Útok na nezávislost Fedu může způsobit zdražení hypoték i odliv kapitálu z USA
- Trhy znepokojuje tlak Trumpovy administrativy na Fed a ohrožení jeho nezávislosti.
- Politicky motivované snižování sazeb by mohlo zvýšit inflaci i výnosy dluhopisů.
- Nejpravděpodobnějšími nástupci Powella jsou Warsh a Waller, trhy je vnímají klidněji.
Americká centrální banka Fed patří k nejdůležitějším hráčům na finančních trzích. Rozhoduje totiž o nastavování úroků, čímž zásadně ovlivňuje kurzy akcií, dluhopisů a řady jiných aktiv. Tentokrát to ale nejsou sazby, ale spíše nástupnictví v čele této instituce, které vzbuzuje investorské obavy. Pokud by Fed začal snižovat výpůjční náklady na politickou objednávku, pak hrozí katastrofa.
Spojené státy jsou globálním finančním, ekonomickým i vojenským hegemonem. Z tohoto důvodu mají americká aktiva status bezpečných instrumentů, které do svých portfolií zahrnují investoři na celé planetě. Dolar je světovou rezervní měnou. V takovém prostředí je nezávislost tamní centrální banky nezbytným předpokladem pro správné fungování globálního finančního systému.
Riskantní, možná i nelegální kroky
Proto obchodníky s akciemi i dluhopisy vyděsila soudní obsílka, kterou minulý týden obdržel šéf Fedu Jerome Powell. Ta se týká údajně předražené rekonstrukce sídla instituce a vytváří dojem, že se Trumpova administrativa snaží na vrchního centrálního bankéře vyvinout nátlak. Proč by ale prezident podnikal tyto riskantní a možná i nelegální kroky, když Powellův mandát končí již v květnu?
Jedním z motivů může být snaha, aby Powell z Fedu odešel úplně. Zatímco ve funkci šéfa centrální banky skutečně zůstane už jen čtyři měsíce, v pozici člena rady guvernérů by mohl pokračovat až do roku 2028. Představitelé Trumpovy administrativy se bojí, že by se současný šéf mohl spojit s ostatními jestřábími radními a blokovat snižování sazeb. Případné vyšetřování by jeho setrvání ve funkci komplikovalo.
Další variantou je, že hrozba vyšetřování není vzkazem pro Powella, ale jeho nástupce. Od toho bude Donald Trump očekávat bezpodmínečnou loajalitu. Ta spočívá zejména v plnění prezidentových přání ohledně citelného poklesu úroků.
Midterms se blíží
Útok na Powella ovšem vyvolal ostrou reakci ze strany investorů i centrálních bankéřů. Všichni vyzdvihují nezávislost centrální banky jako posvátnou. Pokud by Fed snižoval sazby navzdory přetrvávající inflaci, hrozí odliv prostředků z amerických aktiv. Výprodeje dluhopisů by vytlačily výnosy nahoru, což by nastalo zejména u delších splatností, od kterých se odvíjejí úroky na hypotékách.
Dochází tak k paradoxu: Trumpův útok na Fed, jehož cílem je právě zlevnění hypoték a posílení pozice republikánů před listopadovými midterms, tedy doplňovacími volbami do kongresu, by vedl k přesnému opaku – tedy jejich zdražení.
Celkově vzato se současná snaha prezidenta, získat nad centrální bankou větší kontrolu, nesetkala s úspěchem. Trump stáhl ze hry o nového šéfa Fedu dosavadního favorita Kevina Hassetta. Oficiální argumentace zní, že ho prezident potřebuje na jeho současném postu šéfa ekonomických poradců Bílého domu. Reálně je ale za Trumpovým rozhodnutím spíše skutečnost, že pro globální správce aktiv by byl Hassett již dopředu zkompromitovaný. Trhy by jej braly jako nekritického zastánce nižších sazeb, což by mohlo roztočit výše popsanou spirálu růstu inflačních očekávání a dluhopisových výnosů.
Na výprodeje Donald slyší
I přes svou mnohdy agresivní rétoriku má Donald Trump pud sebezáchovy, který se aktivuje zejména v momentech, kdy trhy zachvátí prudké výprodeje. Stačí si jen vzpomenout na náhlý odklad platnosti cel v průběhu minulého dubna. Prezidenta vyděsil strmý nárůst výpůjčních nákladů americké vlády a raději zařadil zpátečku.
V tuto chvíli je tak nejžhavějším kandidátem na šéfa centrální banky Kevin Warsh a dalším v pořadí je Christopher Waller, současný člen rady guvernérů centrální banky. Oba potenciální nástupce hodnotí trhy lépe než Hassetta a čekají, že k dalšímu poklesu úroků budou přistupovat rozvážněji. Obchodníci se swapy poté, co Trump Hassetta de facto odepsal, přistřihli své sázky na snižování sazeb z průměrných 2,2 „cutů“ během roku 2026 na 1,8.
První týdny nového roku potvrzují, že se nevyzpytatelnost stává nedílnou součástí tržní reality. Není proto vůbec jasné, kdo v čele Fedu nakonec usedne. O to bedlivěji se investorům boj o nástupnictví vyplatí sledovat – zvlášť v situaci, kdy stále nelze zcela vyloučit, že cla mohou opět probudit inflační tlaky.
