Důchody, dávky či odvody živnostníků. Jurečka plní Babišovy sny

Role ministerstva práce a sociálních věcí bude i v dalších letech klíčová. Nejen otázka důchodů, ale i revize všech dávek, která má dopadnout především na lidi bez snahy nalézt si místo, bude dál předmětem nejsledovanějších politických střetů.

Role ministerstva práce a sociálních věcí bude i v dalších letech klíčová. Nejen otázka důchodů, ale i revize všech dávek, která má dopadnout především na lidi bez snahy nalézt si místo, bude dál předmětem nejsledovanějších politických střetů. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

K ministerstvu práce a sociálních věcí se už delší dobu upíná pozornost šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Rezort přerozděluje téměř bilion korun ročně a ovlivňuje výši dávek a důchodů pro miliony lidí. Právě senioři jsou hlavní voličskou skupinou, na níž lídr nejsilnější opoziční formace zaměřuje svoje úsilí. Po vymazání tradiční levice z politické mapy nemá vážnějšího konkurenta.    

Ať už je to každoroční valorizace důchodů a politicky třaskavá penzijní reforma, revize dávkového systému, nebo změny zákoníku práce, týkají se občanů všech věkových a sociálních skupin. Dětem i seniorům, zaměstnancům i lidem bez místa, drobným živnostníkům i větším firmám zasahuje ministerstvo v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) tak či onak do života a podnikání. Řada nových paragrafů, s nimiž současná vláda přichází, se vztahuje na dnešní dvacátníky a třicátníky.

Jurečkovy návrhy vyvolávají střety koaličních stran s opozicí. Vyjadřují se k nim i zaměstnavatelé a odbory a také nejvýše postavené instance a úřady v zemi. Letos o úpravách důchodů po stížnostech hnutí ANO rozhodoval Ústavní soud. Vyostřená debata o budoucí podobě penzí se v posledních týdnech přenesla na Pražský hrad.

Úřadem MPSV protéká bilion

Význam Jurečkou řízeného ministerstva podtrhuje fakt, že mělo vždy zdaleka největší rozpočet. Letos hospodaří s 930 miliardami korun, což je téměř polovina celého státního rozpočtu. Zároveň navrhuje úpravy klíčových parametrů, jako je věk odchodu na odpočinek, podoba a zacílení sociálních dávek nebo nárůst daňové slevy na děti.

Politických bodů, které rezort nabízí, si je vědom šéf ANO Andrej Babiš. Mezi stěžejní voličské skupiny, na něž se obrací, patří právě dva a půl milionu českých seniorů. „My bychom rádi obsadili ministerstvo práce a sociálních věcí, teče tam devět set miliard. Nikdy nebylo pořádně řízeno. To znamená zneužívání sociálních dávek, zneužívání peněz na sociální bydlení,“ prohlásil Babiš ještě jako premiér. Jeho vládnutí se sociální demokracií neustále provázely spory mezi tehdejšími ministryněmi financí a práce Aleny Schillerové (ANO) a Jany Maláčové (ČSSD).

„Nešel jsem na toto ministerstvo s tím, že občas něco pocukruji a rozdám peníze, ale proto, že se tam deset až patnáct let vše jen odkládalo,“ řekl nedávno Jurečka CNN Prima News.

Vicepremiér poukázal mimo jiné na skutečnost, že Babišův kabinet opakovaně zvyšoval penze, ale žádné hlubší změny nepřijal. Předchozí důchodová reforma byla jen doporučením, vláda ji nezakotvila do novel zákonů. „Návrh reformy, jak byl představen, považuji za velmi nešťastný v tom, že obsahuje pouze opatření prohlubující dlouhodobou neudržitelnost českých veřejných financí,“ uvedla v roce 2020 tehdejší šéfka Národní rozpočtové rady (NNR) Eva Zamrazilová.

