Jedním z nejvlivnějších pornografických webů – Pornhubem – zmítá obří skandál, který může minimálně ve Spojených státech úplně překopat systém toho, jak konzumujeme erotiku na internetu. Zároveň nám kromě škodlivosti pornografie šířené po síti ukazuje sílu několika technologických gigantů, kteří stále nenesou zodpovědnost za obsah na svých sítích. A na celém galimatyáši pak vydělává prakticky jen bitcoin.
Celý skandál začal vlastně nevinně. Na začátku prosince vyšel na webu New York Times článek s názvem The Children of Pornhub novináře Nicholase Kristofa. Slavného žurnalisty, držitele dvou Pulitzerových cen, který se ve svých textech v minulosti zabýval tématy, jako jsou například porušování lidských práv po celém světě, konflikt v Súdánu či obchodování s lidmi.
Tentokrát si Kristof došlápl na pornografický gigant Pornhub. V textu podrobně popisuje, jak je web protkán videi zobrazujícími znásilnění. Server podle něj vydělává na videích zobrazující zneužívání dětí, je plný revenge porna (jde označení aktivity, kdy někdo získá a zveřejní choulostivé fotografie či videa bez souhlasu dotčeného – pozn. red.) či videí žen ve sprchách pořízených skrytou kamerou.
Kristof dále Pornhubu vyčítá, že je prolezlý rasistickým, misogynistickým obsahem a v neposlední řadě třeba také videi, na nichž jsou ženy nedobrovolně dušeny plastovými pytli.
Podle vyhledávání na síti pak bylo dostupných více než 100 dohledatelných výsledků na dotaz dívek pod 18 let, což fakticky znamená videa velmi pravděpodobně zobrazující dětskou pornografii a Kristof dokládá, že nikdo včetně Pornhubu vlastně netuší, kolik závadného a nelegálního obsahu se na jeho webu nachází.
Téměř všechna videa včetně pochybných kousků zobrazujících výše zmíněné praktiky pak pochopitelně byla volně ke stažení. Podle jedné studie, kterou Kristof zmiňuje, je Pornhub třetí nejvlivnější stránkou na internetu vůbec po Facebooku a Googlu.
V reakci na článek Pornhub obratem oznámil, že smaže veškerý obsah od uživatelů, kteří nejsou verifikovaní, nadále nebude možné žádná videa stahovat a zlepší se moderace obsahu na síti. To zní docela slibně, nicméně již jsme v případě dalších obřích webů, jako je Twitter či Facebook, viděli, kam podobné snahy vedou.
Obě sítě se snažily vymýtit dezinformace či minimálně to, co za dezinformace pokládaly, a výsledkem byl vždy algoritmus, jakýsi kočkopes, který obsah nahlašuje a odstraňuje buď zcela selektivně, nebo podle vzorců naprosto odporujících normální lidské logice. Je velice pravděpodobné, že výsledek bude i zde stejný a závadný obsah se bude na síti objevovat dál, byť možná v menší míře. Pornhub sám přitom už v loňském roce uzavřel kvůli žalobám ohledně kuplířství mezi uživateli oblíbený účet GirlsDoPorn.
To nám nejenže ukazuje, že sítě jako Pornhub, Twitter či Facebook se rozrostly do takové šíře, že ani jejich stvořitelé nejsou schopni je efektivně moderovat a regulovat, ale zároveň jejich správcům vlastně tento chaos vyhovuje, protože na něm vydělávají. Pornhub sám je pak navíc společně s dalšími pornografickými weby od roku 2010 ve vlastnictví společnosti MindGeek, o jejímž pozadí se ví velmi málo. Pozoruhodné však je, že v roce 2011 peníze potřebné na rozšíření erotického impéria MindGeeku poskytly například společnost J. P. Morgan či Cornellova univerzita, která je součástí takzvané Ivy League.
Dopad celé kauzy je však mnohem závažnější. V reakci na celý skandál totiž společnosti Visa a Mastercard oznámily, že přestanou svým zákazníkům poskytovat možnost předplácet si na Pornhubu prémiový obsah pro dospělé. Už loni v listopadu se ke stejnému kroku odhodlal PayPal. Pornhub Premium si tak můžete zaplatit dnes fakticky pouze za pomoci kryptoměn, v Evropě fungují ještě SEPA platby.
Kryptoměny, konkrétně bitcoin, jsou pak jediným vítězem celé kauzy. Bitcoin totiž možná i v reakci na celou aféru dokonce narostl na historické maximum a překročil magickou hranici dvaceti tisíc dolarů, asi půl milionu korun za jednu virtuální minci. V březnu, na začátku pandemie koronaviru, byl přitom bitcoin k mání za asi 80 tisíc korun. Otázkou samozřejmě je, jak do budoucna reputaci kryptoměn poškodí jejich nechtěné propojení s weby, které nabízejí fakticky dětskou pornografii.
