Před dvaceti lety založil Mall.cz, internetový obchod, který patří dlouhé roky k lídrům trhu. Když Ondřej Fryc známý e-shop prodal, vrhnul se na investice do start-upů a do rozsáhlé podpory neziskových projektů. „Bude to znít trochu zvláštně, ale my tu práci neděláme primárně pro peníze. Jsme bytostně přesvědčení o tom, že start-upy jsou pro společnost obrovsky prospěšné. Jsou pro Česko živou vodou,“ říká Fryc, který byl také jedním ze sponzorů volební kampaně Petra Pavla nebo části aktuálně vládnoucí koalice.
Jak vnímáte lokální investorské prostředí?
Myslím si, že funguje dobře, dobrý projekt je schopný najít investora, který mu bude vyhovovat. Jsou tady investoři, kteří investují do start-upů na začátku existence, jsou tady investoři, kteří dělají kola v hodnotě několika milionů eur. Každá firma potřebuje něco jiného a na výběr už tady je.
Mám spíše pocit, že se tu většina investorů zaměřuje spíše opravdu na počáteční investiční kola.
Jde o velikost trhu. Projektů, které jsou schopny „zkonzumovat“ investice ve výši mnoha milionů eur v jednom kole, není tolik. Když už tady jsou, tak dávají přednost tomu nabrat finance od zahraničního fondu, protože jim to dá další propojení na zahraniční trhy. Takže si myslím, že tady pro velké fondy ani není příliš velký prostor. Všechny české start-upy, které absolvovaly velká investiční kola, bez problémů získaly peníze ze zahraničí.
Jaký je současný stav startupového prostředí? Zamrzly investice?
Investice byly zamrzlé zhruba od poloviny loňského roku do jara letošního roku. Hodně to bylo spojené s tím, že valuace šly dolů, takže nikdo moc nechtěl investovat, protože u každé investice by se musela upravit valuace směrem dolů, což by znamenalo odpisy, zakladatelé by museli pustit více procent, takže nikdo raději nic nedělal. Nicméně letos už šel například NASDAQ nahoru, investorské prostředí se trochu oživilo, přijde mi, že už vše běží poměrně normálně.
Říkal jste, že nikomu se nechtělo nic moc co dělat. Jak jste na tom byli vy?
Za ten rok jsme uzavřeli dvě investice, ale poměr mezi tím, kolik jsme viděli příležitostí, a které jsme nakonec uzavřeli, byl nesrovnatelně vyšší než roky předtím.
Máte za sebou také několik exitů, naposledy v případě Smartlooku. Byl zatím nejúspěšnější z pohledu zhodnocení?
Určitě jsme spokojení s výnosností toho exitu, ale nebyl zdaleka náš největší. Jsme rádi, že jsme sehráli aktivní a přínosnou roli pro zakladatele. Bude to znít trochu zvláštně, ale my tu práci neděláme primárně pro peníze. Jsme bytostně přesvědčení o tom, že start-upy jsou pro společnost obrovsky prospěšné. Jsou pro Česko živou vodou. Nelze stavět jen na halách a montovnách, na staré ekonomice. Když se to povede, připluje do Česka díky naší práci nový kapitál, podaří se vybudovat světový produkt a zakladatel start-upu díky své vizi zaměstná třeba 150 lidí.
Radost, kterou z toho máme, je větší než radost z peněz, které to vygeneruje. Navíc ve všech firmách, které máme, fungují nějakým způsobem zaměstnanecké akcie, což znamená, že peníze nejdou do kapsy jednomu člověku, který je někam převede, a stát z toho nic nemá. Jdou zpět do ekonomiky, desítky lidí si za ně postaví třeba domy nebo je jinak utratí, což má další multiplikační efekt.
Když se dívám na vaše investice, vidím potenciálně velmi hezky růstové a škálovatelné firmy typu Productboard, Topmonks, Keboola a podobně, a na druhé straně jsou projekty jako Fruitisimo nebo Bushman.
Je to rozdělené na rizikový kapitál a private equity. Ten první typ firem jsou rychle se hýbající štiky, které mohou rychle vystřelit a časem je třeba prodáme. Máme ale také firmy, které jsou jako tankery, vydělávají peníze a jsou postavené na dividendách, které nemusíme vůbec nikdy prodat. Je to jiný byznys a my máme oba, více nás ale baví menší rizikový kapitál, je tam více energie a přidané hodnoty pro Česko.
Proč tedy děláte i ty těžkopádné tankery?
Nechceme mít všechna vajíčka v jednom košíku. Občas za námi také přijde projekt, který potřebuje zachránit, jako byl například Bushman, tradiční česká značka, která byla ve velkých potížích. Chtěli jsme tu značku i firmu zachránit. To je také naše role.
Vzešel jste ze světa internetových obchodů, těch ale v portfoliu moc nemáte. Proč?
Máme nějaké logistické firmy, které jsou napojené na e-commerce. V tom odvětví máme kompetenci, ale přímé e-commerce jsem už měl dost. Je to strašně těžký byznys, jsou tam malé marže. Je těžké v tom uspět.
Logistiku tedy považujete za perspektivnější?
Nechci to takto hodnotit, ale logistika je alfa a omega každého e-shopu.
Kam se v tomto ohledu podle vás může v Česku vyvinout trh? Může tady ještě vyrůst něco velkého jako například Zásilkovna?
Záleží na definici, co je vlastně logistika. Nejde jen o poslední míli, čemuž se věnuje Zásilkovna. Je to třeba skladování. My například máme investici v německém start-upu Byrd, který dělá outsourcing skladování pro malé e-shopy, které si nemohou dovolit automatizované linky a celkově profesionální řízení skladu, jelikož je to drahé, ale zároveň už to nemohou dělat doma v garáži. Firmy jako Byrd u nás nejsou, nebo jich je jenom pár, které to nedělají příliš dobře. Proto v tom vidím velkou příležitost.
Do financování start-upů v počáteční fázi velmi výrazně vstupuje stát, vláda představila několik iniciativ. Jak se na to díváte?
Stát by měl zajišťovat hlavně základní infrastrukturu a nevytvářet moc dalších agend, ty vyžadují další úředníky a další finance. Je tady spoustu jiných oblastí, které zdroje potřebují víc. Ať už je to školství, nebo základní dopravní infrastruktura. O to by se měl stát primárně starat a necpat se do odvětví, která jsou pokrytá soukromými penězi a ve kterých trh funguje.
Jaké je v Česku podnikatelské prostředí?
Už patnáct let se tady bavíme o akciových opcích pro zaměstnance, a stále nic není hotové. Jestli chce stát podpořit start-upy, tak ať udělá zákon o akciových opcích, protože každý start-up si nemůže dovolit platit mzdu ve výši jako korporace a zaměstnance motivuje tím, že mají podíl, že mají možnost účastnit se případného úspěchu v budoucnosti nebo pobírat dividendy. Nicméně patnáct let se nic neděje a místo toho, abychom to dokončili, tak stát vytváří nějaké fondy fondů a další penězovody. Přitom není žádná raketová věda převzít model třeba z Nizozemska.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
