Horký podzim, nátlakové akce, rychlá změna vlády. Sny předsedy neparlamentní strany PRO Jindřicha Rajchla se po sobotní demonstraci na Václavském náměstí změnily v chiméru. Rajchl už netáhne a je třeba si položit otázku proč.
„Demonstrace může být vyvrcholením těch akcí, nebo naopak může být startérem těch akcí, ale už sama stačit nebude. Musejí přijít nátlakové akce v celé republice, nedá se už jinak. Teď potřebujeme nutně a rychle dosáhnout změny v téhle zemi,“ sliboval Rajchl na konci května.
Měl za sebou v té době březnovou demonstraci, při níž došlo k českému pokusu o napodobení útoku na Kapitol, když chtěli Rajchlovi stoupenci servat ukrajinskou vlajku z Národního muzea. A také se v té době pasoval do role sjednotitele odporu proti Fialově vládě – soupeřil s odbory, přitáhl komunisty a doufal v ukrojení koláče z Babišova hnutí ANO. Startovní číslo nové demonstrační sezony se ale Rajchlovi krutě nevydařilo. Řádově vyšší tisícovky účastníků jsou propadák a zlomek toho, co sám Rajchl předem burcoval.
Populistický mix přitom nemá PRO namíchaný špatně. Vévodí mu nespokojenost ekonomická, a když do koktejlu namícháme trochu protiukrajinských nálad, nějaký ten Antibrusel a antiamerikanismus drobně osolíme bojem proti zákazu spalovacích motorů, mohl by se v „programu“ najít kdekterý volič ANO, SPD nebo konzervativní příznivec ODS. Jenže se tak neděje, což ukazuje i celkem setrvalá (ne)podpora ve sněmovních průzkumech.
Důvodů může být víc a jedním z nich je konzervativnost voliče, který nemá důvod měnit to, co podle jeho vidění funguje. Kolovrátek hnutí ANO se dostává se zahájením parlamentní sezony do obrátek, Andrej Babiš se zjevně vzpamatoval z porážky v prezidentské volbě, a hlavně: hnutí je vidět, protože sedí a žvaní ve sněmovně. Úplně stejný servis dostává i volič SPD, zde bychom správně měli říct Tomia Okamury, neboť tento flašinet stojí na jediném hráči.
Přetlak na ultrapopulistické scéně je tak velký, že Rajchlovi nezbývá než tlačit na pilu. Funguje zde ovšem nepřímá úměra: čím extrémnější výkřiky a barnumská reklama, tím užší je skupina ochotná naslouchat. A naopak: umírnění vracejí Rajchla zpátky do vod, v nichž už léta celkem neohroženě kraluje Okamura s Babišem. Těžký oříšek.
A to jsme ještě nezmínili Trikolóru a Přísahu čili pro pořádek a spíš pro úplnost záznamu. „Light populistický“ segment je přesycený a Rajchlovi z něho moc příležitostí nekyne. Do voleb budeme sledovat boj o získání „celebrit“, kterými se strany s vyrovnanými šancemi pokusí přitáhnout nové příznivce. Sem patří třeba novopečený poradce zmíněných pidistran Vlastimil Tlustý, naložme s tou informací, jak umíme. A možná přijde i Václav Klaus.
Jindřich Rajchl po sobotě musí přemýšlet nad svými slovy z jara: „Musejí přijít nátlakové akce v celé republice, nedá se už jinak.“ PRO už skutečně nemůže jinak než místo demonstrací zkusit tvrdý nátlak. Dostane se tím nejspíš k tvrdému jádru extremistů, ale light segment pro sněmovní volby, kde leží minimálně nějakých 40 procent hlasů, už osloví těžko. Nebo může spoléhat na zázrak, kterým by bylo zadrhnutí Babišova nebo Okamurova dobře promazaného stroje (komerčního) populismu. Tomu ale zatím vůbec nic nenasvědčuje.
