Komentář Michaela Romancova: Putin hledá přátele. Opravdu?

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK, EPA, REUTERS

Vladimir Putin pronesl tradiční projev o stavu Ruské federace.
Steven Lee Myers a jeho Nový car: Vzestup a vláda Vladimira Putina.
Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin
6
Fotogalerie

Projev Vladimira Putina před oběma komorami ruského parlamentu nepřinesl nic zásadně nového, přesto v něm něco bylo jinak. Neobvinil tentokrát Západ ze snahy rozvrátit Rusko, žádnou zemi neoznačil za nepřítele. Místo toho nahlas zaznělo, že Moskva hledá přátele a spojence.

Taková slova jsme od Putina slýchávali v letech 2000 až 2008, když vykonával první dva mandáty. Zlom přišel v září 2007 na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kdy poprvé označil stav Evropy a světa v postsovětském období za neuspokojivý a nežádoucí.

Dnes ruští odborníci na mezinárodní vztahy tvrdí, že ruské mlčení k vývoji v letech 1991 až 2008, které si Západ vykládal jako souhlas, souhlasem nebylo. Rusko jen nemělo sílu, aby západní představy blokovalo.

Obsazení Krymu, vpád na východní Ukrajinu a zahájení operace v Sýrii jsou vydávány za triumf, důkaz ruské nezávislosti a potvrzení velmocenské role. Národ jásá a Putinova popularita se blíží 90 procentům.

Když po anexi Krymu přišly protiruské sankce, prohlásil Putin na zasedání ruské Rady bezpečnosti, že jednou z nejlepších věcí na současné situaci je, že Rusko není členem žádné aliance, nemá žádné spojence, a na nikoho tedy nemusí brát ohled. Ta slova pronesl 22. června, v den, kdy si Rusko a další postsovětské státy připomínají výročí nacistického útoku. Jak se asi cítili představitelé zemí, které jsou spolu s Ruskem ve Společenství nezávislých států či v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, kde je pojem spojenectví smluvně ošetřen a zakotven?

Co a komu tedy Putin chtěl letos sdělit? Většina jeho projevu byla věnována ruské ekonomice a jejímu nedobrému stavu. Optimisté se domnívají, že si Putin uvědomil, že je s dosavadním směřováním třeba skoncovat a začít pracovat na normalizaci vztahů se Západem. Pokud mají pravdu, tak bychom neměli zapomenout, a zejména pak ti, kteří s Ruskem chtějí obchodovat, že Putin je u moci nepřetržitě 16 let a všechny jím popsané neduhy ruské ekonomiky jdou na vrub jeho způsobu vládnutí. Korupce, byrokratické překážky, omezování soukromého byznysu, špatné financování… to všechno jsou součásti „putinomiky“. Ani jeden problém nevyřešil a vyřešit nemůže. Popřel by sám sebe.

Daleko pravděpodobnější je, že Putin změněnou rétorikou chce dosáhnout jediného. V době, kdy se v tolika západních zemích mění prezidenti či vlády, chce udělat čáru za minulostí a začít znovu. Svinčík, který způsobil, uklízet nechce. Chce, abychom ho přestali vnímat. Putin si totiž zase chce „hrát“ a je přesvědčen, že o takového „kamaráda“ všichni stojí. Protože je velký a vždycky to je tak, že malí jsou spokojení, když si s nimi chce hrát velký. Zároveň však dal najevo, že se bude hrát podle pravidel, která určí on. Rusko se totiž dnes cítí být dost silné na to, aby blokovalo všechno, co je pro Západ důležité. A Putin celkem jasně řekl, že Rusko nechce na nikoho brát ohled.