Komentář Petra Peška: Rozdělené síly pro Evropu

Předseda TOP 09 a lídr společné kandidátky Jiří Pospíšil

Předseda TOP 09 a lídr společné kandidátky Jiří Pospíšil Zdroj: ČTK

Jako bychom se přenesli o deset let zpět. V červenci 2009 TOP 09 a Starostové a nezávislí podepsali první dohodu o spolupráci. Včera spojenectví oprášili pro evropské volby a přizvali k němu menší a regionální uskupení. Je to první vlaštovka na nebi vzývané integrace středopravicových stran?

Odpověď je jednoduchá: Není. Jde zatím o ad hoc spojenectví jen pro eurovolby, teprve po nich se rozhodnou, zda pokračovat i v krajských volbách. A vlaštovka to zdaleka není první. Vzpomeňme podzimní koalici Spojené síly pro Prahu anebo spolupráci ODS se Soukromníky ve sněmovních volbách. Navíc u včera obnoveného svazku nelze ani mluvit o čistě středopravicovém projektu. Jeho součástí jsou i levicoví zelení a debatu lze vést i o postojích některých hlavních aktérů.

Jinak je to ale krok logický. TOP 09 i STAN se v průzkumech potácejí kolem pětiprocentní hranice. Navíc v táboře, který se rád označuje zavádějícím pojmem proevropský – správnější by bylo spíše eurokonformní či probruselský – bude pěkná tlačenice. Velké naděje do eurovoleb vkládají Piráti, minimálně jednou nohou je v něm i hnutí ANO. A o svůj dílek se ucházejí i nová uskupení „odpadlíků“ jako Hlas či Evropa společně.

Malé středové či pravicové strany nemusejí být bez šance. Nebo alespoň některé z nich. Nahrávat jim může i samotná povaha voleb do Evropského parlamentu. Podobně jako ve sněmovních tu platí pětiprocentní práh. Celá republika je ale pouze jeden obvod, takže nehrozí deformace jako ve sněmovních volbách, kdy v nejmenších krajích je pro zisk mandátů někdy potřeba až deset procent hlasů.

K eurovolbám také chodí méně voličů, což nahrává stranám, které dokážou s „evropskými“ tématy výrazněji apelovat. Názorným příkladem jsou Svobodní. V eurovolbách v roce 2014 jim dalo hlas 79 540 voličů, což znamenalo 5,24 procenta a jeden mandát. Velmi podobný množstevní výsledek ve sněmovním klání v roce 2017 (79 229 hlasů) kvůli vyšší účasti znamenal jen 1,56 procenta hlasů a nic. Také platí, že levicoví voliči zůstávají častěji doma.

Eurovolby jsou ale specifické ještě něčím jiným. Dělicí linie mezi tábory vede jinudy než při boji o sněmovnu. To naznačili včera i zástupci spojenectví vedeného STAN a TOP 09 – nyní mimochodem v tomto opačném gardu, ačkoli první a třetí místo kandidátky obsadí topkaři. Úhlavním nepřítelem v eurovolbách je podle nich nejen hnutí ANO, ale i ODS. Ve skutečnosti je ale jejich hlavním soupeřem rozdrobenost zbytku zmíněného „proevropského“ tábora, kvůli níž se nakonec mohou smát ostatní.

Autor je politolog