Zpřísňování či uvolňování karanténního režimu. Otevírání či neotevírání škol. Dlouhodobé zašpuntování hranic, anebo třeba také ne. Rozporuplná prohlášení, která přicházejí z úst vládních představitelů, jsou do určité míry pochopitelná.
Koronavirová krize je mimořádná, situace se vyvíjí každým dnem. Některé slovní přehmaty jsou ale zbytečné, tenisovým slangem se to dá označit za nevynucené chyby.
Řada z nich pochází od Romana Prymuly. Epidemiologa, náměstka ministra zdravotnictví a po kvapné – a možná i trochu ukvapené - změně vládních pravidel též šéfa ústředního krizového štábu.
Někdy se dá mluvit o nešťastném formulování či skutečném vytržení z kontextu. Jindy je to ale spíš matení, zbytečné strašení a může to mít i autoritářský nádech.
Ať už jde o postesk nad „hyperdemokracií“ jakožto překážce pro lepší zvládnutí koronaviru. Tou větší překážkou jsou přitom chyby současné vládní garnitury. Či varování, že může přijít zákaz vycházení. Je logické, že i s touto variantou se musí pracovat. Proč s ní ale strašit dopředu?
Navíc se v Prymulových prohlášeních postupně i toto měnilo. Nejdříve bylo pro případný zákaz vycházení jako důvod uvedeno porušování karantény, nově pak překročení hranice 10 000 nakažených. A mezitím mluví o tom, že v půlce dubna by se naopak mohl režim rozvolnit. Takže hromadit doma zásoby, nebo ne?
Na tenký led se pustil i u otázky, kdy k radosti většiny rodičů nastane konec celonárodního domácího vyučování. V souladu se svým postavením odhadl, že školy by se mohly otevřít někdy na přelomu května a června. Nezůstal ale jen u toho. Jednak „dal k diskuzi“, zda by se nemělo učit i o prázdninách. A především se pustil do organizování maturit.
To už nevydržel ministr školství Robert Plaga a hned se ohradil. A včera upřesnil, že pokud se školy neotevřou do 1. června, nemusely by se maturity konat vůbec, jinak jen v omezené formě. Možnost výuky o prázdninách zamázl.
A pak je tu výrok o možném zavření hranic až na další dva roky, který proti jinak spíše chválenému Romanu Prymulovi o víkendu zdvihl vlnu nevole. Jistě, i toto se může v nejhorším případě stát, může to být i déle. Nicméně v tuto chvíli tomu nic nenasvědčuje a slova vrchního epidemiologa musel korigovat premiér Andrej Babiš.
Profesor Prymula má za sebou úctyhodnou kariéru, byť ani ta není bez poskvrny. Ať už jde o podezření ze střetu zájmů, či především o protlačování čínské medicíny během působení v Hradci Králové (mimochodem za pomoci CEFC). Jeho mnohé kroky v době nynější krize jsou nepochybně správné a potřebné. Ukazuje se ale, že často není od věci, když nad konáním, a hlavně nad slovními projevy úředníků, byť vysoce postavených, mají kontrolu politici. Jsou to oni, kdo ve finále nesou odpovědnost.
