Akcioví investoři nadále podléhají euforii

Investování na akciových trzích v představách umělé inteligence Midjourney

Investování na akciových trzích v představách umělé inteligence Midjourney Zdroj: E15/Midjourney

Finanční trhy mají dlouhou historii, ale krátkou paměť. Za posledních dvanáct měsíců jsme se stali svědky několika epizod, kdy burzy mohutně posilovaly s vírou, že centrální banky kapitulují a přestanou zvedat úroky. Tato euforická očekávání se pokaždé ukázala jako nesmyslná, což poslalo ceny aktiv zpět dolů. Kurzový vzestup od počátku roku zapadá do podobného schématu. Je jisté, že sazby vystoupají mnohem výše, než se předpokládalo. Zatímco dluhopisoví investoři vzkaz pochopili, ti akcioví stále vzdorují realitě.

Bondy představují doménu profesionálních správců peněz, kteří mají schopnost lépe dešifrovat úrokovou choreografii hlavních centrálních bank. Naproti tomu na akciích explozivně roste aktivita drobných spekulantů. Amatérští investoři jsou obecně více emotivní a mají tendence přiklánět se ke zjednodušeným a zkratkovitým závěrům. Podle některých analýz až čtvrtinu akcií v lednu zobchodovali právě retailoví investoři. Ti navíc využívají rizikové nástroje jako extrémně krátké opce, kterými umocňují tržní pohyby.

V úvodu letošního roku zažily takřka veškeré třídy aktiv synchronizovaný cenový růst. Ten kromě záblesku naděje, že inflace již vyvrcholila, spustily dominantně technické faktory. Bank of Japan musela markantně zrychlit tempo nákupů vládních bondů, aby udržela jejich výnosy v požadovaném pásmu. Čínská centrální banka sáhla k monetárním stimulům. Tyto kroky vyvolaly čistý přírůstek likvidity v globálním finančním systému. Akce působily proti politice Fedu, který svou monstrózně zbytnělou bilanci již redukuje.

S ohledem na přehřátý trh práce a inflaci, která stále levituje vysoce nad oficiálním cílem, nemají bankéři jinou alternativu než pokračovat v agresivní utahovací kampani. Šéf Fedu Jerome Powell minulý týden před Kongresem prohlásil, že úroky porostou razantněji, než se očekávalo v prosinci. Trh nyní sází na to, že se cyklus zvedání sazeb Fedu zastaví až na úrovni 5,75 procenta. Evropská centrální banka posune úroky na čtyři procenta. V reakci na to výnosy dluhopisů atakují mnohaletá maxima. Americká dvouletá splatnost poprvé od roku 2007 krátce překonala psychologickou hranici pěti procent.

Na akciích se prozatím odehrála pouze kosmetická korekce. Evropské i americké indexy jsou od začátku roku stále v plusu. Vliv pozitivních faktorů, které vyhnaly trhy nahoru, se však neúprosně vyčerpává. Evropským burzám poskytlo podporu rychlé znovuotevření čínské ekonomiky. Tento efekt je však v akciových oceněních již plně promítnut. V Číně navíc nelze po covidu počítat s tak masivním uvolněním odložené poptávky jako v západních zemích, což souvisí s vyšším sklonem k úsporám tamních domácností.

Na infuze likvidity již investoři taktéž spoléhat nemohou. Naopak Bank of Japan může brzy ohlásit exit z režimu kontroly výnosové křivky. Bilanci už kromě Fedu zmenšuje i Evropská centrální banka. Na evropské periferii se vzhledem k enormnímu zadlužení tamních vlád zvyšuje hrozba finančních nehod. Korporace na obou stranách Atlantiku již nedokážou rostoucí ceny vstupů přenášet na své zákazníky a utrpí tak erozi marží.

Důvody k optimismu se hledají obtížně. Známé burzovní pořekadlo říká, že akcie udělají dnes to, co bondy udělaly již včera. Dění na dluhovém trhu je tak nejspíše prologem citelnější korekce na akciích. V prostředí našponovaných cen ji dokáže odstartovat i zdánlivě bezvýznamný, izolovaný otřes jako například současné peripetie kolem Silicon Valley Bank. Teprve v momentě, až se valuace pod vlivem restriktivnější monetární politiky resetují na přijatelnější úrovně, se akciové nákupy začnou opět jevit jako smysluplné.

Autor je portfolio manažer společnosti Cyrrus