Komentář Jana Šindeláře: Jančura si také nebral servítky. Zvýšil ale kvalitu cestování

Radim Jančura

Radim Jančura Zdroj: Michael Tomeš

Pohled do vagonu RegioJetu
Palubní personál RegioJet
Vlaky Regiojetu na smíchovském nádraží
Vlaky Regiojetu na smíchovském nádraží
Vlaky Regiojetu na smíchovském nádraží
15 Fotogalerie
Radim Jančura v posledních devíti měsících bojuje o své podnikatelské přežití. Po krku mu jde nadnárodní společnost FlixBus. Bez nadsázky lze přitom říci, že nejde jen o Jančurovu budoucnost, ale i o budoucnost autobusové dopravy v tuzemsku. Jančura je přitom ten slabší hráč bez volných miliard v kapse. Svědčí o tom i jeho neskrývaná nervozita, rušení linek a spekulace o prodeji části firmy. Z druhé strany sálá sebevědomé přesvědčení, že „žluťák“ dříve nebo později zezelená, tedy začne jezdit pod taktovkou FlixBusu.

Jásat nad možným koncem žluté sítě by ale bylo krátkozraké. I když se může zdát, že brněnský podnikatel nyní jen dostává stejné kapky, které kdysi sám servíroval své konkurenci.

Nicméně platí, že soudně byl doveden do konce pouze jediný případ. To když RegioJet (tehdy ještě jako Student Agency) před deseti lety vytlačil z linky Praha–Brno Asianu podnikatele Alexeje Litvina.

Za to Jančura zaplatil pokutu a zřejmě ještě zaplatí náhradu škody. Jančura a Litvin jsou přitom srovnatelné podnikatelské váhy a šlo o jednu, byť klíčovou linku. Nyní jde o celou síť a proti regionálnímu dopravci stojí nadnárodní korporace, která vyluxovala autobusové trhy všude, kam vkročila. Místní buď začali jezdit v jejím žoldu, anebo prodali.

Jančura si také ve svých autobusových začátcích nebral servítky a český trh ovládl. Nebojoval ale jen cenou a agresivním PR. Jeho nástup znamenal i výrazný skok v kvalitě cestování. Ať si dnes někdo vzpomene na jízdy rozhrkanými karosami s nápisem ČSAD.

O Jančurově neurvalém chování k zaměstnancům se vypráví leccos, ale klienty uměl vždy hýčkat. FlixBus novou kvalitu nepřináší. Naopak jde o model, kterému jiné než cenové nástroje téměř nezbývají. Těží z dostatku kapitálu, jinak v tuzemsku zatím předvádí spíše podivné jízdní řády, nestálost flotily i služeb.

Otázkou je, co se stane, když jedna firma získá monopol – o což samozřejmě usilují obě. U Jančury to díky posledním deseti letům víme.

Model jeho podnikání, v němž propojil autobusy, vlaky, letenky a zájezdy, mu nedovolil snižovat kvalitu. Autobusy slouží jako pojízdná reklama na ostatní služby a nikdo si nekoupí letenku či zájezd u firmy, která ho vezla zatuchlým busem. RegioJet také po ovládnutí trhu v podstatě nezdražil.

Například jízdenka Praha – Liberec stála před jeho nástupem (včetně místenky a zavazadla) 98 korun, dnes ji firma prodává v rozmezí 79 až 89 korun. Co se stane po ovládnutí trhu FlixBusem, nevíme.

Odpověď bude ovšem klíčová především pro obyvatele měst, jako jsou Jihlava, Liberec nebo Karlovy Vary, která nemají směrem na Prahu rozumnou alternativu ve vlaku.

I kdyby ale nakonec autobusová republika zezelenala, pro Jančuru jako self-made mana platí slova jednoho nejmenovaného kolegy: I když je nesnesitelný, v Brně u Grandu by mu měli postavit pomník. A financovat by ho měly České dráhy, které vyškolil, jak se chovat k zákazníkům.