Test koaličního potenciálu. I tím byly pro ANO krajské a senátní volby. A vůdce hnutí by si měl připustit, že nedopadl bůhvíjak. Ukazuje mu to skládání regionálních vlád. Jistě, Babiš mluví o zrazených voličích a o tom, jak se zaběhlé strany proti němu spikly.
Ale přes všechny tyto řeči si jistě uvědomuje, že ve sněmovních volbách bude muset ANO ukázat víc než jen populární tváře. Řeči o prohnilosti bývalých i současných politických garnitur a o tom, jak se všude krade, výrazně neoslnily voliče, a už vůbec ne možné politické partnery.
Z povolebního dění může šéf hnutí vytěžit možná jedinou výhodu. Jeho lidé, kteří zůstanou mimo krajské rady, nestihnou napáchat takové chyby a maléry jako po komunálních volbách na některých radnicích. K dosažení kýžené mety – stát se po parlamentních volbách absolutním vládcem politické scény – ale neumazané ruce stačit nebudou.
V poměrném volebním systému musí počítat s tím, že k vládnutí nejspíš přece jenom bude potřebovat alespoň jednoho partnera. I když by si jistě přál, aby byl pokud možno podstatně slabší. K tomu by ale potřebovalo ANO ve sněmovních volbách atakovat pozice někde kolem pětatřiceti procent. To je o dost víc, než se mu kdy podařilo.
Nástup do sněmovního klání hnutí nemusí a jistě ani nebude odkládat. Odjakživa platí, že v posledním roce mandátu už vládní agenda politiky příliš nezatěžuje. Bude to čas rozdávání koblih. Jenom s koblihami si ovšem ANO zdaleka nevystačí. Bude muset přijít s konkrétními tématy, dokonce možná i s volebním programem. Ten bude muset být vyvážený, aby hnutí zůstalo populární u levicových voličů a mohlo dál luxovat hlasy od komunistů a socialistů, a na druhé straně nepoztrácelo zhruba třetinu pravicových příznivců. To nebude úplná hračka. Stratégové si také budou muset přece jenom rozmyslet, koho a jak důkladně vláčet blátem. Mnozí regionální a komunální politici, i když to oficiálně nepřiznají, nechtějí s babišovci spolupracovat také z obavy, že by to mohla být přímá cesta k bezdůvodné kriminalizaci jejich rozhodnutí.
Na co Babiš soustředí marketing, už naznačuje: Oznámil, že letošní státní rozpočet skončí s nulou, možná v přebytku. Takže vychvalování toho, jak dal do pořádku státní finance. Soustavně připomíná, že černou dírou na peníze je zdravotnictví. Slyšeli jsme, že by škrtl post ministra pro lidská práva, který zastává socialista Dienstbier.
Terčem budou rezorty spravované sociální demokracií. Tam vidí ANO slabinu nejtěžšího soupeře. ČSSD nejenže neumí své úspěchy prodat, ale hlavně zatím zcela postrádá nové vize. Zasáhnout Achillovu patu ČSSD je až příliš snadné. V podstatě to ovšem platí i o dalších Babišových soupeřích. Budou muset nejen zvážit, čím voliče oslovit, ale také přemýšlet, jestli právě teď konečně nepřišla vhodná doba potlačit osobní animozity a uvažovat o vytváření předvolebních aliancí.
