Bezpečnost, zejména ta energetická, je v poslední době ve všem všudy na prvním místě. Potvrzuje to i poslední vývoj v Německu, kde jsou ve vládě Zelení, kteří v mnoha oblastech ustupují od bývalých ideologických principů o ochraně přírody, a to většinou s vysvětlením, že bezpečí země musí mít přednost. „Ne vždycky můžete počítat s tím, že najdete to nejlepší řešení,“ říká k tomu pravidelně německý ministr hospodářství a ochrany klimatu a také lídr Zelených ve vládě Robert Habeck.
Naposledy se tak stalo při hlasování o připojení přístavu Mukran na ostrově Rujána mezi preferovaná místa pro vybudování přečerpávacích stanic pro zkapalněný plyn LNG, díky jehož dodávkám Německo přežilo minulou zimu vcelku v klidu. Německá vládní koalice připojila Mukran na seznam míst vyjmutých ze strategických důvodů z dalších regulací jen těsnou většinou, protože proti hlasovali i někteří sociální demokraté, kteří soucítili se svými spolustraníky na Rujáně. Ti totiž brání své podnikatele na ostrově, kteří protestují proti terminálu LNG velmi hlasitě.
Mukran leží nedaleko města Sassnitz, na severozápadě ostrova Rujána. Místní se bojí, že jim terminál LNG odežene turisty, kterých ročně na ostrov přijede 1,3 milionu. Většina lidí tu přitom z turistického ruchu žije už celá desetiletí. To byl také důvod, proč ministr životního prostředí za SPD ve spolkové zemi Meklenbursku-Předním Pomořansku, kam Mukran a Sassnitz patří, navrhl odložit rozhodnutí a jednat s místní vládou a lidmi. Jeho žádost spadla pod stůl. A to přesto že na místo přijeli kancléř Olaf Scholz i ministr Habeck. V názoru vlády se nic nezměnilo. Zeleného ministra podpořili i liberálové z FDP i nejsilnější vládní strana SPD.
Pomořanská vláda viní tu spolkovou z toho, že zanedbala komunikaci s místními podnikateli a úřady a teprve na poslední chvíli se snažila hasit občanský a politický požár. Lidé v této části východního Německa se dnes cítí být přehlíženi podobným způsobem jako za vlády Ericha Honeckera, kdy je komunistická vláda také vždy postavila před hotovou věc a nikdo se s nimi nebavil. Totéž udělala kancléřka Merkelová, když šlo o plynovod Nord Stream, tvrdí místní političtí zástupci. Tato rétorika pak naplno tekla spolkovým parlamentem během schvalování vládního záměru. Využila ji jak levice, tak Alternativa pro Německo (AfD), která se stává „hlasem východního Německa“ a v předvolebních průzkumech už překročila dvacet procent, díky čemuž je aktuálně druhou nejsilnější stranou Německa. Terminál v Mukranu je další voda na populistický mlýn AfD.
Podle plánů Scholzovy vlády mají být v Mukranu umístěny dva plovoucí terminály LNG s roční kapacitou až deset miliard metrů krychlových plynu. Vláda si dala jasný cíl spustit terminály pro zásobování plynem v zimním období už začátkem roku 2024. Lodě, které budou plynovou kapacitu zpracovávat, bude provozovat soukromá společnost Deutsche Regas. Spolková vláda počítá i s tím, že terminál poslouží k čerpání a distribuci vodíku.
Ministr Habeck obhajuje svůj postup bezpečností země, protože zajištění, které německá vláda provedla minulý rok, kdy dohodla rozšířené obchody s LNG v Kataru či USA, do dalších let stačit nebude. Habeck navíc počítá s tím, že pro vedení plynu dál by se využívalo potrubí Nord Streamu, které je dost blízko.
Plánovaný LNG terminál u Mukranu na Rujáně nebo na jejím pobřeží má být napojen na plynovod v Lubminu v západní části Pomořanska. To je zcela klíčové místo, kde se setkává několik plynovodů, které původně rozváděly desítky miliard kubíků plynu z německo-ruského plynovodu Nord Stream 1, a to i směrem na jih do České republiky. Pro Česko proto bude Mukran mimořádně důležitým přístavem, protože právě z tohoto terminálu, odkud je to do Prahy 660 kilometrů, by mohlo probíhat domluvené zásobování Česka, k němuž se Německo zavázalo v době vrcholu energetické krize po napadení Ukrajiny Ruskem.
Češi si na rozdíl od německé vlády nemusejí dělat hlavu z toho, že kdesi v Mukranu protestují hoteliéři, vláda kancléře Scholze ale ještě vyhráno nemá. Vláda Meklenburska-Předního Pomořanska už oznámila, že začala okamžitě podnikat právní kroky k tomu, aby celý projekt zastavila a donutila vládu k dalšímu jednání. Její argumenty jsou jasné: region byl postižen covidem více než jiné, poklesl počet lidí, kteří sem jezdí na dovolenou, i když se situace lepší. Jenže právě ve chvíli, kdy se počet přenocování loni zvedl na 30 milionů ročně, přijde vláda se „špinavými zásahy do přírody“, které navíc ohrožují sociální jistoty celého regionu a mohou tak lidi odradit od toho, aby do těchto míst vůbec jezdili.
Jde o klasický spor centra a regionu, vyššího celonárodního a místního zájmu. Žádné win-win řešení tu neexistuje, i tentokrát zatím vyšší bere a zbývá jen doufat, že kritici ze Sassnitzu nemají pravdu a Rujána bude i dál zajímavá pro cestovatele z Německa i ze zbytku Evropy.
