Zábrany na Sněžce se Krkonošskému národnímu parku osvědčily | E15.cz

Zábrany na Sněžce se Krkonošskému národnímu parku osvědčily. Ostatní rezervace jen sledují pohyb turistů

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Čtveřice českých národních parků každoročně hlásí rostoucí počty návštěvníků. V letošní koronavirové době je před přeplněním zachránilo proměnlivé léto. Počasí je totiž podle zástupců parků rozhodujícím faktorem návštěvnosti. Aby se ale nárůst návštěvnosti zpomalil, vedení parků zvažují regulaci vstupu do nejvytíženějších míst.

Nejextrémnějším místem, co se zájmu turistů týče, je Sněžka. Počty návštěvníků se ale zvyšují v celém Krkonošském národním parku, který je nejstarší přírodní rezervací v Česku. „Omezující opatření k regulování návštěvnosti jsou nejviditelnější na vrcholu Sněžky, kde jsme letos v červnu  instalovali ochranné sítě,“ uvedl mluvčí KRNAP Radek Drahný.

Stalo se tak poprvé v šedesátileté historii rezervace. Jediným důvodem ochranných sítí na vrcholu nejvyšší hory České republiky je podle Drahného neukázněnost návštěvníků. Sněžka je turistickým magnetem a zároveň nejcennějším místem Krkonošského národního parku. Je součástí klidového území, kde se nesmí chodit volným terénem a pohyb je povolen pouze po vyhrazených cestách.

„Bohužel někteří návštěvníci Sněžky, a v letní sezoně jich bývá denně kolem pěti tisíc, si mysleli, že alpínské trávníky jsou ideální místo pro piknik. Stejně tak mnozí „selfíčkáři“ chtěli mít tu nejoriginálnější fotku často z veřejnosti nepřístupných míst,“ zhodnotil předchozí neúnosný stav Drahný.

Před umístěním ochranných sítí byl prostor pro návštěvníky od přírody oddělen pouze řetězem nataženým mezi dřevěnými sloupky, na nichž byly piktogramy symbolizující zákaz vstupu. Několik desítek až stovek lidí denně tuto zábranu přelézalo a šlapalo po vzácných druzích rostlin a zároveň plašilo na zemi hnízdící ptáky.

„Situace se každým rokem opakovala, a i přes neustálou snahu Správy KRNAP se nezlepšovala. Proto jsme na letošní rok připravili sérii preventivních opatření, která mají za cíl udržet davy turistů v prostoru pro veřejnost,“ uvádí Drahný.

Kromě sítí ale na Sněžce přibylo dvacet dřevěných laviček, aby si turisté měli kam sednout. Zásadní novinkou je, že po celou dobu letní sezony slouží na Sněžce jeden strážce,“ dodal mluvčí.

Správa parku si ale nemohla personálně dovolit vyčlenit jednoho profesionálního strážce jenom pro Sněžku, a tak jeho funkci suplují různí pracovníci stráže přírody nebo Správy KRNAP. „Navíc jsme vydali informační leták v řadě jazykových mutací, který návštěvníky vrcholu informuje, jak se mají chovat a proč. Informační panely přibyly i na vrcholu,“ doplnil Drahný s tím, že zpočátku byly slyšet kritické hlasy, že omezují svobodu pohybu. Většina návštěvníků však opatření pochopila. A sítě zafungovaly.

„Prakticky se nevyskytl jediný prohřešek, kdy by je někdo přelezl a usedl do alpínských trávníků. Bohužel ale mnozí nabyli mylného dojmu, že kde síť skončí, tam končí i zákazy. Vůbec jim nedocházelo, že jsou stále v národním parku a v jeho klidovém území.

Proto jsme začátkem srpna na Sněžce přidali dalších 150 metrů sítí a dole v sedle ještě dalších 300 metrů. Sněžka je extrémní lokalita, která si bohužel říká i o extrémní řešení,“ zhodnotil Drahný prozatimní zkušenosti.

Návštěvnost proti loňsku vzrostla i v Národním parku Podyjí, který je s rozlohou zhruba šedesáti kilometrů čtverečních nejmenším a zároveň nejmladším tuzemským národním parkem. Chrání údolí řeky mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem v délce zhruba čtyřiceti kilometrů. Z průběžných výsledků letošní sezony je tam patrný nárůst počtu návštěvníků o dvacet procent. Mění se i struktura návštěvníků a v době po karanténě začaly počty domácích návštěvníků výrazně převyšovat ty z ciziny.

