Dva týdny zpět jsem na tomto místě při přemítání o tom, co vše se vrací k normálu, zmínil rostoucí inflační očekávání. Mezitím přišla konference v Jackson Hole, kde šéf Fedu oznámil změnu v tom, kam se bude jeho ústav snažit směřovat cenový vývoj.
V aktuálním nastavení, kdy inflace byla delší dobu pod dvě procenta, to znamená ochotu udržovat uvolněnější politiku delší dobu s tím, že Fed bude mířit inflaci nad dvě procenta. Finanční trh sice něco takového čekal, ale samotné zasedání přece jen mělo na obchodování vliv.
Především je patrný další nárůst inflačních očekávání, která za časovým horizontem pěti let vyrostla až na 2,2 procenta. Úrokové sazby s kratší splatností reagovaly drobným poklesem, zatímco na dalším konci výnosové křivky došlo k nárůstu. Nicméně v souhrnu se dále snížila reálná úroková míra.
Z pohledu kurzu dolaru je důležité, že k takovým změnám u jiných měn, například eura, v inflačních očekáváních či v reálných úrokových sazbách nedošlo. Vyšší inflace při relativně méně změněných vyhlídkách na růst ekonomiky představují menší prostor pro posilování amerického dolaru.
A skutečně, od konference v Jackson Hole dolar proti euru mírně oslabil z 1,18 na 1,20 dolaru za euro. Následovalo mírné oslabení eura poté, co se z Evropské centrální banky ozval hlas mířící proti silnému euru.
Otázka ale zní: Bude ECB jednat tak, aby vyvážila z pohledu devizového trhu poslední uvolnění měnové politiky Fedu? Moc toho zřejmě nenadělá, tedy pokud nenastane další silný šok a potřeba měnové podmínky dále uvolnit.
V naší prognóze počítáme s tím, že dolar bude v horizontu roku oslabovat k 1,25 dolaru za euro. Nicméně i ECB aktuálně pracuje na revizi své strategie. Ta by měla být hotova v polovině příštího roku. Prozatím ECB cíluje inflaci blízko, ale pod dvě procenta. Je ale možné, že tento cíl upraví podobným způsobem jako Fed, čímž ubere důvod k posilování eura.
Autor je ekonomem Komerční banky
