Vědci zjistili, že nevyspalý mozek se sám požírá

Spánek

Spánek Zdroj: profimedia.cz

Mozek při dlouhodobému nedostatku spánku nadužívá mechanismus, jehož prostřednictvím se v průběhu spánku „čistí“.

Nutnost jednou za zhruba dvanáct hodin se vyspat nesouvisí jen s obnovením energie a odpočinkem, ale také s biologickým chodem mozku. Ten totiž mezi bdělostí a spánkem mění stavy – v průběhu spánku zajišťuje mimo jiné hlavně vlastní „úklid“, při němž se zbavuje toxických vedlejších produktů neurální aktivity.

Lékaři z vysoké školy v italské Anconě nyní odhalili, že stejné přepnutí mozku do čistícího procesu nastává i v okamžiku, kdy je vystaven dlouhodobé spánkové deprivaci. Zmíněné čištění je však za těchto podmínek nadstandardně intenzivní a likviduje mnohem více neuronů a synapsí.

Lékaři měřili aktivitu mikrogliálních buněk – astrocytů, které jsou zodpovědné za „prořezávání“ přebytečných či opotřebených nervových synapsí, čímž obvykle mozek stimulují ke zvýšení efektivity. Tento proces by však měl nastávat hlavně v průběhu spánku. Při sérii pokusů na myších však Italové potvrdili, že v mozku nastává i při dlouhodobém nedostatku spánku.

Lékaři pracovali se čtyřmi skupinami myší – v první měly standardní šesti až osmihodinový spánek, ve druhé byly v pravidelných intervalech buzeny, ve třetí byly udržovány vzhůru o osm hodin více než v první a v poslední skupině nespaly pět dní v kuse.

Zajímáte se o možnosti a limity současného zdravotnictví? Objednejte si magazín E15 Premium Jak žít 120 let >>>

Video placeholde
E15 Premium - Jak žít 120 let • E15

 

Po prozkoumání aktivity zmíněných čisticích mikrogliálních buněk v myších mozečcích prostřednictvím magnetické rezonance lékaři identifikovali jasné rozdíly: u normálně spících byly astrocyty aktivní v 5,7 procenta synapsí, u těch pravidelně buzených v 7,3 procenta. U myší dlouhodobě nevyspalých pak byla jejich aktivita zjištěna ve 13,5 procenta synapsí, navíc se objevovala hlavně u těch velkých a často používaných.

„Ty bývají také zpravidla těmi nejstaršími,“ uvedl vedoucí výzkumu Michelle Bellesi v časopisu The Scientist. To by podle něj mohlo hrát roli třeba při vzniku mozkových onemocnění spojených právě s nestandardní činností mikrogliálních buněk, třeba Alzheimerovy choroby. Pro potvrzení však bude zapotřebí další výzkum.