„Situace u nás v parku zatím není tak vypjatá, jako na Sněžce, ale nejnavštěvovanější místa jsou vytížená. V době, kdy byly z důvodu karantény uzavřené okolní hotely, jezdili lidé auty jen na otočku. Nebylo kde zaparkovat, tak nechali auta v parku, což byl největší problém,“ zdůraznil mluvčí parku David Grossmann.

V podyjském parku bedlivě sledují růst návštěvnosti a monitorují počty příchozích. Pokud by nastala neúnosná situace, zavedou omezující opatření. „Jaká konkrétní ale zatím nemohu říct, poučíme se z poznatků a zkušeností v KRNAP a ostatních rezervacích,“ uzavřel Grossmann.

Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava, hodnotí červencovou situaci s návštěvností sledovaných přírodních cílů v průměru meziročně o několik tisíc vyšší.

„Zásadním faktorem, který ovlivňuje návštěvnost, je počasí, a to letošní červencové bylo chladnější a deštivější než loňské. Dá se tedy odhadnout, že pokud by bylo tak jako loni, návštěvnost by byla zásadně vyšší. Letní sezona ale zdaleka nekončí, naopak ze zkušeností víme, že srpen bývá silnější než červenec. Zároveň předpokládáme, že vyšší návštěvnost potrvá až do listopadu,“ uvedl Dvořák.  

Na Šumavě, v nejrozsáhlejším národním parku v Česku, omezující opatření pro turisty nechystají. Zatím o nich vedení parku jen diskutuje a prověřuje možnosti. „V obrovské rozlehlosti Šumavy dokážeme návštěvníkům nabídnout tolik prostoru, že nám zatím nikde nevzniká podobná situace jako na Sněžce,“ zhodnotil Dvořák letošní stav.

V národním parku České Švýcarsko měří počty návštěvníků prostřednictvím automatických sčítačů, které  zaznamenávají průchody od roku 2008. Zjišťují tak zátěž na jednotlivých místech.

„V roce 2019 byla návštěvnost v porovnání s rokem 2009, vyšší o 47 procent. Neroste však všude rovnoměrně. Nejvyšší nárůsty jsme zaznamenali na Pravčické bráně a v soutěskách Kamenice, v ostatních částech NP je nárůst pozvolnější, ale stále významný.

Z analýzy loňských dat plyne, že Národní park České Švýcarsko navštívilo zhruba 740 tisíc lidí, kteří zde strávili průměrně dva dny,“ vypočetl mluvčí parku Tomáš Salov.

Vzhledem k sezonní návštěvnosti, kdy většina turistů přijíždí o letních prázdninách a mimo sezonu od jara do podzimu o svátcích a víkendech, bývá ve špičkách přetížena doprovodná infrastruktura. Týká se to hlavně parkovišť v obcích a pohostinských zařízení.

„Z pohledu ochrany přírody to sice stále nemusí být zásadní problém, neboť se naprostá většina návštěvníků pohybuje po turistických cestách a obvykle nedochází přímo k poškozování přírody. Vysoké počty návštěvníků se však odrážejí zejména v návštěvnickém komfortu, nedostatečném pocitu soukromí a prožitku z přírody, ve znečištění okolí cest fekáliemi a papírovými kapesníčky a v dlouhých čekacích dobách na služby. Vývoj bedlivě sledujeme,“ dodal Salov.

Mimo sezonu ve všední dny a zejména v zimní sezoně je návštěvnost Národního parku mírná a Správa NP České Švýcarsko se prozatím potýká spíše s druhotnými dopady období s vysokou návštěvností, kdy zaznamenává hojněji některé druhy přestupků, například parkování vozidel mimo vyhrazená místa nebo nežádoucí jevy, jako je znečištění kolem turistických cest.

Správa parku prozatím zvažuje spíše měkké formy regulace, například vytvoření systému, který by návštěvníky informoval o míře zatížení jednotlivých podoblastí NP a umožnil jim lepší plánování návštěvy.

„Případné silnější prostředky regulace počtu návštěvníků správa parku neplánuje, v každém případě však vychází z předpokladu, že by pro takový případ bylo třeba široké shody v regionu. Jiné by to bylo, pokud by vlivem vysoké návštěvnosti začalo docházet k masivnímu poškozování přírody,“ zhodnotil aktuální opatření Salov.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.