Ekonomickým odkazem vlády Petra Fialy (ODS) bude konsolidační balíček, který od 1. ledna vplouvá do peněženek českých domácností a na firemní účty a čeká ho ještě nepolitická dohra před Ústavním soudem. Dál nic. Slyšíte dobře, vláda se rozhodla dál nevládnout. Můžeme to číst dvěma způsoby. První možnost je, že se ekonomika České republiky zmíněným balíčkem opatření dostala zpátky do kondice a dalších zásahů vlády už není třeba. Deficity se těžké váhy zalekly a samy raději zalezou do díry, rozvrat financí se nekoná.
Druhá možnost je, že kabinet ztratil sílu, vyčerpal se a poraženecky stáhl kalhoty, i když volební brod je ještě daleko. Nechám na posouzení laskavého čtenáře, která z variant mu přijde pravděpodobnější. Fialův vykonavatel oné ekonomické síly ministr financí Zbyněk Stanjura si dopřál další kolečko obcházení redakcí, kde sděluje výše uvedené. Není na tom nic extra nového, podobné signály ministr vysílá od října, jen si toho nyní kolegové všimli a vzájemně od sebe opisují.
Když už nebudou reformy, chce se Stanjura zaměřit na přebujelou byrokracii a administrativu. Fakt. „Byrokracie máme příliš. Chceme se proto v příštích měsících zaměřit na redukci agend, abychom identifikovali ty zbytečné, a stát zároveň uměl pracovat s daty, které má,“ řekl 2. ledna v Českém rozhlasu Plus. Obzvlášť doporučujeme formulace jako „chceme se zaměřit“ nebo „identifikujeme“, které v překladu z Jistě, pane ministře do srozumitelné češtiny znamenají toto: Nic, nula, nada, kuřinec.
A pro Aktuálně.cz o dva dny později šel ještě dál: „Pokud se mě ptáte, jestli přijde nějaká dramatická změna legislativy, tak nepřijde. Nebylo by odpovědné je slibovat. Neodpovídá to logice volebního cyklu a také to neodpovídá zájmům a volání voličů po nějakých razantních změnách.“ Přeloženo: Máme splněno a bojíme se rozjet cokoli nového, aby nám to voliči nespočítali. A aby to nevypadalo blbě, hodíme do placu „zájmy a volání voličů“, což sice není totéž a nejsou na to tvrdá čísla, ale co už. Je zde přece „volební cyklus“, který prý vládě dává možnost dva roky makat a dva roky vést předvolební kampaň.
Už v říjnu, ještě před tím, než se balíček dostal do závěrečného schvalování, Stanjura naznačoval totéž. „Další velkou legislativní změnu nechystáme. Už ve volební kampani jsme říkali, že chceme změnit daně jednou za volební období. Nebudeme připravovat další balíček,“ prohlásil po jednání s prezidentem. Komentovali jsme to tehdy slovy: Hotovo, dvacet, sem tam se ještě něco pošteluje, vynásobí nebo pokrátí lidoveckým indexem a roky 2024 a 2025 jsou víceméně pod střechou. A stalo se.
Na Nový rok mohlo zahřmít a vláda mohla přijít třeba se vzkazem: Víme, že česká ekonomika potřebuje naprosto zásadní převrat. Jako odpovědná vláda další dva roky věnujeme tomu, abychom připravili skutečné reformy, které z Česka udělají ekonomického tygra. Nebo něco takového, třeba aspoň divokou kočku evropskou, když to jinak nejde. A v dalších čtyřech letech je uskutečníme, protože budeme zase ve vládě sedět.
Místo toho se zahrabala do zákopů předpokládaného verdunského předvolebního ostřelování. Upřímně, kdyby se Fiala, Stanjura a spol. rozhodli nyní s vládnutím seknout a vyvolali předčasné volby, ušetřili by republice minimálně rok ztraceného času. Co s vládou, která vládnout nechce?
