Aktualizováno: Ukrajina je důležitější než feminismus. Jaká jména v nové německé vládě vyvolávají pochyby?
Nová německá vláda CDU a SPD se pracně klube na svět, a dost to dře a bolí. Šéf CDU, designovaný kancléř Friedrich Merz, nedostal napoprvé důvěru parlamentu, přestože dlouho dojednávaná vládní koalice má o 28 hlasů více, než je potřebná většina. Stalo se to poprvé od roku 1949, kdy Kondrad Adenauer dostal přesně tolik hlasů, kolik potřeboval. Všichni ostatní kancléři - i kancléřka Merkelová - měli jistotu většího množství hlasů. Merzovi chybělo šest hlasů, což znamená, že dvanáct poslanců a poslankyň svému kancléři nevěří nebo ho chce za něco vytrestat. V druhém kole hlasování už Merz jako kancléř prošel.
V zuřivých debatách, kdo za může za úterní Merzovo zaškobrtnutí a kdo jsou oni rebelové v CDU, protože SPD si myje ruce, se v ekonomických kruzích dál zhusta probírá obsazení nově navrženého kabinetu, zejména funkce týkající se ekonomické agendy, jakkoli přitahuje i jméno nového ministra zahraničí Johanna Wadephula, konzervativního politika, odlišně naladěného než odcházející Annalena Baerbocková.
Wadephul se chce soustředit na hlavní konfliktní oblasti, jako je Ukrajina, Blízký východ a Írán. „To jsou věci, které mě znepokojují víc než starost o feministická témata,“ naznačil budoucí šéf německé diplomacie, i když nevylučuje „potřebu progresivně přemýšlet o roli žen v politice a také na postech a pozicích na ministerstvu zahraničí.“
V novém kabinetu přitahují velkou pozornost také dvě jména pokrývající ekonomickou agendu: Katharine Reichová, která bude řídit hospodářství, a Karsten Wildberger, ministr pro digitalizaci. Oba přicházejí z byznysového prostředí.
Katherine Reicheová je ale dlouholetá členka CDU, je to její životní cesta. Byla blízko Angele Merkelové při vyjednáváních o vládě, působila i ve spolkové vládě jako ministryně dopravy a digitální infrastruktury, před deseti lety ale odešla do byznysu. Stala se vysoce postavenou manažerkou energetické společnosti E.ON, pět let řídila její dceřinku Westenergie. S vládou byla v kontaktu při různých jednáních, mimo jiné zastupovala E.ON v uhelné komisi, zřízené pro strategii útlumu uhlí.
Námitky, že se Reicheová bude muset v aktivní politice nejprve najít, tedy neobstojí. Její výhodou je i fakt, že pochází z východního Německa, narodila se v Braniborsku, i když dávno žije v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nominace Reicheové vyvolala zlou krev v CDU v Sasku-Anhaltsku, která doufala, že ministrem hospodářství bude někdo z místních politiků, mluvilo se i o premiérovi Reineru Haseloffovi. Východní Německo potřebuje silné zastoupení, zda bude Reicheová dostatečně zastupovat jeho zájmy, se uvidí. Pochybnosti ale trvají.
Reicheovou na postu ministryně hospodářství, které už nebude mít na starosti klimatickou agendu a přestane tak být „superministerstvem“, nadšeně vítají němečtí průmyslníci. Svaz průmyslu si pochvaluje, že ve vládě bude silný hlas a zastánce ekonomiky. Nová federální vláda musí podle něj stanovit za nejvyšší prioritu strukturální reformy, které vytvoří rychlý růst a zajistí konkurenceschopnost průmyslu. Prezident Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian očekává obnovu ekonomické svobody a větší investice.
Analytici si všímají, že do vlády vstupují poměrně bohatí manažeři a že podobně jako v Trumpově Americe budou bohatí lidé pracovat na ekonomickém obratu. Merzova vláda bude mít i svého Elona Muska, vizionáře, který zefektivní státní správu. Řeč je o ministru pro digitalizaci Karstenu Wildbergerovi. Šestapadesátiletý podnikatel byl doposud generálním ředitelem skupiny maloobchodního prodeje elektroniky Ceconomy, která je kótovaná i na burze. Ceconomy je mateřskou společností Mediamarktu a Saturn. Wildberger byl šéfem celé skupiny poslední čtyři roky, působil zároveň jako předseda představenstva holdingu Media-Saturn, což je poměrně hustá síť, provozující v mnoha zemích více než tisíc prodejen.
Wildberger je vystudovaný fyzik, pak ale pracoval v poradenské společnosti Boston Consulting Group, později pro Vodafone nebo T-Mobile. S ministryní Reicheovou má společnou značku E.on, kde byl Wildberger na konci desátých let členem představenstva zodpovědným za digitální transformaci. O tu se teď pokusí na celém území Německa.
Wildberger na rozdíl od Reicheové není tělem a duší politik, proto také ty varovné odkazy na Muska. Jeho představy o rychlosti a hloubce digitální změny státní správy mohou snadno narazit na politické překážky a neochotu komunikovat. Wildeberger ale působí otevřeněji a vyrovnaněji než Musk, to ale nemusí znamenat, že úřednickou síť zmodernizuje snadno. Koneckonců s největší pravděpodobností to bude znamenat i propouštění lidí. A také platí, že dobrý manažer či podnikatel nemusí být nutně dobrým politikem.
Odborníci z uznávaného mnichovské institutu ifo jsou ale přesvědčeni o opaku. Z mezinárodních studií podle nich vyplývá, že bývalí podnikatelé a vrcholoví manažeři jsou v politice úspěšnější než jiné profese. Politici s obchodní zkušenosti prosazují tržně orientovanou politiku, a hlavně utrácejí veřejné prostředky jinak, protože upřednostňují investiční výdaje a snižují výdaje na spotřebu.
Takové jsou zkušenosti a z nich odvozovaná obecná teorie. Jak to bude vypadat v praxi, uvidíme už na konci letošního roku. Reicheová a Wildberger by měli pohánět německou snahu o obnovení ekonomického růstu, větší růst už letos by byl jejich velký úspěch. Žádný či velmi nízký růst příští rok velkou prohrou.
