Komentář Jakuba Seidlera: Divoké ceny, klidná ČNB | E15.cz

Komentář Jakuba Seidlera: Divoké ceny, klidná ČNB

Jakub Seidler

Růst cen v listopadu zrychlil na 3,1 procenta, což je nejvyšší meziroční hodnota za posledních sedm let. Trh včetně centrální banky čekal nepatrně nižší číslo, ale překonání tříprocentní hranice bylo ve vzduchu. Předběžná data o vývoji cen potravin naznačovala, že právě tady by inflace mohla nabrat na síle.

Což se potvrdilo – potraviny v listopadu zdražily skutečně citelně a v podstatě plošně. V průměru byly v listopadu meziročně dražší o více než pět procent, zatímco ještě v říjnu jen o necelá tři procenta. Potraviny mají ve spotřebitelském koši téměř pětinovou váhu. Růst jejich cen má proto na celkovou inflaci velký dopad.

Za celý letošní rok inflace dosáhne 2,8 procenta, což bude nejvyšší hodnota od roku 2012. Nejrychleji rostoucí částí spotřebitelského koše přitom letos nejsou potraviny, i když dělají, co mohou, ale bydlení. Tato kategorie cen roste v celém letošním roce v průměru o více než pět procent, což je nejvyšší průměrný růst za posledních deset let. 

V cenách bydlení se promítá letošní desetiprocentní zdražení elektřiny, pětiprocentní růst cen tepla, nájmy zdražující kvůli přehřátému trhu nemovitostí, ale také růst cen služeb pro údržbu domácností – ty také podražily v průměru o deset procent. Bydlení letos k růstu inflace přispívá více než polovinou.

Česká národní banka očekávala listopadovou inflaci na hodnotě 2,9 procenta. Realita se tedy ocitla nejen nad odhadem centrální banky, ale hlavně nad citlivou horní hranicí inflačního tolerančního pásma. Nicméně růst cen potravin berou centrální bankéři s určitou rezervou. Ceny služeb, které sledují bedlivěji, v listopadu naopak mírně zpomalily stejně jako celková inflace bez rozkolísaných cen potravin a pohonných hmot. 

Zároveň by se růst cen v horizontu roku či roku a půl, na který hledí centrální banka, měl vrátit opět blíž k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Bankovní rada proto nejspíš bude krátkodobě vyšší inflaci tolerovat a přinejmenším v prosinci nesáhne ke změnám úrokových sazeb.

Jestli centrálním bankéřům klid vydrží i po Novém roce, to bude záležet nejen na datech z tuzemské ekonomiky, ale také na číslech přicházejících ze zahraničí. Nejistý zahraniční vývoj byl prozatím hlavním důvodem, proč ČNB na předešlých jednáních úrokové sazby nezvýšila. Pokud by se situace v zahraničí začala obracet k lepšímu a domácí inflace nezačala zpomalovat tak, jak se nyní předpokládá, nedá se další zvýšení sazeb v první polovině příštího roku vůbec vyloučit.

Autor je hlavní ekonom ING Bank

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!