Útok na nezávislost Fedu může způsobit zdražení hypoték i odliv kapitálu z USA
- Trhy znepokojuje tlak Trumpovy administrativy na Fed a ohrožení jeho nezávislosti.
- Politicky motivované snižování sazeb by mohlo zvýšit inflaci i výnosy dluhopisů.
- Nejpravděpodobnějšími nástupci Powella jsou Warsh a Waller, trhy je vnímají klidněji.
Americká centrální banka Fed patří k nejdůležitějším hráčům na finančních trzích. Rozhoduje totiž o nastavování úrokových sazeb, čímž zásadně ovlivňuje kurzy akcií, dluhopisů a řady dalších aktiv. Tentokrát to ale nejsou sazby, nýbrž spíše nástupnictví v čele této instituce, které vzbuzuje investorské obavy. Pokud by Fed začal snižovat výpůjční náklady na politickou objednávku, hrozí katastrofa.
Spojené státy jsou globálním finančním, ekonomickým i vojenským hegemonem. Z tohoto důvodu mají americká aktiva status bezpečných instrumentů, které do svých portfolií zahrnují investoři po celé planetě. Dolar je světovou rezervní měnou. V takovém prostředí je nezávislost tamní centrální banky nezbytným předpokladem pro správné fungování globálního finančního systému.
Riskantní, možná i nelegální kroky
Proto obchodníky s akciemi i dluhopisy vyděsila soudní obsílka, kterou minulý týden obdržel šéf Fedu Jerome Powell. Ta se týká údajně předražené rekonstrukce sídla instituce a vytváří dojem, že se Trumpova administrativa snaží na vrchního centrálního bankéře vyvinout nátlak. Proč by ale prezident podnikal tyto riskantní a možná i nelegální kroky, když Powellův mandát končí už v květnu?
Jedním z motivů může být snaha, aby Powell z Fedu odešel úplně. Zatímco ve funkci šéfa centrální banky skutečně zůstane už jen čtyři měsíce, v pozici člena Rady guvernérů by mohl pokračovat až do roku 2028. Představitelé Trumpovy administrativy se obávají, že by se současný šéf mohl spojit s ostatními jestřábími radními a blokovat snižování sazeb. Případné vyšetřování by jeho setrvání ve funkci navíc komplikovalo.
Další variantou je, že hrozba vyšetřování není vzkazem pro Powella, ale pro jeho nástupce. Od něj bude Donald Trump očekávat bezpodmínečnou loajalitu, která spočívá především v plnění prezidentových přání ohledně citelného poklesu úrokových sazeb.
Midterms se blíží
Útok na Powella ovšem vyvolal ostrou reakci investorů i centrálních bankéřů. Všichni vyzdvihují nezávislost centrální banky jako posvátnou. Pokud by Fed snižoval sazby navzdory přetrvávající inflaci, hrozil by odliv prostředků z amerických aktiv. Výprodeje dluhopisů by vytlačily výnosy vzhůru, a to zejména u delších splatností, od nichž se odvíjejí úroky hypoték.
Dochází tak k paradoxu: Trumpův útok na Fed, jehož cílem je zlevnění hypoték a posílení pozice republikánů před listopadovými midterms, tedy doplňovacími volbami do Kongresu, by vedl k přesnému opaku – k jejich zdražení.
Celkově vzato se současná snaha prezidenta získat nad centrální bankou větší kontrolu nesetkala s úspěchem. Trump stáhl ze hry o post nového šéfa Fedu dosavadního favorita Kevina Hassetta. Oficiální argumentace zní, že ho prezident potřebuje na jeho současném postu šéfa ekonomických poradců Bílého domu. Reálně je ale za Trumpovým rozhodnutím spíše skutečnost, že pro globální správce aktiv by byl Hassett už předem zkompromitovaný. Trhy by ho vnímaly jako nekritického zastánce nižších sazeb, což by mohlo roztočit výše popsanou spirálu růstu inflačních očekávání a dluhopisových výnosů.
Na výprodeje Donald slyší
I přes svou mnohdy agresivní rétoriku má Donald Trump pud sebezáchovy, který se aktivuje zejména ve chvílích, kdy trhy zachvátí prudké výprodeje. Stačí si vzpomenout na náhlý odklad platnosti cel v průběhu loňského dubna. Prezidenta vyděsil strmý nárůst výpůjčních nákladů americké vlády a raději zařadil zpátečku.
V tuto chvíli je tak nejžhavějším kandidátem na šéfa centrální banky Kevin Warsh, následovaný Christopherem Wallerem, současným členem Rady guvernérů Fedu. Oba potenciální nástupce hodnotí trhy lépe než Hassetta a očekávají, že k dalšímu snižování úroků budou přistupovat rozvážněji. Obchodníci se swapy poté, co Trump Hassetta de facto odepsal, přistřihli své sázky na snižování sazeb z průměrných 2,2 „cutů“ během roku 2026 na 1,8.
První týdny nového roku potvrzují, že se nevyzpytatelnost stává nedílnou součástí tržní reality. Není proto vůbec jasné, kdo v čele Fedu nakonec usedne. O to bedlivěji se investorům vyplatí boj o nástupnictví sledovat – zvlášť v situaci, kdy stále nelze zcela vyloučit, že cla mohou znovu probudit inflační tlaky.