Pro nás obyčejné smrtelníky je děsivé, jak obrovský vliv má na obyčejný život a život prosperujících firem několik málo finančních korporací, které, pokud se rozhodnou vám z jakéhokoliv důvodu odepřít své služby, jsou schopné vás téměř úplně vyšachovat z normálního ekonomického života. S tím má takový PayPal bohaté zkušenosti, Visa a Mastercard už jeho příklad následují naštěstí méně často. Pochopitelně se pak nejedná o problém s jakousi cenzurou, jde spíše o problém kartelizace finančnictví.
Zda bude mít minimálně ve Spojených státech celá kauza alespoň nějaký legislativní dopad, je ve hvězdách. Republikánský senátor z Missouri Josh Hawley podal návrh, aby Pornhub byl – stejně jako další weby – zodpovědný za obsah na svých stránkách, což by fakticky znamenalo konec takzvané sekce 230. Něčeho podobného se bojí již výše zmíněný Facebook či Twitter.
Pornhub a další stránky s erotickým obsahem pak jsou už dlouhá léta trnem v oku zákonodárcům v Rusku, Indii, či nově také v Thajsku, kde všude byl nebo je přístup na Pornhub a další stránky s erotickým obsahem zakázán. To všechno pak bylo pochopitelně osvícenými západními liberály a progresivisty odsuzováno jako hloupé a zpátečnické tmářství.
Poskytovatelé internetové erotiky se pak hájí tím, že pokud dychtiví uživatelé nebudou moci sledovat erotický obsah na jejich webech, najdou si ho na jiných, méně bezpečných místech, což je chabá představa.
Celá kauza totiž také ukázala bídu amerického konzervatismu, který už roky na problém internetové pornografie a hypersexualizace veřejného prostoru bez většího úspěchu ukazuje. Často jsou odmítáni s tím, že se jedná o bigotní blázny, kteří nejdou s dobou. Avšak stačil jeden článek respektovaného, spíše levicově orientovaného novináře z NYT a najednou se jedná o téma, které je nutné řešit.
V poslední době se tak díky tomu paradigma mění. První rána přišla pro pornoprůmysl v podobně filmu Kočičky z dílny Netflixu, který byl hojně kritizován za svou skoro až pedofilní sexualizaci nezletilých dívek. Pornhub je pak druhým hřebíčkem do rakve současné podoby konzumace erotického obsahu na internetu.
Současný erotický průmysl, jak ukázal kupříkladu před několika lety dokument Hot Girls Wanted, je postaven fakticky na vykořisťování žen, které jsou za několik málo set dolarů postaveny před kameru, a pokud se jim nepodaří diváky v několika málo erotických videích zaujmout, jsou z průmyslu vyřazeny a čeká se na nové kusy.
Tyto ženy pak mají, vlastně pochopitelně, celoživotní společenské stigma a problém najít si minimálně stálého partnera. O jak kompetitivní tržní prostředí se jedná, víme kupříkladu díky tomu, jak rozvrstvené jsou zisky mezi uživateli populární sítě OnlyFans.
Onlyfans ranking % and how much actual money that corresponds to: pic.twitter.com/0BiL4NKADE
— Aella (@Aella_Girl) December 6, 2020
Erotickému průmyslu toto chování dlouhou dobu procházelo, jelikož nasedl na narativ o sexuální revoluci a ženské emancipaci, prosazovaný od šedesátých let minulého století, se kterým měla pornografie jít ruku v ruce. Přitom je ve svém jádru naprostým opakem a degraduje ženu na sexuální objekt, který je v moci kohokoliv, kdo na stůl vyhodí dostatečný obnos bankovek.
Dehumanizace žen za účelem peněžního zisku nikdy nebyla a není liberalizací v jakémkoliv ohledu. Rozšířenost a normalizace internetové pornografie pak podle mnohých studií mají alespoň ve Spojených státech za následek masivní šíření erekčních dysfunkcí a závislost na ní hraje jednu z klíčových rolí v necelé polovině rozvodů v USA.
Nezbývá než doufat, že jsme snad došli k bodu obratu, a i kvůli aféře Pornhubu bude nyní normální mluvit nejen o závadnosti obsahu na internetových pornostránkách, ale také o jeho fatálních dopadech na každodenní život jedinců ve společnosti.
Autor je spolupracovník redakce
