Červená čísla z Číny ukazují zranitelnost německých automobilek i absenci pragmatismu v jejich vedení
Německé automobilové srdce trpí výraznou arytmií. Všechny automobilky slavných jmen – Mercedes, BMW, Volkswagen – oznámily za minulý rok velké propady zisku. Nejvíce zaujaly ztráty největší německé automobilky Volkswagen Group, která je stále druhou největší výrobnou aut na světě.
Zisk firmy spadl o 31 procent na 12,4 miliardy eur, což je ohromná rána. Dokonce tak veliká, že si vrchní manažeři společnosti v reakci na špatná čísla okamžitě odepsali svou manažerskou odměnu ve výši 11 procent nad rámec běžného platu. Ironicky se přitom připomínalo, že nejvyšší šéf společnosti Oliver Blume se o zvýšení své odměny postaral už dříve a snížení zisku ho osobně bolet nebude.
Blume by mohl klidně říct, že 12,4 miliardy zase tak hrozný výsledek není, stačí ukázat prstem na ostatní. Vždyť bavorský gigant BMW ztratil ještě více. Propad čistého zisku za rok 2024 činil u firmy 37 procent (!), počítadlo čistých ročních výnosů se zastavilo na hodnotě 7,7 miliardy eur. Relativně nejmenší pokles vykázal Mercedes, kterému se ve srovnání s rokem 2023 snížil zisk o „pouhých“ 28 procent, firma ale vydělala skoro jedenáct miliard eur.
Všechny tři německé automobilky si stěžují na výpadky na čínském trhu. Nejvíce to bylo vidět na značce Mercedes. Ve třetím čtvrtletí loňského roku utrpěla automobilka radikální pokles, a to právě kvůli slabým prodejům svých luxusních vozů v Číně. Čistý zisk tehdy klesl o 55 procent. Počet vozidel značky Mercedes, dodaných na trh, spadl za loňský rok celkově o tři procenta, v Číně o 13 procent. Zvlášť výrazně (o 12 procent) klesly prodeje luxusních vozů, které jsou pro Mercedes nejziskovější. Za propadem stojí především sektor elektromobilů. Tržby zde klesly o 31 procent.
Mercedes má v Číně potíže, protože jeho drahé modely se neprodávají, jak se očekávalo. Sázka na luxus je však základním prvkem nejen čínské strategie švédsko-německého generálního ředitele Mercedesu Oly Källeniuse. V minulých letech toto strategické zaměření na luxusní auta vyneslo švábské automobilce naopak mimořádně rekordní zisky. I v Číně se ale loni kvůli zpomalení ekonomiky a krizi na trhu nemovitostí muselo na luxusu šetřit.
V zemi středu se navíc zvyšuje konkurence domácích výrobců automobilů. V elektrickém segmentu, který tam roste obrovským tempem, čeká Mercedes letos na větší úspěch se svými evropskými modely, jako je EQS, který je vlastně kompletně elektrickou verzí oblíbené třídy S, vybavené spalovacími motory. Mercedes musel v Číně výrazně snížit ceny a zavést slevy na elektromobily, aby se zbavil nadprodukce, která se hromadila v čínských prodejnách.
Jedinou výjimkou mezi německými automobilkami, která si na čínský trh nestěžuje, je BMW. Značka svůj čínský byznys nevidí tak černě, když se v oficiální zprávě k loňským výsledkům chlubí, že ve všech regionech, kde působí, dokáže prodat vše, co vyrobí. Prodeje ikonických bavoráků ale celkově klesly skoro o deset procent, což se například Volkswagenu nestalo, a jeho prodeje naopak mírně rostly, a to přesto, že elektrická auta v Evropě nešla na odbyt. BMW mělo také velmi specifické problémy s brzdami, které pro firmu vyrábí společnost Continental.
Známá bavorská firma se bojí dopadů obchodní války, kterou s Evropskou unií rozpoutal americký prezident Donald Trump, když zavedl globální cla na hliník a ocel a uvažuje i o zavedení cel vůči automobilům z Evropy. Odvetná evropská opatření, který už zavedena byla, i ta, která případně ještě zavedena budou, dolehnou i na BMW, které některá auta vyrábí přímo v USA a vyváží je odtud do jiných zemí. Z Německa do USA vyváží ve velkém především sedany řady 5 a 7.
Německé automobilky mají plány na nejbližší roky poměrně jasné: oživit výrobu a prodej elektromobilů a snížit náklady, aby byly schopné konkurovat po celém světě. Čekat na to, že nová vláda Friedricha Merze všechny zachrání dotacemi na prodej e-aut, jak to dál a dál žádá šéf Volkswagenu Blume, nic podstatného neřeší. Bylo by to jen odkládání nutných změn. Ví to i Volkswagen, který pod tlakem odborů musel odmítnout uzavírání závodů v Německu, potřebuje ale propustit celkově desítky tisíc lidí.
První řezy
První velký zářez přišel v únoru, kdy skončila továrna Audi v Bruselu. Do roku 2030 ale VW očekává, že v Německu zruší každé čtvrté pracovní místo. Mercedes rovnou oznámil, že část drahé výroby v Německu přesune do zemí s levnější pracovní silou. Jediné BMW má cíl udržet letos počet svých pracovníků po celém světě na stejné úrovni jako letos.
Němečtí odborníci na automobilový trh vyčítají německým výrobcům nedostatek ekonomicky pragmatické vize, jakou má například největší automobilka světa, japonská Toyota. Němci jí mohou závidět ideální kombinaci kvality a omezeného počtu modelových řad, know-how v rychle se rozvíjejícím sektoru hybridních pohonů a také globální zásah. Toyota si nechala záměrně otevřená vrátka k fosilním i elektrickým pohonům, proto je proti dnešním výkyvům na trhu odolnější než německá konkurence.
