Arenbergerova metoda: Jak zbohatnout a nikomu o tom neříct ani slovo

Profesor Petr Arenberger coby ministr zdravotnictví

Profesor Petr Arenberger coby ministr zdravotnictví Zdroj: ČTK/Michaela Říhová

Největší přínos již čtvrtého ministra zdravotnictví této vlády Petra Arenbergera nespočívá ve zploštění křivky koronavirové pandemie ani ve výsledcích jeho privátních dermatologických studií, ale v tom, že ukázal Čechům, jak nashromáždit poměrně velký majetek, a přitom o tom neříct úřadům, veřejnosti ani Andreji Babišovi. Pokud se tedy chcete stát bohatými a z nějakého důvodu si nepřejete, aby to někdo zjistil, stačí se řídit metodou profesora Arenbergera.

 

1. Chcete provádět klinické testy pro farmaceutické firmy a nechcete z toho přiznat žádný zisk?

Klinické studie nových léků jsou, jak známo, zlatým dolem pro všechna zdravotnická zařízení. Také byste rádi získali pár milionů za testování pacientů? Žádný problém, a to ani pokud jste zrovna ředitelem jedné z největších českých nemocnic, která má sama asi to nejlepší zázemí pro podobné studie. O tom, kdo bude dané studie provádět, totiž jako ředitel rozhodujete hlavně vy.

Pokud si nějakou část takzvaně odkloníte do své vlastní soukromé praxe, nikdo na to nemusí přijít, pokud budete sám dostatečně diskrétní. Jediným problémem může být databáze Státního úřadu pro kontrolu léčiv, která provádění klinických studií monitoruje. Ale když se na to nikdo nezeptá, je váš střet zájmů v suchu.

Ještě jde o to, abyste nemuseli z klinických testů přiznat zisk a pokud možno neodvádět žádné daně. Ty pochopitelně nikdo neplatí rád. Stačí uvést, že vaše zisky nepřesáhly ročně 100 tisíc korun. Můžete zkusit třeba tuto cestu: „Veškeré mé příjmy šly agentuře, která se mi starala o papírování.“ Smlouvu s agenturou vás samozřejmě nikdo nemůže donutit zveřejnit. Anebo můžete vysoké náklady svést na nákladné „studijní koordinátorky“.

 

2. Vlastníte 65 nemovitostí a nechcete, aby se na to přišlo?

Nějaký ten dům či byt vlastní dnes v Česku kdekdo. Ale vy máte nemovitosti obzvlášť rádi. Chcete jich vlastnit rovnou 65. To se rozumí, že se tím nechcete příliš chlubit, někdo by vám ještě mohl závidět. Existuje jedno jednoduché řešení, i když jste veřejný funkcionář, který musí svůj majetek uvádět do veřejného registru. Zkrátka tyto nemovitosti nepřiznáte. V daňovém přiznání uvádíte jen příjmy z nich, a pokud žádné nemáte nebo opět nedosahují ani „magických“ 100 tisíc, na váš rozsáhlý nemovitostní fond se nepřijde.

Je tu jen jedna maličkost, kterou si musíte pohlídat: katastr nemovitostí. Buď přepíšete své jmění klasicky na někoho z rodiny: otce, matku, syna či dceru. Anebo to svedete na právníky, pokud by se v tom náhodou nějaký dotěrný novinář začal hrabat. Nabízí se tato věta: „Mně to dělalo právní oddělení a mám dojem, že oni to ještě dělají službou, tak to samozřejmě můžu nechat zkontrolovat. Ale asi není důvod neuvést něco, co není v katastru nemovitostí.“ Především je důležité použít ve vysvětlení dvojitý zápor – tím zamotáte hlavu i těm největším pochybovačům.

 

3. Máte prázdný statek v zapadlé vsi a chcete ho výhodně pronajmout?

Jedna z vašich nemovitostí je bývalý prázdný statek v místě, kde moc nelze provozovat turistický ruch a kam přijede maximálně jedno auto za hodinu? Do takového místa se ideálně hodí umístit archiv. A pokud zároveň šéfujete nemocnici nebo jiné velké veřejné instituci, máte vyhráno. Podepíšete sami se sebou nájemní smlouvu a získat takto můžete až šest milionů za pět let.

Pokud by vás náhodou někdo udal, nechte hospodaření vaší instituce z pozice šéfa zkontrolovat. S největší pravděpodobností bude vše v pořádku.

 

4. Hledáte místo pro svou ordinaci a nechcete platit tržní cenu?

Desítky nemovitostí ve vašem vlastnictví vám z nějakého důvodu nestačí. Je třeba si pořídit další, a to konkrétně pro vaši novou ordinaci, kde budete provádět ve větším už zmíněné klinické studie. Nejvhodnějším prostorem pro vás je byt v centru Prahy, který zrovna privatizuje městská část. Jenže zisk obecního bytu do soukromého vlastnictví má obyčejně dva háčky: v takovém bytě pak musíte většinou trvale bydlet a navíc nesmíte na daném území vlastnit žádnou nemovitost.

I to se dá vyřešit. Trvalé bydliště si tam klidně můžete napsat, nikdo nezkoumá, kde opravdu přespáváte. No a další nemovitosti v žádosti o privatizaci bytu jednoduše neuvedete. Anebo pozměníte jednu cifru v koncovce svého rodného čísla či roku narození. Pak se na vaše jmění v katastru nemovitostí nepřijde.

 

Varování redakce E15: Aplikace Arenbergerovy metody v praxi může doživotně poškodit vaši čest a dobrou pověst a může mít i trestněprávní následky. Proto k ní určitě nikoho nenabádáme.