Změny důchodů i dávek

S výjimkou zástupců ANO a odborů nemá aktuální Jurečkova reforma žádné další vážné odpůrce. Předseda NNR Mojmír Hampl i další ekonomové poukazují na nutnost změn. Díky nim má systém zůstat při životě i po odchodu populačně silných ročníků do penze, byť bude takzvaný důchodový účet vykazovat v příštích desetiletích 70miliardové schodky ročně. Pokud by ale vláda úpravy neschválila, zadluženost by dosáhla 350 miliard ročně. To by zablokovalo investice do jaderné energetiky, infrastruktury, školství či vědy a výzkumu.

„Obyvatelstvo stárne a tempo stárnutí se zrychluje,“ upozornil před týdnem Jurečka po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem, jemuž prezentoval základní data z chystané zprávy o stavu důchodů za posledních pět let.

Důchodové kalkulačky na e15

Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:

Mezi nejdůležitější a opozicí nejkritizovanější opatření je postupné zvyšování penzijního věku nad 65 let podle prodlužování délky života. Dalším citelným zásahem do dosavadní praxe má být snižování nových penzí, a to mezi lety 2026 až 2035 zhruba o stokorunu ročně. Rozdíl za deset let by činil jeden tisíc korun. Zaměstnavatelé pak mají výhrady k dřívějšímu odchodu na odpočinek některých náročných profesí.

Až na několik málo bodů, jako je zvýhodnění žen v důchodu či zvýšení sociálních a zdravotních odvodů pro OSVČ a lidi pracující na dohodu, slibuje ANO Jurečkovu reformu překopat. Hnutí se nyní podle průzkumů těší třicetiprocentní podpoře a zřejmě se po volbách do Poslanecké sněmovny v příštím roce vrátí k moci.

Opisuje Jurečka od Babiše?

Paradoxně je to přitom nynější lídr ANO, který by mohl tvrdit, že od něj Jurečka opisuje. Ve vizi z roku 2017 s názvem O čem sním, když náhodou bdím Babiš píše, že lidé by si měli užívat penze čtvrtinu svého života. Jenže i ministr práce hovoří o tom, že cílem je strávit v důchodu 21,5 roku. Aby to ale bylo možné, je nutné přijmout politicky bolestivou reformu.  

„Každý čtvrtý obyvatel Česka je už v důchodovém věku. Pár let to ještě penzijní systém utáhne, ale kolem roku 2035 nastane poplach. Do penze začnou odcházet silné ročníky narozené v sedmdesátých letech a brzy potom bude skoro třetina obyvatel Česka starší než 65 let,“ uvádí Babiš ve svojí vizi. „Jak se o babičky a dědečky postaráme a kdo je uživí? A kdo vůbec uživí celou zemi? To je kardinální otázka,“ přiznává šéf ANO.

Video placeholde
Z(a)tracena cisla 6 dil - Tahle země nebude pro starý. • Videohub

Hnutí tehdy slibovalo individuální penzijní účty, které by občanům umožňovaly sledovat, kolik už do systému odvedly a jaký důchod dostanou. Myšlenku obsahuje i předvolební program ANO z roku 2021: „Důchody zůstanou naší prioritou, aby se seniorského věku nemuseli bát ani dnešní pracující, umožníme průběžné sledování jejich důchodového konta. Každý bude vědět, jaký bude mít důchod.“

Pro udržitelnost systému do budoucna má Babišova formace jednoduché řešení: S vyššími investicemi do ekonomiky a hospodářským růstem se budou automaticky zvyšovat i penze.

Na nastartování ekonomiky po covidové pandemii před minulými sněmovními volbami spoléhala i ODS. Válka na Ukrajině ale narýsovala jinou realitu. „Ekonomický růst není zázračný lék, který nás přivede k nízkým daním, vysokým veřejným výdajům a nezadlužené budoucnosti,“ míní ekonom Petr Janský.

Role ministerstva práce bude i v dalších letech klíčová. Nejen otázka důchodů, ale i Jurečkou chystaná revize sociálních dávek, která má dopadnout především na lidi bez dlouhodobější snahy nalézt si místo, bude dál předmětem nejsledovanějších politických střetů.