Už více než rok se na nás ze všech stran valí neradostné zprávy v souvislosti s koronavirem. Probíhající pandemie se negativně dotkla života mnoha z nás, ale to neznamená, že by se svět měl točit pouze kolem covidu. Rychle totiž rostou případy, kdy se různí podvodníci za stávající krizi tiše schovávají. Vláda a poslanci totiž neřeší skoro nic jiného než právě koronavirus. Život se ovšem nezastavil a zákonů, které potřebují nutně „opravit“, je celá řada. Je třeba se připravovat na život po pandemii. Lidi totiž pálí i jiné věci než korona.
Příkladem je bezpochyby novela energetického zákona, která po dlouhých měsících čekání prošla na konci ledna v parlamentu prvním čtením. Poslanci tehdy také odhlasovali zkrácené jednání, což předpokládalo, že v březnu proběhne druhé čtení, v půlce dubna třetí, do Senátu se novela dostane v květnu a nejpozději od prvního července konečně po třech letech odkladů a čekání začnou platit tvrdé postihy energošmejdů. Jenže koronakrize opět dostala přednost před vším ostatním a novela energetického zákona se na jednání poslanců nedostala. Prý možná v dubnu.
O novele, která by měla výrazně posílit práva spotřebitelů a zatnout energošmejdům tipec, se přitom hovoří už třetí rok a je skutečně zapotřebí jako sůl. Důkazem budiž koronakrize. Mnoho odvětví naší ekonomiky koronavirus a protipandemická opatření dokonale umrtvily. Podnikatelé v gastronomii a ve službách krachují, šmejdy to ale v jejich aktivitách bohužel nijak neomezilo. Velice rychle pochopili, že mohou zneužívat strach lidí z nejisté budoucnosti. Naučili se i nové triky, jak ještě snadněji napálit důvěřivé spotřebitele, především z řad seniorů. Příkladem mohou být podstrčené smlouvy a plné moci maskované jako předávací protokoly za roušky.
Nejde přitom pouze o energošmejdy a novelu energetického zákona. To je ve skutečnosti pouhý vrchol ledovce. Schválně jsem si tento týden na stránkách Poslanecké sněmovny vyjel sněmovní tisky, které jsou neukončené a poslanci se zatím nedostali k jejich finálnímu schválení. Takových zde bylo 372. Z toho vládních návrhů jsem napočítal 128, poslaneckých 224, na Senát připadlo 7 návrhů a 13 jich předložily kraje. A to nemluvím o 22 mezinárodních smlouvách, které také čekají, až je poslanci schválí. S koronavirem přitom souvisí pouze malá část projednávaných návrhů. Zbytek řeší jiné a mnohdy velice palčivé věci, a přesto se stále odsouvají, protože není čas.
Příkladem může být novela stavebního zákona, která prošla prvním čtením loni v listopadu a na druhé čtení mělo stejně jako u novely energetického zákona dojít v březnu. Ale nedošlo. Jejím hlavním cílem je přitom výrazné zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, a to je další věc, kterou potřebujeme jako sůl. Každý stavebník mi to jistě potvrdí. Nejedná se přitom pouze o velké stavby, u nichž se řízení včetně posuzování vlivu na životní prostředí může táhnout roky, ale třeba i o stavbu obyčejného rodinného domu. Podle studie Doing Business 2020, kterou vydává Světová banka, dosahuje v současnosti délka stavebního řízení v Česku v průměru 246 dní a za posledních pět let se prodloužila o 103 dní. V žebříčku jsme se propadli ze 139. na 157. místo ze 186 hodnocených zemí. Rychleji než v Česku se staví i v zemích, jako je Moldávie, Kamerun, Pobřeží slonoviny nebo Uruguay.
Situaci přitom komplikují i blížící se volby. Reálně hrozí, že mnoho důležitých zákonů, zvláště těch, které jsou zatím pouze v prvním čtení, se do konce tohoto volebního období nestihne projednat a spadnou pod stůl. Chtěl bych proto ještě jednou apelovat na zákonodárce. Chápu, že agenda kolem koronaviru je důležitá a zároveň se rozjíždí předvolební kampaň. O to víc si však některé důležité zákony zaslouží vaši pozornost. Rozhodně k nim patří i ten, který by měl vystavit stopku bezostyšnému řádění energetických obchodníků s deštěm. Pokud by na něčem měla být jasná shoda, tak na tomto: šmejdům zmar!
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
