Jednotná Evropa poslala Nord Stream 2 k ledu. Za ušlechtilé gesto však bude platit

Lukáš Vojáček, E15

Lukáš Vojáček, E15 Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Plynovod Nord Stream 2 je hotový už od loňského roku. Jeho spuštění však bylo kvůli eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu odloženo na neurčito.
2
Fotogalerie

Jednou z prvních byznysových obětí eskalujícího konfliktu na Ukrajině se poměrně překvapivě stal ruský plynovod Nord Stream 2. Ačkoli stavba potrubí, které mělo zdvojnásobit objem zemního plynu dodávaného do západní Evropy, budila v mezinárodní politice vášně po mnoho let, patrně sotvakdo čekal, že Západ vytáhne právě tuto kartu hned na začátku hry. 

Stop Nord Streamu 2 překvapuje už jen kvůli postoji německé vlády, která se až do minulého týdne kontroverzního plynovodu zastávala a hájila jej jako čistě obchodní projekt. K zásadnímu obratu přiměl kancléře Olafa Scholze až pondělní projev ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho rozhodnutí uznat nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny.

„Spuštění plynovodu není možné kvůli ruskému postupu povolit,“ reagoval Scholz, a dokonce nevyloučil variantu, že by Německo Nord Stream 2 odepsalo úplně.       

Na tomto odvážném kroku lze nalézt spoustu pozitiv. Předně je to důrazný vzkaz Moskvě, že když často rozhádaný Západ opravdu chce, dokáže vůči ruské agresi postupovat jednotně. Evropa navíc podle Bruselu není na novém ruském plynovodu energeticky závislá. Vždyť máme v následujících letech vyrábět elektřinu převážně z obnovitelných zdrojů a žádný Nord Stream 2 dosud stejně neexistoval a také jsme se bez něj obešli, tak co?

O co jde v konfliktu Ruska s Ukrajinou?

Video placeholde
Co se děje na Ukrajině? • Videohub

Jenže Evropa se rovněž potýká s energetickou krizí. Účty za elektřinu a plyn dosahují v řadě zemí rekordních hodnot a i v tak vyspělých ekonomikách, jako je Německo či Velká Británie, kvůli tomu hrozí prohlubování sociálních rozdílů. Zelená dohoda pro Evropu počítá se zemním plynem jako s přechodovým palivem a podle expertů bude plyn významnou součástí západního energetického mixu nejméně do roku 2040. Připravit v tuto chvíli firmy a domácnosti o možnost odebírat levnější energie se tedy jeví jako pořádně velký politický hazard. 

Jistě, úplné uzavření plynových kohoutů by pořádně bolelo i Rusko, které by tak ztratilo nejlukrativnějšího zákazníka. Nebýt ukrajinského konfliktu, ruský státní plynárenský podnik Gazprom by letos utržil přes devadesát miliard dolarů, o dvacet miliard více než v roce 2019. Dodávky plynu by Evropě v dlouhodobém horizontu mohly nahradit Spojené státy, Katar nebo Ázerbájdžán. Ani jedna z těchto zemí by to však nedokázala hned a v takovém množství jako Moskva.  

Celkem výstižně situaci shrnul německý ministr hospodářství Robert Habeck. Němci se podle něj bez Nord Streamu 2 jednoznačně obejdou, vzápětí ovšem jedním dechem dodal: „Jak se vyvinou ceny, to nelze předvídat. Lze očekávat, že konflikt může vést k dalšímu zdražení plynu.“ Šéfka německé diplomacie k tomu ve středu dodala, že „svoboda a mír v Evropě nejsou zadarmo“.

Tvrdý a jednotný postup vůči Rusku je z morálního či geopolitického hlediska nepochybně správný a evropští lídři mají pravdu, když tvrdí, že Moskva zastavením plynovodu za jedenáct miliard dolarů zaplatí vysokou cenu. Otázka nicméně zní, skutečně je za své univerzální hodnoty připravena platit i celá Evropa?