Komentář Martina Čabana: Z jistot se stávají okovy

Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: Foto ČTK

Prezident Miloš Zeman jmenuje Andreje Babiše podruhé premiérem ještě dřív, než bude šéf hnutí ANO vědět, jakou vládu vlastně bude schopen postavit. Co to je za hru?

Nedávno hlava státu na Žofínském fóru prohlásila, že jmenuje Babiše premiérem bez ohledu na výsledek vnitrostranického referenda ČSSD.

Teď Miloš Zeman tento výrok ještě trochu okořenil – pro Českou televizi prohlásil, že Babiše jmenuje dokonce ještě dříve, než budou výsledky referenda známé, tedy před 14. červnem. Po jmenování bude mít Babiš maximálně 14 dnů na to, aby prezidentovi přinesl seznam ministrů.

A jen tak mezi řečí prezident utrousil, že Babiš jako vítěz voleb má „nejen právo, ale dokonce povinnost“ jednat o sestavení vlády.

Zatímco žofínský výrok šlo ještě alespoň na první čtení vnímat jako gesto k Babišovi vstřícné, čerstvé upřesnění už je celkem jasným signálem, že prezident má ve spojenectví Babiš-Zeman navrch a hodlá si to náležitě užít.

Důrazem na „povinnost“ a šibeničním termínem pro seznam ministrů prezident proměnil příjemnou Babišovu jistotu, že se s ním pro další vládu zkrátka počítá, v okovy, v nichž může šéfa hnutí ANO vodit jako medvěda.

Problém je v tom, že výsledek referenda v ČSSD vůbec nejde odhadnout, bude to napínavé do poslední chvíle. Pokud se socialisté vysloví pro vstup do vlády, Babiš asi nebude mít problém seznam ministrů na Hrad v termínu doručit.

Ale pokud socialisté odmítnou, bude novopečený premiér bez vlády v hodně složité situaci. A vidíme-li dosavadní tempo jeho vládních vyjednávání, je prakticky vyloučené, aby se hnutí ANO během 14 dnů dohrabalo k jakémukoli alternativnímu vládnímu uspořádání. S výjimkou jediného – nějaké formy spolupráce s komunisty a okamurovci.

Ta už hladce funguje ve sněmovně a programové věci má hnutí ANO s oběma radikálními uskupeními probrané. Nejspíš by šlo o toleranci jednobarevné menšinové vlády ANO.

A právě vláda hnutí ANO s extremisty je variantou, kterou dlouhodobě preferuje právě Miloš Zeman – ať už kvůli své lásce k putinskému Rusku nebo kvůli škodolibosti nebo kvůli únavě z demokratických procesů.

Někde tady je třeba hledat příčinu nejnovějšího výroku hlavy státu. Je pravda, že Babiš tuto variantu nechce. Chce jezdit do Bruselu jako proevropský státník a navíc ví, že by se mu v případě vlády s Tomiem Okamurou a Vojtěchem Filipem otřáslo hnutí v základech.

Přesto Zeman Babiše do této varianty šibeničním termínem pro výběr ministrů zcela neomaleně tlačí. Jestli sociální demokraté Babiše „nepodrží“, bude mít premiér v demisi velký problém vymyslet nějaký kloudný protitah.