Komentář Martina Čabana: Babišův bumerang

Premiér Andrej Babiš

Premiér Andrej Babiš Zdroj: ČTK

Na v pořadí čtvrtou demonstraci proti současné ministryni spravedlnosti Marii Benešové dorazilo na Václavské náměstí 50 tisíc lidí.
Na v pořadí čtvrtou demonstraci proti současné ministryni spravedlnosti Marii Benešové dorazilo na Václavské náměstí 50 tisíc lidí.
Na v pořadí čtvrtou demonstraci proti současné ministryni spravedlnosti Marii Benešové dorazilo na Václavské náměstí 50 tisíc lidí.
Na v pořadí čtvrtou demonstraci proti současné ministryni spravedlnosti Marii Benešové dorazilo na Václavské náměstí 50 tisíc lidí.
Andrej Babiš a Dita Charanzová ve štábu ANO
11
Fotogalerie

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš si do své pažby vyryl další zářez za další vyhrané volby. Vítězství mu ovšem může ošklivě zhořknout na evropské půdě kvůli způsobu, jímž jej dosáhl. Teď se v Bruselu rozjíždí politika. Taková, jakou Babiš nemá rád, taková, v níž jsou populistická hesla buď k ničemu, nebo dokonce na škodu. Taková, v níž nic nelze „prostě zařídit“.

Ve strukturách EU se už před lety rozhořel mocenský boj mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou, kterou tvoří prezidenti a premiéři členských zemí. Kótou, o niž se bojuje, je Evropská komise. Ta potřebuje předsedu, jehož vybírá rada a schvaluje parlament.

Ten se snaží zúžit radě výběr systémem spitzenkandidátů, tedy volebních lídrů evropských politických stran. Pokud by rada tento systém bezvýhradně přijala, musela by navrhnout na šéfa komise Manfreda Webera, spitzenkandidáta eurolidovců.

Jenže tak jednoduché to není. Eurolidovci a eurosocialisté ztratili v europarlamentu většinu a do mocenských jednání musejí přizvat třetí stranu. Pravděpodobně to budou liberálové, jenže se neví jací. Frakce ALDE, kam patří i ANO, se bude muset nějak dohodnout s novým hnutím Emmanuela Macrona.

Jak jednání dopadnou, není vůbec jisté. Jisté ovšem je, že Macron vůbec nestojí o to vidět ve své frakci babišovce. Když byli Macronovi lidé sondovat případnou spolupráci s českými stranami, ANO přehlédli jak širé lány. ALDE také není z Babiše kdovíjak nadšené. Jeden z jeho vůdců Guy Verhofstadt v jedné z předvolebních debat pohrozil, že ANO z ALDE vyhodí, pokud nebude respektovat jeho kurz.

Tuto nelibost si Babiš vysloužil svou domácí rétorikou zaměřenou na kritiku „diktátu z Bruselu“, která vyvrcholila v ochranářské předvolební kampani.

Obojí je v rozporu s federalistickým programem ALDE. Je proto docela možné, že z liberálů se stane jazýček na vahách v europarlamentu, ale Babiš u toho zkrátka nebude.

V podobných situacích hledává český premiér oporu u kolegů z V4. Jenže vzhledem k tomu, že se hledá rovnováha mezi parlamentními frakcemi a Evropskou radou, je dobré si uvědomit, že každý z premiérů V4 náleží k jiné frakci.

Fico k socialistům, Morawiecki k reformistům, Orbán (pořád ještě) k lidovcům, Babiš k liberálům.

Společný návrh V4 dosadit na některé z důležitých míst komisaře Maroše Šefčoviče blízkého Ficovu Smeru je sympatický, ale zjevně hraje do karet eurosocialistům.

Taktika hrát v Bruselu vstřícného evropského státníka a doma nesmlouvavého ochranáře před Bruselem se může Babišovi právě v těchto dnech vrátit jako bumerang.