Záloha na PET lahve nesmí jít pod tři koruny, říká šéfka Institutu cirkulární ekonomiky Jonášová | E15.cz

Záloha na PET lahve nesmí jít pod tři koruny, říká šéfka Institutu cirkulární ekonomiky Jonášová

Barbora Pánková

Výkup lahví by mohl kromě těch skleněných  zahrnovat i plastové nápojové obaly. Možnosti zavedení zálohového systému na PET lahve, který funguje už v několika evropských zemích, analyzuje Institut cirkulární ekonomiky. Podle jeho ředitelky Soni Jonášové má Česko dostatečné kapacity na zpracování plastových obalů, část výrobců už projevila zájem takový systém prosazovat. Otázkou ale zůstává mimo jiné samotná výše zálohy.  “Mluví se o třech až pěti korunách,” uvedla v rozhovoru pro deník E15 Jonášová.

Ze zemí, kde zálohový systém na PET lahve funguje, je s Českem relativně dobře srovnatelné Estonsko. Do jaké míry se dá jeho fungování převzít z ciziny?

Myslím, že zálohový systém můžeme okopírovat do zhruba šedesáti sedmdesáti procent. Ale zbytek je potřeba doladit podle toho, jak funguje lokální ekonomika. Jaké tady máme zpracovatele, kam se bude ta vytříděná surovina převážet a jak systém nastavit, aby byl co nejefektivnější. 

Čím by se dalo inspirovat třeba v sousedním Německu?

Německo má velmi specifický systém tím, že je decentralizovaný. Všichni producenti, kteří dávají na trh svoje výrobky, si uzavírají individuální smlouvy se sběrnými místy. To je komplikovaný systém, ty centrální jsou jednodušší. 

Když se vrátím k Estonsku, tam se ve prospěch zálohového systému spojily asociace různých výrobců. Máte takové signály od těch českých, kromě Karlovarských minerálních vod?

Už nás oslovily některé asociace a někteří producenti, se kterými začneme jednat. Hodnotím to velmi pozitivně.

Plzeňský Prazdroj chystá pivní rošádu

Mysleli jsme si, že bude spíš taková defenziva ze strany ostatních výrobců, ale naopak jsme překvapeni, protože se nám sami ozývají, že by se do systému chtěli zapojit. 

Kdo všechno se vám už ozval?

To zatím nemůžu zmínit. Někdy to byli jednotliví výrobci a někdy to byly asociace výrobců konkrétních druhů obalů. 

V jaké fázi je jednání s ministerstvem životního prostředí?

Ministerstvo čeká na konečné výsledky naší studie oběhu materiálu z PET nápojových obalů. (Předběžné výsledky byly zveřejněny minulý týden - pozn. red.)

Marná snaha. Pětina vytříděných PET lahví skončí na skládce

Ve chvíli, kdy je v říjnu nebo listopadu představíme, tak uděláme kulatý stůl s výrobci a dalšími stranami. Zároveň budeme jednat s ministerstvem, jaké by mohly být další kroky.

Výše zálohy na PET lahve se v Evropě pohybuje kolem deseti eurocentů, byla by to vhodná částka i v Česku?

O té částce hodně diskutujeme, ale na to ještě nemáme odpověď. Rozhodně by neměla jít pod zálohu, která je dnes třeba na vratné lahve od piva, což jsou asi tři koruny.

OBRAZEM: Chemická laboratoř místo řeky. Buriganga je jedním z nejznečištěnějších toků světa

Mluví se o třech až pěti korunách. Někteří producenti říkají, že by to mělo být ještě vyšší, aby si zákazník uvědomil, že si s nápojem kupuje i obal. Na druhou stranu by neměla být tak vysoká, aby si nevybral nějakou jinou lahev. 

Obecně je dobré začít na míře, která se může navyšovat. Špatné je, když dáme vysoké zálohy a budeme snižovat, protože pak by se mohla ztrácet motivace. 

Co by se mělo dít s vrácenými plastovými obaly dál? Preferujete spíš zpracování odpadu než opětovné plnění lahví?

Je tam spoustu ale. Ve chvíli, kdy znovupoužíváme plastové lahve, je tam velká otázka bezpečnosti a dokonalého vymytí té samotné lahve. Aby se nestalo, že v ní zůstane něco, co by mohlo ohrozit kvalitu výsledného produktu. Kombinace přepravy lahví, následného vymývání a opětovného používání navíc ve výsledku není tak efektivní jako recyklace.

Karlovarské minerální vody možná zavedou vratné PET lahve

Je také důležité vnímat spotřebitelský aspekt. V Německu se lahve používají několikanásobně a nesou významné známky opotřebení. Zákazníci pak nemusí věřit tomu, že je lahev dostatečně umytá. Na druhou stranu jsme otevřeni diskusi o tom, co je lepší varianta. 

Byla by v Česku vůbec dostatečná kapacita na zpracování plastu z vracených PET lahví?

Byla. V České republice máme kapacity na zpracování asi 70 tisíc tun PET materiálů ročně a jen do oběhu se těch PET lahví dostane téměř 59 tisíc tun. Naopak když jsme mluvili se zpracovateli, tak oni by depozitní systém uvítali.

Říkají, že v současné době musejí nakupovat materiál ze zahraničí, protože k českému materiálu se často nedostanou. Zahraniční zpracovatelé a recyklátoři mají podle nich často lepší výkupní ceny. 

Podíleli byste se na vytvoření příslušného systému pro vykupování PET lahví?

My určitě nebudeme tvůrci systému. Jsme tady jenom v roli zhodnotit, jak by systém mohl fungovat. Jendou z variant je, že by ho řídil aktuálně fungující systém EKO-KOM. Nebo může vzniknout úplně nová samostatná entita. Sami jsme na to zvědaví.

Sběrny papíru jsou přeplněné, Čína už evropský odpad nechce

 

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!