Komentář Jana Žižky: Lukašenko nad propastí

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Zdroj: Reuters

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
4
Fotogalerie

Vladimiru Putinovi by se sjednocení Ruska a Běloruska hodilo. Ne že by si ruský prezident nedokázal vymyslet jiný vhodný způsob, jak dál vládnout Kremlu, než se stát hlavou nového „svazového státu“. Putin ale dobře ví, že na rozdíl od domácích ekonomických a sociálních problémů mu zatím rozšiřování ruské nadvlády nad dalšími částmi bývalého Sovětského svazu pomáhalo udržovat popularitu a moc.

Běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi je jasné, že výsledkem nemůže být spojení dvou rovnoprávných partnerů – už vzhledem k velikosti a hospodářské síle obou zemí. Byl to přitom sám Lukašenko, kdo podepsal svazovou smlouvu ještě s Putinovým předchůdcem Borisem Jelcinem. Bělorusy totiž lákala – a koneckonců dodnes láká – představa, že by díky užším vztahům s Moskvou dokázali získat výhodnější podmínky pro nákup surovin nebo splácení ruských úvěrů. Jenže Rusové namítají, že to by propojení obou zemí muselo být opravdu hodně silné. A Lukašenko se nechce podřizovat a ztrácet politický vliv.

Když běloruský prezident během posledních dvou desetiletí sledoval bouře mezi Ruskem a Ukrajinou, postupně se snažil budovat alternativní vztahy i na Západě. Uvědomil si, že naprosto klíčová je větší energetická nezávislost na Moskvě. Právě energetika je oblastí, kde to dnes mezi oběma státy hodně vře. Rusové na začátku roku výrazně omezili dodávky ropy, obě strany se stále přou o její cenu. Bělorusové žádají kompenzace za zdražení suroviny, které je důsledkem toho, že Moskva přechází i ve vztahu k Minsku na tržní podmínky. Rusové namítají, že nemohou běloruské odběratele podporovat stejným způsobem jako ty domácí. V tom ale Lukašenko zase vidí politický tlak, který má vést k pohlcení jeho země.

Konflikt se týká i běloruské jaderné elektrárny, která by měla být brzy spuštěna. Minsk tvrdí, že ruští dodavatelé mají na svědomí průtahy při její stavbě, a žádá finanční kompenzace – třeba ve formě výhodnějších podmínek splácení s ní spojeného úvěru. V ruských médiích se objevuje protiargument, podle něhož stavbu schválně zdržovali sami Bělorusové.

Alexandr Lukašenko v této situaci volá po pomoci Západu, který by mohl zajistit alternativní dodávky surovin. To nedávno přímo v Minsku tvrdil i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Američané jsou možná o něco vstřícnější než Evropská unie, která tento týden schválila prodloužení běloruských sankcí. Ale také Pompeo dal najevo, že by od Běloruska očekával politické a ekonomické reformy. A ty by mohly být pro tamního diktátora osudné.