Z českého pohledu se často zdá, že hlavní progresivistickou agendu v Evropské unii tlačí Německo. Navíc velcí podle tradiční představy diktují malým. Není to vždy pravda. Příkladem budiž pozastavené jednání o směrnici o dodavatelských řetězcích, které v Bruselu narazilo kvůli Německu. Přesněji kvůli nesouhlasu nejmenší německé vládní strany, liberálů z FDP, kteří také řídí státní kasu. Malí tu tedy nyní diktují velkým.
V Německu přitom podobný zákon platí už rok. Schválila ho předchozí vláda Angely Merkelové a Olafa Scholze, který Merkelovou vystřídal v kancléřské funkci. Zákon o „due diligence“ dodavatelských řetězců, tedy o důsledném a pečlivém prověřování dodavatelů, nařizuje firmám s více než tisícem zaměstnanců, aby hlídaly dodržování lidských práv, pracovních podmínek a ekologických norem v pobočkách, které provozují nebo s nimiž spolupracují v zahraničí.
Přílišná přísnost?
Původně se zákon týkal jen firem nad tři tisíce zaměstnanců, od letošního roku je limit už jen tisíc. Společnosti své výrobky často vyrábějí po celém světě, zákon proto nařizuje, aby firmy sledovaly celý výrobní a dodavatelský řetězec od nákupu surovin až po hotový výrobek a přijaly opatření, jakmile dojdou k jakémukoliv podezření, že byla porušena lidská práva nebo překročeny ekologické normy.
Návrh EU, za nímž původně stálo i Německo, výrazně rozšiřuje působnost německého zákona (podobnou normu má i Británie nebo Francie) a zpřísňuje dohled nad eticko‑ekologickým chováním firem, včetně případných sankcí. Počítá se mimo jiné s dodržováním ekologických limitů z pařížské konference a rozšiřuje se dopad zákona na všechny firmy od 500 zaměstnanců výš s celkovým globálním obratem nad 150 milionů eur.
Jenže německý ministr financí, šéf FDP Lindner a jeho stranický kolega ministr spravedlnosti Buschmann návrh označili za „řešení nerozumné pro malé a střední firmy“ a souhlas Německa ve vládě zablokovali. Buschmann navíc v dopise vyzval kolegy z dalších zemí, aby opatření na evropské úrovni nepodpořili. Nová norma se tak nemůže opřít o kvalifikovanou většinu, protože proti je i řada jiných států.
Střet v německé vládě je ovšem čistě ideologicko‑politický. Ve veřejné debatě se totiž ukazuje, že firmy s novou regulací nemají tak velký problém. Osmnáct významných německých značek to dokonce vyjádřilo v oficiálním prohlášení, mezi nimi firmy jako Mars, supermarkety Aldi, farmaceutická firma Bayer nebo původně kávový gigant, dnes maloobchodní síť Tchibo.
Kauza BASF
V Německu sleduje dodržování tamějšího zákona Spolkový úřad pro hospodářské záležitosti a kontrolu exportu (BAFA). V prvním roce platnosti zákona neuložil úřad žádné sankce, čerstvě se ale na veřejnost dostaly problémy největší chemičky světa firmy BASF, která sídlí v německém Ludwigshafenu. Společnost musela reagovat na důvodná podezření, že její partnerské společnosti z Číny vydělávají nekalým způsobem a porušují lidská práva svých zaměstnanců.
BASF proto oznámila, že okamžitě prodá akciové podíly ve dvou společných podnicích v Číně, ve firmách Markor Chemical a Markor Meiou Chemical z města Korla, centra Ujgurské autonomní oblasti Sin‑ťiang. V Korle Němci za pomoci čínských úřadů vyráběli butandiol (BDO), známé alkoholové rozpouštědlo („1,4 BDO“ nebo „one‑four‑bee“ se používá také jako rekreační droga), které se zpracovává jako surovina pro výrobu polyesterů, polyamidů či polyuretanů. BASF je přitom největším výrobcem BDO na světě. Společnost tvrdí, že převod vlastnických práv fakticky začal už na konci minulého roku, pod tlakem médií bude ale nyní celá operace urychlena.
Německá média přišla na to, že čínský partner německé chemičky, společnost Markor, byl aktivně zapojen do systému útlaku a pracovního využívání muslimské menšiny Ujgurů na severozápadě Číny. Zaměstnanci firmy se přímo účastnili represivní kampaně, kterou plánují a realizují čínské komunistické orgány v Sin‑ťiangu. Lidskoprávní organizace, které genocidní teror na Ujgurech dlouhodobě kritizují, tvrdí, že čínská vláda podobným způsobem zneužívá až milion lidí ujgurského původu.
BASF nicméně navzdory tomuto incidentu pokračuje ve svém rozsáhlém investičním čínském programu za desítky miliard eur. V oficiálním prohlášení firma oznámila, že se dál drží plánovaných obchodních a investičních aktivit v Číně. Mezi ně patří i nový společný závod v čínské provincii Kuan‑tung, gigantická stavba, jejíž celková hodnota se blíží deseti miliardám dolarů.
