Parlamentní hnutí Starostové a nezávislí má po víkendu nového předsedu, starostu Kolína a poslance Víta Rakušana. Současně má také jednoho nového senátora, v Praze 9 uspěl v doplňovacích volbách v barvách hnutí David Smoljak. Starostové tedy mají nejslabší klub v dolní komoře parlamentu a současně nejsilnější klub v té horní. Jak se to přihodilo?
Předností STAN je, že nemá pevný programový základ, takže většině lidí nevadí. Zároveň dokáže otevřít dveře regionálním osobnostem, což v senátním dvoukolovém většinovém volebním systému nahrává podpoře jeho kandidátů.
V jiném typu voleb, například do sněmovny, mají výhodu skutečně celostátní subjekty s jednotným poselstvím a početnější stranickou základnou. Projekt STAN je prostě křehký a je federací různých regionálních part a partiček. Ty spojuje maximálně odpor k „centru“ v širokém slova smyslu, zájem na větším rozpočtovém přerozdělování směrem k regionům a snaha dostat se do funkcí mimo tradiční strany. Celostátní politiku výrazněji reprezentuje jen pět lidí – Gazdík, Polčák, Půta, Rakušan a Farský.
Na podzim 2017 se STAN dostal do sněmovny s odřenými zády, takže se čekalo, že se o víkendu na sjezdu přihlásí k nějakým integračním tendencím. I proto, že díky koalici s TOP 09 se Starostové dostali do vedení pražského magistrátu a společně jdou i do květnových eurovoleb.
V prvním rozhovoru po zvolení ovšem nový předseda překvapivě řekl, že chce jít do krajských voleb na podzim 2020 samostatně a počká si, jak to vlastně s TOP 09 dopadne. Od vedení STAN je vůči TOP 09 dlouhodobě cítit despekt jako ke straně v úpadku. O to příznačnější bylo, když den po starostenském sjezdu vyšel volební model agentury Kantar pro Českou televizi, který přisuzuje topce čtyři a Starostům 3,5 procenta voličské podpory.
Je pravda, že v TOP 09, která bude mít sjezd na podzim, se schyluje k velké bitvě o další podobu strany. Křídlo kolem předsedy Pospíšila by chtělo jít spíše směrem k integraci a značku TOP 09 důstojně pohřbít. Proti jsou pochopitelně otcové zakladatelé v čele s Miroslavem Kalouskem. Takže zdrženlivost nového vedení STAN není bezdůvodná.
I tak platí, že STAN není ani tak strana nebo hnutí, ale spíše platforma, kde si kdokoli může zkusit naplnit své politické ambice. Ještě před 15 lety hrály podobnou roli Volba pro město nebo Sdružení nezávislých kandidátů. Pokud se časem objeví jiný, jen trochu přijatelnější „nosič volebního výsledku“, může převzít úlohu Starostů.
Autor je komentátor týdeníku Reflex
