Nezáleží na tom, zda dnes jde o jednu nebo všechny koleje. Argumenty odpůrců vlaků v blízkosti náměstí Republiky jsou přitom někdy absurdní. Jeden z nejčastějších zní, že nádraží je nevýhodné, protože je neprůjezdné. To mohlo platit dříve, kdy se zde šíbovaly lokomotivy, a ne v době moderních obousměrných jednotek. Dnes je neprůjezdnost naopak výhodou.
Cestující pohodlně vystoupí uprostřed haly a nemusejí podlézat x nástupišť dlouhou tmavou chodbou. Ostatně mnichovské hlavní nádraží také nikdo kvůli neprůjezdnosti rušit nechce.
Dalším tématem dneška je zrušení dotací na studentské jízdenky. Tento krok ministerstva dopravy lze pochopit jako snahu zatnout tipec nenechavým dopravcům, kteří studentské dotace zhusta vnímají jako svůj hlavní byznys. Jestliže někdo normálně jezdí za 137 korun, ale studentskou dotaci žádá na takzvanou běžnou cenu 520 korun, tak něco není v pořádku.
Ministerstvo ovšem vytáhlo přece jen silný kalibr. Stačilo, aby určení běžné ceny nenechávalo na dopravcích, a dotace mohly fungovat dál. Takto stát rezignoval na výchovu nové generace cestujících.
