Andreji Babišovi jako jedinému vrcholnému politikovi, který v Česku vlastní média, pomalu dochází čas na prodej mediální skupiny Mafra. Prezident Petr Pavel minulý týden podepsal takzvaný lex Babiš, tedy zákon, který mimo jiné politikům zakazuje od roku 2024 vlastnit média. Do dlouhodobě chystaného prodeje Mafry tak vstoupil nový prvek, a tím je časový limit.
Ve sněmovně se novele pokoušelo usilovně zabránit především hnutí ANO, a jakkoli to maskovalo jakýmsi ideologickým étosem (Aleš Juchelka: „Každý, kdo pro zákon zvedne ruku, rozviklá naše hodnoty demokracie, za které bojovali naši rodiče.“), jako vždycky šlo především o zájmy skutečného majitele Agrofertu. Babiš se přijetím novely dostává pod tlak a pod tlakem se přirozeně obchoduje hůř, než když máte na všechno dost času a nic vás k prodeji nenutí.
Důvody, proč Babišova politická divize chtěla omezení zabránit, jsou dvojí. Předně Mafra může vydatně podpořit vedení permanentní kampaně a hodí se i v té ostré, předvolební. Stejně jako každý rok v létě se i v těchto dnech stal Babiš hvězdou svých vlastních médií, která k Mafře přikoupil před pěti lety v balíku Bauer Media.
Lifestylový Rytmus života, který se jinak informování o politických celebritách vyhýbá, ho poctil tématy typu „Bývalý premiér se dobře bavil“ či „Dováděl v bazénu s labutí“. Nechyběla ani zmínka, že Babiše na Čapím hnízdě navštívili dva barevní papoušci. Prostě chlapík, jakého byste chtěli za souseda.
Můžeme si o novinářské úrovni a vnitřní integritě autorů myslet cokoli, každopádně byla to možnost cílit na především ženské publikum někde v kategorii 50+, proč v roce 2018 Babiš za lifestylové magazíny zaplatil miliardu. Když k ní přičteme 3,5 miliardy za deset let starý obchod, kdy Agrofert od německých majitelů kupoval původní Mafru, tedy především Mladou frontu DNES, Lidové noviny a nějaké ty drobnosti, dostáváme se na částku plus minus 4,5 miliardy, za kterou by mělo být vydavatelství teď na prodej. A jde jen o to, jak velké bude ono minus, tedy jak moc bude Babiš tratit pod vlivem „musu a času“.
V této situaci máte jako prodejce dvě možnosti. Zavřít oči a doufat, že to nějak dopadne a že vás obchodní protivník nevycuká do posledního prosince, o což se bezesporu pokusí. Nebo vymyslet úkrok, překvapivé řešení. To se skutečně stalo – deník e15 přišel se zjištěním, že Babiš spojil prodej Mafry s plánovaným prodejem pardubické chemičky Synthesia a jedná o něm se skupinou Czechoslovak Group zbrojaře Michala Strnada.
Aby to nebylo úplně jednoduché, je podle informací e15 dalším zájemcem o balík Mafry a Synthesie investor Karel Pražák, který vyrostl po boku Petra Kellnera jako jeho krizový manažer PPF. Pro vyjednávací pozici Babiše je dvojice vážných zájemců dobrá zpráva.
I tak ale bude konečné rozhodnutí na něm, a jak upozorňují lidé z jeho okolí, na jeho náladách. Sám se prý ještě nerozhodl, jestli se naplno vrátí k podnikání a převezme řízení kolosu Agrofert od svých najatých správců, nebo bude chtít zůstat v politice. Tak či tak se ale bude muset rozloučit s Mafrou a je jen otázka, za jakou cenu, respektive s jak velkou ztrátou. Součástí zmíněného lex Babiš je ovšem kromě zákazu vlastnit média i omezení přijímat dotace a pobídky. Což je pro další Babišovo politické působení opět k hluboké analýze. Času na rozhodování už příliš nemá.
Autor je spolupracovník redakce
