zakladatele sociální sítě Napster Setana Parkera. Na jaro 2017 jsou pak opět v Číně naplánovány další tři klinické studie s podobným cílem.

Přeprogramování buněk

Pokusy s takzvanými pluripotentními kmenovými buňkami (iPSCs), tedy buňkami, které se mohou přeměnit na jakoukoliv buňku organismu, letos dospěly do nové fáze. Vědcům se totiž jejich přeprogramováním podařilo zvrátit proces stárnutí v žijícím zvířeti — myši.

Dosavadní pokusy s těmito buňkami v jakémkoliv živém organismu zatím vedly k rakovinnému růstu. Vědci ze Salkova institutu biologických studií v San Diegu tuto potíž překonali, „trik“ podle nich spočívá ve vhodné délce úpravy těchto buněk.

Vědci iPSCs běžně vytváří z kožních buněk. Tři týdny stimulují čtyři speciální genetické faktory zvané Yamanaka (podle laureáta Nobelovy ceny Shinya Yamanaky). Kožní buňku tak přesvědčí, že má „zapomenout“ svoji identitu a resetují její vnitřní hodiny na nulu do embryotického stavu. V podstatě ji tak omladí.

Takto upravené buňky se pak v regulovaném prostředí dařilo měnit v jiné specializované, v živém organismu však docházelo k chaosu a rakovinnému růstu.

Biochemici ze Salkova institutu nyní tvrdí, že na Yamanaka faktory stačí pro potřebný efekt působit jen několik dní. Buňka za tu dobu omládne, ale zároveň nezapomene svoji specializaci, načež se po vpravení do živého organismu chová standardně.

„Potvrdili jsme, že lze bezpečně přeměnit starou buňku v mladou,“ tvrdí jeden z výzkumníků Alejandro Ocampo. Speciálnímu druhu laboratorních myší, které rychle stárly, tak prodloužili délku dožití o třetinu. Jejich tkáně nejen vypadaly lépe, ale také lépe fungovaly.

„Nyní jsme ve fázi, kdy zkoušíme různé sloučeniny, které na Yamanaka faktory působí nejlépe. Chceme, abychom v budoucnu tyto sloučeniny mohli předepisovat jako bezpečné léky proti stárnutí,“ dodal vedoucí studie Juan Carlos Izpisua Belmonte. Do deseti let by mohly začít první klinické studie.