Čistá mzda se od té hrubé může výrazně lišit, v některých případech nemusí být ani poloviční. Jsou ale i situace, kdy zaměstnanci mají čistou mzdu vyšší než hrubou. Víte, jaký podíl ze mzdy státu odvádíte vy? Spočítejte si svou čistou mzdu pomocí naši kalkulačky.
Každý zaměstnanec musí ze své hrubé mzdy povinně zaplatit sociální a zdravotní pojištění, které může původní hrubou mzdu značně ponížit. Zatímco sociální pojištění zaměstnanci ukousne 6,5 procenta z hrubé mzdy, u zdravotního pojištění je to o dva procentní body méně. Nezáleží při tom na životní a rodinné situaci zaměstnance, z hrubé mzdy musí jít na pojistné vždy 11 procent. Pojištění za každého zaměstnance přitom musí platit i jeho zaměstnavatel, a to ve výši devíti procent u zdravotního a 25 u sociálního pojištění.
Kalkulačku čisté a hrubé mzdy naleznete zde >>>
Od určité výše mzdy se sociální pojištění platit nemusí. Pro rok 2019 je maximální vyměřovací základ nastaven na úroveň 1 569 552 korun měsíčně a z částky, která tuto hranici přesahuje, zaměstnanec ani zaměstnavatel žádné sociální pojištění neplatí.
Kolik je daň z příjmu
Do výše odvedené daně z příjmů zasahuje mnohem více proměnných než u pojistného. Při splnění podmínek lze uplatnit například daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti, které se navíc s každým novým přírůstkem do rodiny navíc zvyšuje. Na první dítě činí 1 267 korun, na druhé dítě 1 617 korun a na třetí a další děti pak 2 017 korun. Zaměstnanci s nižší hrubou mzdou mohou mít při více dětech dokonce čistou mzdu vyšší než hrubou a místo placení daní tak naopak od států získávají daňový bonus. U daňového zvýhodnění na potomka je však nutné pamatovat na to, že ho může uplatnit jen jeden z rodičů.
Na jaká další zvýhodnění má poplatník právo? Každý měsíc lze uplatnit také daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 korun, na studenta ve výši 335 korun, na držitele průkazu ZTP/P 1 345 korun, na invaliditu prvního a druhého stupně 210 korun a na invaliditu třetího stupně 420 korun.
Solidární daň pro vysokopříjmové
Daně fyzických osob činí patnáct procent ze superhrubé mzdy, tedy z hrubé mzdy navýšené o pojistné placené zaměstnavatelem. Patnáctiprocentní sazba je shodná pro všechny, zaměstnanci s hrubou mzdou nad 130 796 korun pak odvádějí navíc solidární daň, a to v sedmi procentech z částky, která převyšuje zmíněnou hranici.
Dohoda o provedení práce
Specifická pravidla platí pro pracovníky, kteří se zaměstnavatelem mají dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ). U DPP pracovník nemusí platit zdravotní a sociální pojištění, pokud jeho odměna z dohody nepřesáhne deset tisíc korun. Tento postup lze navíc uplatnit i v případě, že pracovník má více podobných dohod u různých zaměstnavatelů, odměny se totiž u různých zaměstnavatelů nesčítají. Naopak, jakmile má pracovník více dohod u jednoho zaměstnavatele, jejich odměna se sčítá, a hrozí proto povinnost platit pojistné.
Elektronické daňové formuláře lze nalézt zde >>>
Dohod o provedení práce lze uzavřít libovolné množství, u každého zaměstnavatele však lze pracovat maximálně tři sta hodin za rok. Daně musí pracovník platit i v případě, že jeho odměna nepřesáhne deset tisíc korun, i v tomto případě lze ale uplatnit aspoň daňové slevy. Když daňový poplatník podepíše formulář s přihlášením k dani, může uplatnit základní daňovou slevu, která pro rok 2019 čítá 2070 korun měsíčně, ale i ostatní výše zmíněné slevy na dani.
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení pracovní činnosti lze uzavřít na maximálně poloviční pracovní úvazek, tedy 20 hodin týdně. Pokud pracovník nechce platit zdravotní ani sociální pojištění, nesmí jeho odměna přesáhnout tři tisíce korun. Sazba daně a možnost využití daňových zvýhodnění se u DPČ neliší od DPP.
Daň z příjmu na Slovensku
Na Slovensku je u daně z příjmu zavedená progresivní sazba. U části základu daně, který nepřesáhne 176,8násobek sumy životního minima, se platí 19procentní sazba daně, nad touto hranicí je sazba už 25 procent.
