Odborníci zatím netuší, proč jsou lidé, kteří žijí sami, více ohroženi vznikem kardiovaskulárních chorob.
Manželský svazek může chránit před nástupem srdečních chorob či mrtvice, stejně tak ovlivňovat pravděpodobnost úmrtí na následky takových chorob. Tvrdí to nejnovější metastudie publikovaná v odborném časopisu Heart.
Lékaři z multidisciplinárního týmu z univerzit v Keelu, Aberdeenu, Phoenixu a nemocnic v britském Trentu a saúdském Jeddahu standardizovali a následně analyzovali data celkem 34 studií realizovaných mezi roky 1963 a 2015, které dohromady čítaly přes dva miliony lidí ve věku 42 až 77 let napříč kontinenty a kulturními skupinami.
Analýza těchto dat odhalila netradiční souvztažnosti: oproti jedincům žijícím ve svazku manželském měli svobodní, rozvedení či ovdovělí lidé až o 42 procent vyšší riziko, že se u nich rozvine kardiovaskulární choroba a o 16 procent vyšší riziko, že u nich propukne koronární arteriální srdeční onemocnění. S tím souviselo také o 42 procent vyšší riziko úmrtí na některé ze srdečních onemocnění a až o 55 procent vyšší riziko úmrtí na mrtvici. Z dat také vyplynulo, že rozvedení jedinci bez rozdílu pohlaví měli o 35 procent vyšší riziko vzniku srdeční choroby.
Lze široce teoretizovat, proč může manželství působit jako ochrana před zmíněnými riziky: manželé si například mohou věnovat více pozornosti a všimnou si, že s jejich polovičkou není něco v pořádku, roli může hrát i vyšší disciplína při konzumaci léků proti těmto chorobám nebo obecně životní styl párů a méně stresu díky jejich lepší finanční situaci.
Sami autoři studie uznávají, že neodhalili jakoukoliv kauzalitu, ale jen spojitost. Sami navíc varovali, že jimi zkoumané studie pracovaly často s různorodými chorobami i faktory, což mohlo jejich analýzu vychýlit.
Faktem nicméně zůstává, že jde o dosud největší metastudii, navíc provedenou na tak širokém multikulturním vzorku. „Měl by proběhnout další výzkum, který by se zaměřil na to, zda manželský status má být zařazen jako jeden z rizikových faktorů srdečních chorob, či jen fakt, z něhož plynou jiné behaviorální návyky lidí,“ uzavírají autoři s odkazem na skutečnost, že u zhruba 80 procent případů kardiovaskulárních onemocnění jsou lékaři schopni pracovat s risk faktory, jako je věk, pohlaví, vysoký krevní tlak, cholesterol, kouření či diabetes. U 20 procent případů jsou však vlivy dosud neznámé. Jedním z nich by však mohlo být manželství.
