Pětaosmdesát let od začátku stavby dálnic, kdy Česko s vypětím sil dokráčelo za polovinu postavených úseků, přichází ministr dopravy Martin Kupka s nečekaným plánem. Ten hovoří o kompletní síti dálnic postavené za deset let. Pokud mu ministr sám opravdu věří, premiér Petr Fiala by za něj měl začít hledat v realitě ukotvenější náhradu.
Pokud jsou voliči, vyjma těch oddaných Andreji Babišovi, na něco opravdu citliví, je to zjevná fabulace vyřčená z úst politika. A řekněme si upřímně, že za deset let se dálnice v Česku opravdu nepostaví a ODS přihrála opozici téma, které jí před volbami může omlátit o hlavu. Nejvyšší kontrolní úřad dokonce před časem zpochybnil i termín dokončení dálnic v roce 2050.
Ministr Kupka plány představil před pár dny vládnímu výboru pro strategické investice. Je v nich tolik neznámých, že jde spíše o zbožné přání. Důvodů nevěřit Kupkovi je mnoho. Deset let je v tuzemsku zhruba doba, kdy od rozhodnutí o stavbě stavba samotná začne. Vezměme si třeba komplikacemi opředený úsek jihočeské D3, který má být podle ambiciózních plánů hotový za šest (!) let.
Trasu dálnice ve Středočeském kraji, kde prochází přírodním územím, se po letech soudních sporů sice povedlo stabilizovat, stačilo ale jen začít jednání s vlastníky pozemků o předběžném geotechnickém průzkumu kvůli mostům a tunelům a ukázalo se, že odpor proti stavbě v Posázaví je stále extrémně silný. Když k tomu připočteme následné soudní spory o pozemky, nedořešené výjimky z ochrany přírody nebo tahanice obvykle provázející miliardová výběrová řízení na zhotovitele stavby, je jisté, že tudy za šest let řidiči nepojedou.
A nezlomí to ani peníze, tedy zbraň, kterou na podporu své strategie ministr Kupka vytáhl. Je jasné, že v době rekordního zadlužení jsou prostředky pro dopravu v ohrožení. Letos jde na dopravu obecně (tedy i železnice a vodní cesty) z Fondu dopravní infrastruktury 151 miliard korun, příští rok ale fond počítá se 137 a další pak se 134 miliardami. Kupkova strategie ale říká, že bude na dopravu obecně ročně potřeba 300, občas i 500 miliard ročně. I pokud by v téhle době ministr nějakým zázrakem zdroje sehnal, narazí na další problém. Jsou to kapacity firem: jsou nastaveny úplně jinak a takovou akceleraci nezvládnou.
Kde chce Martin Kupka stovky miliard vyčarovat? Navrhuje využívat nové evropské zdroje, půjčky, a hlavně PPP projekty čili spolupráci státu se soukromníky. Nápad je to hezký, ale dosud žádná taková dálnice v Česku nestojí, finanční výhoda modelu není prokázána a všechny předchozí snahy zkrachovaly. Zda to nyní stát dokáže, se uvidí na konci příštího roku, kdy má být hotový první takový úsek mezi Příbramí a Pískem. Důležitý je tu i čas: Od rozhodnutí vlády k zahájení PPP stavby to trvalo pět let. Letos vláda rozhodla teprve o druhém takovém projektu, a to na D35. Pokud se tyto dva sečtou, jde o zhruba 67 kilometrů. K dostavbě celkové sítě přitom schází přes 800 kilometrů. Na velkou pomoc PPP to tedy nevypadá.
Ministr věří i nové legislativě jako například liniovému zákonu, ale ani tyto novinky omezující vlastníky pozemků a zavazující úřady k pevným lhůtám o rozhodování ještě neprošly zatěžkávacím testem před tuzemskými soudy. V příštích měsících bude ministr mít důvod být optimistický. Letos a v příštím roce se otevře přes 130 kilometrů úseků dálnic, opět je ale věc potřeba zasadit do kontextu. Stavba dálnic není stavba domu, jde opravdu o běh na dlouhou trať. Kupka tady sklízí plody plánování svých předchůdců, podobně jako jeho investice bude za své vydávat jeho následovník za zhruba deset let.
Připomeňme, že podobných plánů a strategií bylo už mnoho. Podle jedné z nich měla být dálniční síť hotova už v roce 2010, v tomto roce se termín posunul na rok 2025. V roce 2033 nás tak bude místo kompletní sítě čekat další revize.
