Máme za sebou další 17. listopad, tentokrát ve znamení prezidentské kampaně. Což v praxi znamená, že se nám veřejné osobnosti pohádaly o to, kdo se pokusil odkaz listopadu ukrást pro sebe, případně kdo z prý ryze apolitické akce udělal politickou a honil na ní politické body. Když se dva perou, třetí se směje.
Andrej Babiš dobře ví, že 17. listopad není jeho svátek. A že není ani svátkem lidí, ke kterým se obrací a které chce před prezidentskou volbou mobilizovat. A tak se s chladnou hlavou nepouštěl do žádných větších dobrodružství. Na Národní třídu sice zašel; kdyby nešel, poslouchal by, proč tam nebyl, dokonce tentokrát přišel za světla, a ne za tmy, a i letos si vyslechl nějaké ty urážky. Přesto ale nebyla jeho účast na Národní hlavním tématem zpravodajských článků jako v minulých letech.
Hlavní pozornost na sebe strhla mediální přestřelka mezi bývalou televizní moderátorkou Světlanou Witowskou a prezidentskou kandidátkou Danuší Nerudovou. Ve zkratce: Witowská se cítila dotčena tím, že se v čele pochodu za demokracii ocitla coby apolitická osobnost, takzvaná ambasadorka, vedle politické figury – prezidentské kandidátky.
„Dávala jsem si celý život pozor, abych nebyla s nikým spojená,“ napsala Witowská na sociální sítě s tím, že organizátory byla ubezpečena, že akce bude apolitická. Zajímavé to začíná být ve chvíli, kdy Nerudová opáčila, že byla do čela průvodu jedním z organizátorů pozvána, a dodala: „Chápu, že máte ve volbách jiného kandidáta, i když to tak navenek nemá vypadat, ale zkuste hrát fér.“ Současný partner Witowské má být totiž podle médií bývalý diplomat Petr Kolář a ten pomáhá s kampaní Petru Pavlovi.
A už zde máme klasickou předvolební bramboračku, kde se o přízeň svého publika přetahují, aspoň to tak na sociálních sítích vypadá, dva kandidáti demokratického spektra, tedy voličů, jejichž svátkem 17. listopad je. Zbývá jen pachuť. Zprávu o přestřelce zaznamenala většina médií, obzvlášť si ji ovšem užil bulvár a pak všemožné Parlamentní listy a jejich dezinformační odvozeniny. Chyba už byla napáchána a message je jasná: Už se perou.
Jak pojal svátek demokracie (i když v jeho případě si nejsme jisti, zda toto klišé nepatří do uvozovek) Andrej Babiš? Kromě zmíněného povinného výletu na Národní třídu, který si vytrpět musel, natočil tradičně video a na své sociální sítě umístil vzkaz pro svou bublinu.
„Málokdo by tušil, že po více než 30 letech od listopadu bude snaha razit jeden správný názor, o některých věcech se lidé na veřejnosti raději nebudou bavit a za slova bude hrozit i vyhazov z práce.“ Že to není pravda? Že je to dokonce právě naopak – lidé naopak veřejně mluví až příliš a je to jeden z důvodů, proč je společnost na hraně hlubokých příkopů? A koho to zajímá? Když se dělá kampaň, musejí jít fakta stranou. Jede se na dojmy a emoce. Kdo nemá v kampani emoce, může na Hrad rovnou zapomenout.
Vzkaz prezidentských kandidátů z letošního 17. listopadu je jednoduchý. Dvě dámy se hezky emocionálně vybily na směšném tématu, naštěstí je tu pořád ještě ochránce Andrej Babiš, který bojuje proti cenzuře a nespravedlnosti. Pokud bude takhle demokratický tábor pokračovat ještě devět týdnů, čeká nás v polovině ledna nepěkné překvapení.
Autor je spolupracovníkem redakce
