Autonomní řízení tu „bude brzy“. Musk a další to slibují už roky

Supercharger Tesly v Kalifornii.

Supercharger Tesly v Kalifornii. Zdroj: Profimedia

Elon Musk
2
Fotogalerie

Při všech twitterových eskapádách Elona Muska by bylo snadné zapomenout, že nejbohatší člověk na světě je také šéfem a významným akcionářem automobilky Tesla. Minulý týden na francouzské inovační konferenci VivaTech ale právě o Tesle mluvil v rozhovoru s Antoinem Arnaultem (což je nejstarší syn druhého nejbohatšího člověka na světě Bernarda Arnaulta, majitele konglomerátu LVMH prodávajícího luxusní zboží).

Musk řekl zajímavý názor, že tržní hodnota Tesly (momentálně nad 820 miliardami dolarů) je navázaná hlavně na to, že investoři věří, že právě Tesla bude inovátorem, který přijde s technologií autonomního řízení. A právě to z ní činí nejhodnotnější automobilku na světě (ačkoli vyrábí podle Muska sotva dvě procenta celkové produkce osobních vozů).

To, že Tesla je „blízko“ vyřešení problémů s autonomním řízením, už ale tvrdí Musk několik let. Na tiskové konferenci v roce 2016 předpověděl, že o rok později pošle automobilka vůz bez řidiče z Los Angeles do New Yorku. V roce 2019 řekl, že si je jistý, že majitelé tesly, kteří si koupili drahou „schopnost plně autonomního řízení“ budou moci pronajímat auta jako robotická taxi. To zopakoval i minulý týden. Reálně mají řidiči těchto vozů k dispozici „pouze“ velmi pokročilé asistenční funkce, takže nesmějí (či by neměli) sundat ruce z volantu a spustit oči ze silnice. Je namístě otázka, kdy se tak ona autonomní vozidla objeví. Zatím to z pokusů Tesly i konkurentů nevypadá že úplně brzo.

Nejdále v nasazení autonomních vozidel – i co se regulace týče – je asi americké San Francisco. Před několika dny tam jedno z robotických taxi od společnosti Cruise (vlastněné General Motors) bránilo příjezdu záchranky a policie k místu, kde došlo ke střelbě. Firma pak tvrdila, že automobil se otáčel a uhýbal ke kraji ulice, na záběrech, které se dostaly na sociální sítě, to ale takto nevypadalo. Koncem května pak auto provozované společností Waymo (patřící Googlu) přejelo psa – firma pak uvedla, že k tomu došlo tak blízko k jedoucímu vozu, že kolizi nešlo zabránit. V březnu pak automobil od Cruise narazil zezadu do autobusu a v dubnu se pětice aut Waymo zastavilo uprostřed ulice v husté mlze.

Jsou to dílčí případy, ale v první polovině letošního roku jich přibývá. Hezky ukazují, že stále existuje celá řada situací, se kterými si umělá inteligence ve vozidlech neporadí. Na rozdíl od člověka, který dokáže to, co se naučí v autoškole, aplikovat i na situace, které jsou pro něj nové a se kterými se nesetkal, je toto pro systémy pro podporu autonomního řízení velmi nesnadné – a proto dokážou katastrofálně selhat. Je pro ně jednoduché fungovat v relativně snadno předvídatelném a stabilním prostředí, jako je dálnice, horší je to v městském provozu, kde může neočekávaných a pro řídící program autonomního auta unikátních příhod nastat mnoho. Chová se tak nepředvídatelně – podobně jako když jazykové modely jako ChatGPT začnou halucinovat a lhát.

Pro společnosti jako Waymo a Cruise to může znamenat komplikace v plánovaném rozšíření služeb – příslušný orgán státu Kalifornie totiž má na konci června rozhodnout o tom, zda Cruise bude moci provozovat své taxi i ve dne (dosud může jen od deseti od večera do šesti do rána) a zda Waymo povolí vozy provozovat i bez přítomného řidiče.

Je tak vcelku zjevné, že stroje zatím neřídí lépe než lidé a pokrok je v této oblasti rozhodně pomalejší, než by si přál i Elon Musk, a asi ani Tesla tedy není „blízko“ vyřešení problémů s autonomním řízením. Trochu to tuší i řidiči, alespoň podle průzkumu, který nedávno provedla společnost S&P Global. Tam dali běžní lidé najevo, že si přejí daleko víc asistenční prvky jako automatické nouzové brzdění před možnou srážkou s chodci či cyklisty, varování před kolizí a podobně. Automatizované řízení na dálnici či ve městě, nebo dokonce plně samořiditelná auta už takový zájem nebudily. Samozřejmě že zákazníci obvykle chtějí to, na co mohou dosáhnout, a nikoli to, co pro ně je abstraktní a nepochopitelné (což hezky vystihuje citát nepřesně připisovaný Henrymu Fordovi, „Kdybych se lidí zeptal, co chtějí, řekli by že rychlejší koně.“). Ale i tak to ukazuje, že ani řidiči nemají velkou důvěru v to, že budou moci sundat ruce z volantu.

Zároveň je to dilema pro investory Tesly – zda chaotickému miliardáři věřit, že konečně splní, co roky slibuje, a že od plně autonomního řízení jsme skutečně „jeden update softwaru“.