Zvrácená logika: Proč poškozujeme životní prostředí, i když se ho snažíme chránit? | E15.cz

Vše o gastro byznysu

Vše o gastro byznysu

Zvrácená logika: Proč poškozujeme životní prostředí, i když se ho snažíme chránit?

Jaroslav Petr - VTM.cz

Švédští psychologové upozornili na zvrácenou logiku, jíž se řídíme při ochraně životního prostředí. Máme pocit, že „hříchy“ proti životnímu prostředí je možné napravit „dobrými skutky“. Následky „hříchů“ tím ale nezmizí a navíc k nim přibydou následky „dobrých skutků“.

 

Za čtrnáct hodin letu z Prahy do New Yorku a zpět se dostane do ovzduší tolik oxidu uhličitého, že se to v přepočtu na jednoho pasažéra vyrovná půlroční produkci tohoto skleníkového plynu vzniklých při běžných každodenních aktivitách průměrného Evropana. Při letu první třídou je přitom ekologická zátěž každého pasažéra dokonce až devětkrát vyšší než v turistické třídě, kde jsou cestující víc namačkáni.

Cestující znalý těchto alarmujících skutečností může vystupovat z letadla s výčitkami svědomí. To není nic příjemného a lidská přirozenost velí, abychom se tohoto pocitu urychleně zbavili. Představme si třeba, že náš hypotetický cestující má rád Paula McCartneyho a jeho písničky, nechá se od něj přesvědčit k zapojení do akce „Meat Free Monday“ čili „Bezmasé pondělí“.

Je to jednoduché. Stačí se na jeden den v týdnu proměnit ve vegetariána. A protože při produkci masa vzniká více skleníkových plynů než při produkci rostlinných potravin, přispěje tak náš cestující ke snížení produkce skleníkových plynů. Svůj „hřích“ proti životnímu prostředí odčinil „dobrým skutkem“.

Japonci budou na olympijských hrách v Tokiu rozdávat medaile vyrobené ze staré elektroniky

Zní to krásně, ba skoro přesvědčivě, ale jak dokazují švédští psychologové Patrik Sörqvist a Linda Langeborgová z university v Gävle ve studii publikované ve vědeckém časopise Frontiers in Psychology, je to zcela mylná úvaha.

Oba vědci dodávají, že se za tento logický laps nemusíme stydět, protože nás k tomuto způsobu uvažování dotlačila evoluce. Kompenzace zla dobrem se nám mnohokrát osvědčila. Pro rozhodování o ochraně životního prostředí je ale tento způsob myšlení nebezpečný.

Bezmasým pondělím emise z letu nemizí

Člověk je sociální tvor a žije ve společenstvech, která stojí a padají se vzájemnou spoluprací. Naši předkové si museli pomáhat a hlídali si, aby byla pomoc spravedlivě rozložená, aby někdo pomoc pouze nepřijímal a jiný zase jen nedával. Když dlužíme někomu pomoc, cítíme výčitky. Když nám někdo nevrací naši pomoc, jsme naštvaní.

Automobilka Nikola Motor Company vsadí na vodík a baterie. V dubnu představí nové tahače

Evoluce „vypleskala“ naše mozky k tomu, že vše musí být v rovnováze. Pak jsme spokojení. Když někdo nepomáhal a všechny kolem si naštval, mohl to následně odčinit „dobrým skutkem“. Tím se jeho „hřích“ smazal a vztahy se dostaly zpět do rovnováhy.

S touto logikou platnou pro mezilidské vztahy přistupujeme podle Sörqvista a Langeborgové i k ochraně životního prostředí. A dopouštíme se tím fatální chyby. Tady „dobré skutky“ naše „hříchy“ nemažou. Tím, že budeme v pondělí celý den chroustat jen biokarotku, biosalát a biojablka, sice zaženeme pocit „ekologické viny“, ale z atmosféry tím neodstraníme ani litr oxidu uhličitého, který se tam dostal při našem zaoceánském letu.

Naopak, i při produkci bioovoce a biozeleniny se dostaly do ovzduší skleníkové plyny. Jen jich je o něco méně, než když se produkuje zelenina a ovoce tradičně a o dost méně, než když naroste na býkovi maso na steak. Ale „bezmasým pondělím“ skleníkových plynů v atmosféře neubývá. Naopak, jich dál přibývá. Samozřejmě, něco jíst musíme. Ale je otázka, jestli musíme letět do New Yorku a třeba první třídou.

Vědci varují: Antarktida ztrácí led šestkrát rychleji než před 40 lety

„Letem tryskáčem přes Atlantik způsobíte velkou ekologickou škodu bez ohledu na to, kolik jste si předtím nebo potom naordinovali bezmasých pondělků,“ říká Patrik Sörqvist.

Ekologické odpustky

Některé letecké společnosti nabízejí zákazníkům, aby s letenkou zaplatili navíc i určitou částku jako kompenzaci za produkci skleníkových plynů. Z takto získaných prostředků se financuje výsadba nových stromů, které během růstu zase odčerpají oxid uhličitý z atmosféry a uloží ho do dřeva.

Ani to není ekologický „dobrý skutek“, protože nevede k absolutnímu úbytku skleníkových plynů v atmosféře, nejvýše k mírnému zpomalení jejich nárůstu. Navíc se pak lidé nezatížení ekologickými výčitkami svědomí z dopadu cestování letadlem na životní prostředí mohou pro tento způsob cestování rozhodnout častěji a cestovat na větší vzdálenosti.

Světoznámý ostrovní stát získává část elektrické energie z cukrové třtiny

Jediný dobrým skutkem pro životní prostředí je podle švédských psychologů omezení spotřeby – tedy neletět do New Yorku. Pokud se v ničem neomezíme a ke stávajícím aktivitám pouze přidáme ty „přátelské k životnímu prostředí“, nebudeme poškozovat životní prostředí méně, ale naopak více. A čím víc budeme kupovat „ekologických výrobků“ tím to bude horší.

„Někteří lidé docházejí intuitivně k závěru, že ekologické dopady hamburgeru a ekologicky vypěstovaného jablka jsou nižší, než u samotného hamburgeru. Myslí si, že když přidáme hybridní auta k těm stávajícím, objem produkovaných emisí se tím nezvýší,“ říká Sörqvist a dodává, že takhle chybně neuvažují jen jednotlivci, ale celé firmy, národy a třeba i Evropská unie, která vydává povolenky na emise, s nimiž se pak obchoduje.

Pokud si někdy tyto „ekologické odpustky“ koupí, může získat dojem, že napomohl životnímu prostředí. Fakticky tím ale objem emisí nesnížil, ani co by se za nehet vešlo.

Článek vyšel na serveru VTM >>>

Autor: Jaroslav Petr - VTM.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!